Kdo mi bude dodávat energii

Když pevná cena není pevná. Pozor na nástrahy v cenících.

Stovky tisíc bývalých klientů Bohemia Energy a dalších padlých dodavatelů nyní zjišťují, že budou za elektřinu a plyn platit násobně víc. A to nejen u dodavatelů poslední instance, kteří pro ně museli narychlo zařizovat dodávky za vysoké aktuální ceny. Na výrazně větší výdaje se musejí připravit i u dodavatele, kterého si nově vyberou.

Ačkoliv jsou ve srovnání s přiděleným nouzovým dodavatelem jejich ceny o něco příznivější, proti předchozím platbám může jít u elektřiny třeba o dvojnásobek, u plynu ještě o něco víc. Ceny plynu a elektřiny se na burze prostě velmi výrazně pohnuly směrem nahoru a dodavatelé s takovým přílivem zákazníků nepočítali.

Hlavní rada zní, aby lidé s přechodem od nouzového dodavatele příliš neváhali a nečekali až na konec šestiměsíční lhůty, kterou na výběr nového dodavatele mají. Na druhou stranu, není ani vhodné jednat pod tlakem. Z režimu dodavatele poslední instance, kam spadlo asi milion zákazníků, se nyní vyvazují desítky tisíc lidí denně.

Například u ČEZ, který nouzově zajišťuje dodávky pro největší území Česka, už opustilo nouzový režim 140 tisíc odběratelů a přešli na běžné produkty ČEZ i jiných dodavatelů.

Přestože ve standardním režimu mohou dodavatelé nakupovat pro své klienty v delším časovém horizontu, na dřívější nízké ceny nedosáhnou. Nejhorší je situace u „krátkých“dodávek. Dobře se to ukazuje například u ceníku ČEZ na elektřinu. Klientům, kteří spadli do režimu dodavatele poslední instance, nabízí fixace na jeden, dva či tři roky.

Zatímco u jednoletého kontraktu stojí megawatthodina silové elektřiny 5 202 korun, u dvouletého 4 331 korun, fixace na tři roky je za 3 907 korun. Je ovšem otázka, zda má smysl se nyní vázat na tak dlouhou dobu.

Existuje určitá šance, že ceny energií půjdou dolů, byť na původní úroveň (například loňskou) se sotva dostanou.

A potom hrozí, že zákazník zůstane uvězněn v nevýhodném kontraktu, zatímco jiným ceny klesnou. A nebo naopak – pokud bude mít energetická krize trvalejší charakter, pak může být dlouhodobější úvazek výhodný.

Jistota, či spíše nejistota

U velkých energetických hráčů však často není na výběr. Svým zákazníkům nabízejí hlavně produkty s pevnou cenou. Nebo smlouvu na více let, ale cenu garantují pouze na část této doby.

A například největší dodavatel plynu innogy zase u tarifu Optimal nabízí aktivně klientům po padlých dodavatelích smlouvu na tři roky. Výměnou za dlouhý úvazek jim dává postupný pokles cen. Na první rok jsou nejvyšší a na každý další klesnou.

MND zase láká na pevnou cenu dodávek plynu a elektřiny až do konce roku roku 2022. Jenže sám dodavatel v podmínkách uvádí, že jde o smlouvu na dobu neurčitou s tříměsíční výpovědní dobou. Jinými slovy, hrozí, že si zákazník bude muset za pár měsíců hledat opět nového dodavatele.

Vztah je přitom nesymetrický. Na rozdíl od dodavatele se samotný odběratel ze smlouvy jednoduše nevyváže. „Pokud před 31. 12. 2022 ukončíte odběr plynu od MND anebo dodávku ukončí MND z důvodů na vaší straně, zaplatíte poplatek 6 500 korun za nedodržení podmínek pevné ceny. Do 31. 12. 2022 také nemůžete přejít na jiný ceník MND,“píše se v podmínkách produktu.

Takový postup se blíží praktikám, které před svým pádem praktikovala Bohemia Energy. Ta také některým svým zákazníkům začala vypovídat smlouvy, protože jí to umožňovala smluvní ustanovení. Na druhou stranu, MND nic netají. Všechny podmínky uvádí na propagačním materiálu spolu s cenami za dodávky.

Obecně řečeno – ještě víc než kdy jindy platí, aby si lidé při výběru nového dodavatele pročetli podrobně všechny podmínky tarifů. Cena za dodávku může být určité vodítko, ale není to jediný parametr, podle něhož se rozhodovat. Je tedy důležité sledovat, na jak dlouhou dobu skutečně cena bude fixovaná a za jakých podmínek.

Když si zákazník nového dodavatele vybere, samotný odchod z režimu dodavatele poslední instance už je jednoduchý. Pokud zvolí stejného dodavatele, není k přechodu na běžné produkty třeba chodit na pobočky ani volat call centrum. U velkých dodavatelů stačí vyplnit formulář, pak následuje automatický převod.

Lidé však mohou zvolit i menší dodavatele. Například Nano Energies kupuje pro zákazníky elektřinu pouze z obnovitelných zdrojů. „Nově příchozím firmám a domácnostem dodáme jen to, co máme nakoupeno – pracujeme na tom,

Šmejdi opět útočí

abychom čisté elektřiny vykoupili od lokálních výrobců co nejvíce, na trhu jí ale není neomezené množství. Pokud se v následujících týdnech kapacita vyčerpá, nové klienty budeme připojovat až od nového roku. Neriskujeme, máme dodávku pevně zajištěnou přímo od zdroje,“říká šéf Nano Energies Stanislav Chvála.

Lidé by si v dnešní době měli dát pozor i na různé zdánlivě výhodné nabídky. Často se třeba objevují mezi příspěvky na sociálních sítích velkých dodavatelů jako ČEZ nebo innogy. A lákají uživatele, kteří si stěžují, že jim jejich dodavatel poslední instance poslal vysoké zálohy.

Mnohdy je oslovují napřímo. „Pojďte k nám, napište mi do soukromých zpráv,“lákají. Slibují, že dokážou nabídnout výrazně nižší ceny než běžní dodavatelé. Byť se ceny mezi jednotlivými dodavateli liší, nedokáže nyní nikdo nabídnout novým zákazníkům výrazně „podstřelené“ceny, třeba ty z loňských ceníků.

Nedává smysl, aby někdo měl nyní nakoupenou levnou elektřinu a „přenechal“ji zcela novým zákazníkům. I kdyby měl nakoupeno do rezervy (nikoliv pro své dosavadní zákazníky), z obchodního hlediska by pro něj bylo lepší, aby ji prodal na trhu s výrazně vyšším ziskem.

Zálohy pro dodavatele poslední instance v posledních dnech mnohé odběratele vyděsily, jsou výrazně vyšší než u původního dodavatele. Jsou totiž vypočítány jen na šest měsíců poskytování služby u dodavatele poslední instance. Navíc jsou odvozeny od vyšší zimní spotřeby. Stát výši záloh zastropuje, horní limity mají být ohlášeny dnes.

Hlavní rada zní, aby lidé s přechodem od nouzového dodavatele moc neváhali.