Glasgow žádný průlom neslibuje
Ceny elektřiny nyní přebily klimatické cíle. Je za minutu dvanáct, burcovali politici
Má to být snad nejdůležitější jednání o klimatu od šest let staré pařížské konference. Britský premiér Boris Johnson se dokonce vyjádřil, že summit ve skotském Glasgow, který právě odstartoval, je „zlomovým okamžikem pro celé lidstvo“. Klimatologové varují, že závazky k drastickému omezování škodlivých emisí jsou nevyhnutelné. Pokud svět nic neudělá, přiblíží se podle četných studií klimatické katastrofě.
Často skloňovaná je cifra 1,5 stupně Celsia. Extrémním výkyvům počasí a nebezpečnému zvyšování hladiny oceánů se dá podle většiny vědců zabránit jen tehdy, pokud se teplota do konce století nezvýší nad toto číslo. To znamená podle expertů snížit škodlivé emise do roku 2030 o 55 procent.
K tomu se ale zatím zavázala jen evropská sedmadvacítka. Jiní velcí znečišťovatelé jako Spojené státy či Čína se větším závazkům brání.
Zdá se, že neuvěřitelných 30 tisíc delegátů, kteří se mají v Glasgow vystřídat, se žádné převratné zprávy nedočká.
Debata totiž přichází ve špatný čas. Celý svět drtí rostoucí ceny energií, politici se více zajímají o to, jak naplnit zásobníky se zemním plynem, než o vzdálené klimatické cíle. S tím souvisí i druhý problém. Kdo to všechno zaplatí?
Evropská unie, která se pustila vehementně do boje s emisemi zaváděním drahých povolenek a omezováním fosilních paliv, ukazuje, že nepůjde o lacinou záležitost.
Zrovna letos nebylo počasí nakloněno alternativním zdrojům, vítr moc nefoukal, zima byla dlouhá. Jadernou
GLASGOW Světoví politici se včera na začátku klimatického summitu předháněli v proklamacích, jak je třeba s klimatickou změnou něco urychleně udělat.
„Zbývá nám minuta do půlnoci a musíme jednat hned teď,“zdůraznil britský premiér Boris Johnson. Pokud nebudou země jednat v boji proti klimatickým změnám dnes, „bude pak příliš pozdě na to, aby to učinily zítra naše děti,“dodal lídr pořádající země na summitu COP 26.
„Současné vysoké ceny energií ukazují na potřebu diverzifikovat energetické zdroje a rozvíjet čistou energetiku,“uvedl v Glasgow americký prezident Joe Biden. Podle něj se jedná o proces, který může přinést miliony pracovních míst. „Glasgow musí být začátkem desetiletí ambicí a inovací, abychom zachovali naši společnou budoucnost,“řekl Biden. Připustil, že klimatická změna pustoší svět, „ničí životy a živobytí lidí“a stojí biliony dolarů. S každým dnem podle amerického prezidenta rostou náklady způsobené nečinností zemí.
V podobném duchu hovořili i další. Francouzský prezident Emmanuel Macron ve své řeči vyzval největší znečišťovatele ke zvýšení cílů.
„Mnoho z nás přijímá závazky, ale pak podepisuje kontrakty, které tomu protiřečí,“řekl Macron.
Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala k celosvětovému konci spalování uhlí pro potřeby výroby elektrické energie.
Babiš chce racionální přístup
Premiér Andrej Babiš na konferenci kritizoval evropský klimatický balíček známý pod označením Fit for 55. Zelená dohoda (Green Deal) se podle něj bez racionálního přístupu může stát evropskou zelenou sebevraždou. Podle Babiše je nutné nejprve řešit, zda nejsou cíle příliš ambiciózní, kolik peněz bude transformace stát a zda si to mohou Evropa i jednotlivé státy dovolit.
Zelená dohoda může podle českého premiéra vést k sociálním, ekonomickým, politickým i geopolitickým nákladům, což může vytvořit enormní napětí ve společnosti či mezi spojenci a otevřít dveře radikálům. Dohoda podle něj může být zodpovědná za ztrátu konkurenceschopnosti Evropské unie, rostoucí nezaměstnanost či astronomické ceny energií. V závěru projevu Babiš vyzval, aby se ke klimatické politice začalo přistupovat bez ideologie, kriticky a racionálně. (zah)
energii třeba Německo odmítá. A do toho zdražil zemní plyn, považovaný za vhodnou náhražku alternativních zdrojů, od počátku roku čtyřnásobně. Ceny elektřiny tak vylétly prudce vzhůru a politici nejen v Evropě mají najednou naléhavější starosti než tající ledovce.
Vedle relativně bohaté Evropy, která chce do roku 2050 stlačit škodlivé emise na čistou nulu, je problém ještě složitější pro země třetího světa. Ty potřebují pomoc.
Podle Mezinárodní energetické agentury by se měly investice do čisté energie do roku 2030 ztrojnásobit, aby se do poloviny století splnily žádoucí klimatické cíle. Pro chudší země je to ale velké sousto. Bohaté země se jim zavázaly pomoci, ale nějak to vázne. Do roku 2020 měly poslat chudším zemím 100 miliard dolarů, cíl ale zřejmě nesplní dříve než do konce příštího roku.
Nekoná se ani snižování emisí ze strany největších znečišťovatelů. Představitel toho největšího, tedy Číny, ani summit v Glasgow nenavštíví, prezident Si Ťin-pching se omluvil, stejně jako Vladimir Putin.
Závazky Číny do budoucích let působí na klimatické aktivisty jako ledová sprcha. Země chce až do roku 2025 zvyšovat množství dobývaného uhlí a k uhlíkové neutralitě se hodlá propracovat až v roce 2060. Dlouho se zdálo, že Čína chtěla využít odstoupení bývalého prezidenta Donalda Trumpa od pařížských dohod a prezentovat se jako klimatický šampion. Energetická krize ale nutí Peking upravit kurz.
Do toho zapadá i klimatický příspěvek USA, od kterých si zbytek světa tolik sliboval. Prezident Joe Biden halasně oznámil podporu klimaticky šetrné politice a velkorysý investiční plán v hodnotě 1,75 bilionu dolarů, který je zaměřen i na zelenou politiku. Ten ale stále čeká na schválení v Kongresu. Američtí představitelé označují dodržení zmíněné cifry 1,5 stupně jako „aspiraci“, nikoli „závazek“.
Podobně se vyjadřují i jiné země. Šance, že by se zbytek světa chtěl zavázat následovat radikální klimatická opatření EU ke snížení emisí, tak není velká.