Lukáš Kolářík
Současná právní úpra- va už umož- ňuje obra- nu se zbra- ní proti útočníkovi – a to nejen ve vlastním domě, ale kdekoliv. Přičemž obrana nesmí být zjevně nepřiměřená způsobu útoku. To je velmi dobrá pojistka proti excesu z hranic nutné obrany a krajní nouze. Zejména při použití zbraně střelné. Soudy v těchto případech musí zohledňovat, že je obránce doma, na nejbezpečnějším místě pro sebe a svou rodinu, vůči níž cítí vysokou míru odpovědnosti. Pokud budou soudy zohledňovat toto hledisko, nebudeme systém „můj dům, můj hrad“potřebovat, protože stávající úprava bude fungovat. Pokud budou rozhodnutí soudů nepředvídatelná, „doktrína hradu“může být i kontraproduktivní. Bude totiž poskytovat držitelům zbraní falešný pocit, že mohou použít svou zbraň k obraně dle libosti, a bude docházet k překročení mezí nutné obrany a krajní nouze.
Současný zákon je dostatečný, brání totiž i možnému zneužití obráncem.