V Glasgow projednají, jak čelit změně klimatu

který sice prospívá jedné zemi, ale v globálním měřítku je škodlivý.

Vlastníkem firmy Slite je německá společnost HeidelbergCement, která měla rozmáchlé plány, jak z ní udělat první uhlíkově neutrální cementárnu na světě. Ve světle zamítavého rozhodnutí soudu jsou ale tyto plány nejisté. Podle vedení společnosti bude třeba nějaký čas, než firma přijme dlouhodobější rozhodnutí. Vysoké unijní poplatky za fosilní paliva každopádně přiměly firmu k investicím do čistějších technologií. Pokud by se tedy těžba a výroba přesunula do Turecka či severní Afriky, kde žádná omezení neexistují, příroda v globálním kontextu zapláče.

V souvislosti s klimatickým summitem, který nyní začíná ve skotském Glasgow, sílí názory, že cementárna ve Slite reprezentuje problém, který by měl trápit celou Evropu.

Ve skotském Glasgow včera formálně začala klimatická konference OSN. Diplomaté i odborníci v následujících dvou týdnech projednají společný postup, jak čelit hrozbě klimatické změny s možnými katastrofálními dopady. Akci odloženou o rok kvůli pandemii covidu-19 dnes dvoudenním summitem naplno odstartují světoví lídři, promluví i český premiér Andrej Babiš.

Konferenci zahájila předsedkyně předchozího setkání v Madridu Carolina Schmidtová, která účastníky požádala o minutu ticha na památku obětí pandemie covidu-19.

Jednání ve Španělsku se konala v roce 2019, krátce před začátkem globální zdravotnické i ekonomické krize. Její účastníci se i přes dvoutýdenní vyjednávání nakonec nedohodli.

Mnoho témat, která budou delegáti projednávat nyní až do 12. listopadu, byla na programu už několik desetiletí. Týká se to například pomoci vyspělých států snižovat emise v chudších zemích či jak se adaptovat na vzrůstající teploty.

Proti pomalému tempu světových vlád při přijímání rozhodnutí se bouří klimatičtí aktivisté, kteří v Glasgow v průběhu summitu plánují řadu protestů. (ČTK)

Nejen u výroby stavebnin, ale u desítek mnoha dalších průmyslových odvětví.

Politici se snaží to nepřehlížet. Brusel představil před časem plány na zavedení uhlíkové daně, která by měla chránit evropský průmysl před zahraniční konkurencí, která tolik neinvestuje do ochrany životního prostředí.

Nejde ale jen o průmysl, uhlíkovou stopu zanechávají i spotřebitelé. Pokud by se změřily veškeré švédské emise, které pocházejí ze služeb a zboží vyrobeného v zahraničí, Švédsko by už zdaleka nebylo takovým premiantem, jak o tom vypovídají současné statistiky.

Proto se klimatičtí aktivisté přimlouvají, aby Švédsko nemyslelo jen na vlastní statistiky, ale uvažovalo o škodlivých emisích globálně, například se více snažilo vyvážet obnovitelnou energii.