Případ Krmenčík. Jak se v Plzni mění jeho socha
Fotbalový vděk počesku aneb Dozvuky nedělního šlágru. Nemilosrdný zápas, Plzeň v osmi, slávista Krmenčík za hlupáka. A co rasismus?
Byla to dost možná nejdrzejší fotbalová oslava všech dob. Vzpomenete si, jak Emmanuel Adebayor, prostořeký útočník Manchesteru City, v roce 2009 sprintoval přes celé hřiště pod kotel Arsenalu, kterému ještě pár týdnů předtím patřil? Sklouzl se po kolenou a roztáhl ruce. Jako by se nemohl dočkat, až na něj začnou létat sprosté nadávky a kelímky s pivem.
Byla to lumpárna. Nevhodné vyřizování účtů. Provokace. Nevděk.
Michael Krmenčík, toho času útočník Slavie, v nedělním šlágru proti Plzni tuhle bláznivou eskapádu nepřekonal. Ale (bohužel) měl našlápnuto. Doslova.
Když hostující Viktorii, která dohrávala bez tří vyloučených, dorazil gólem na 2:0, udělal také nejdřív krůček směrem k sektoru plzeňských fanoušků. Třeba to byla promyšlená akce. Anebo mu v poslední vteřině blesklo hlavou: To už by bylo moc!
Asi se nedozvíme, proč Krmenčík proti bývalému klubu slavil jak utržený ze řetězu a proč si směrem k plzeňskému sektoru zacpával uši. Po zápase mluvil jen pro slávistickou televizi a navíc diplomaticky: „Potřeboval jsem se nastartovat. Že to bylo zrovna proti Plzni, za to nemůžu.“
A za co může Viktoria, že se jí Krmenčík drze vysmál? Za to, že ho vychovala a poslala do velkého fotbalu? Není to tak dávno, co se Krmenčík klonil před klubovou ikonou Limberským, jenž končil kariéru: „Legenda, můj vzor, kamarád, u kterého jsem začínal podáváním míčů. Vážím si tě, bráško.“
Teď mu vzor Limberský vzkazuje: „Jsi největší ostuda Plzně.“
Západ Čech je pro Krmenčíka rázem nebezpečná zóna. Věrní příznivci Viktorie se mu chystali u stadionu postavit sochu, teď ji ve virtuální podobě skutečně ztvárnili, jenže nepřipomíná kanonýra, nýbrž mužský pohlavní úd. A zkuste si představit odvetu v Plzni na začátku dubna. To bude pro Krmenčíka peklo. Tím spíš, pokud oba elitní kluby bude dělit pořád jediný bod v tabulce, jako je tomu nyní.
Zrovna Plzeň je na zradu extra citlivá, protože si přes všechny své úspěchy udržuje status rodinného klubu. Zakládá si na fungující kabině a pevných vazbách. Jsme kamarádi na život a na smrt, a kdo se zpronevěří, ten bude mít trable.
Někdy stačí jen přestoupit k rivalovi, třeba i oklikou přes zahraničí, a máte utrum. Jako Petr Jiráček, když před šesti lety zamířil do Sparty a v prvním vzájemném zápase slyšel: „Spálil jsi všechny mosty.“
Krmenčík si nadrobil ještě daleko víc. Začal tím, že se konkurenci vůbec upsal. To by se ještě dalo pochopit, neboť fotbal je zaměstnání a Krmenčík šel za výzvou. Sportovní i materiální. Jenže se svým duševním přestupem to primitivně přehnal.
Před týdnem se slávistickými fanoušky urážel Viktorii při děkovačce. Rychle se omluvil a během chvíle zase zapomněl. Po nedělním úletu se od něj odvrátili i spoluhráči, se kterými si léta rozuměl. O Limberském už jsme mluvili, ten se rovnou chystal Krmenčíkův památeční dres spálit v krbu. Útočník Beauguel na Twitter nahrál obrázek rentgenu miniaturního mozku Homera Simpsona a doplnil ho popiskem: „Krmenčík. Co k němu říct?“
Holohlavý rabiát není první ani poslední, kdo se zařadil mezi nenáviděné. Slávista Stanciu se vysmál Spartě, která ho do Česka přivedla. Plavšič udělal to samé, když přeběhl a ještě to zapíral. Nepřátele si z různých důvodů na různých adresách nadělali třeba pánové Malínský, Bořil, Kuzmanovič nebo Mosquera.
Také on byl v neděli středem pozornosti. Makal na křídle, někdy přeochotně padal a pak nařkl slávistického asistenta Řeháka z rasismu: „Tenhle hloupý člověk mě nazval opicí. Potkat ho na ulici, jednu mu vrazím.“
Zda k rasismu opravdu došlo, zřejmě bude řešit disciplinární komise.
Jak si to fotbalový osud vyřídí s Krmenčíkem, to si musíme počkat.