Koktejl dobrých a špatných zpráv o elektřině
Jádro a zemní plyn byly dočasně vzaty na milost, Rakousko hrozí žalobami, Německo bude zlevňovat elektřinu, průmyslovým firmám se nevyplatí vyrábět. A výsledek? Nečekejme nic dobrého.
Čtyři důležité zprávy proběhly v prvních letošních dnech sítěmi, novinami a éterem. Jen jedna byla skoro dobrá. Ta oznámila, že Evropská komise navrhla taxovat zemní plyn a jadernou energii přechodně jako klimatu přátelské technologie.
Z Bruselu svitl záblesk rozumu, ale nenechme se jím moc oslepit. Nijak nesnižuje absurditu režimu, ve kterém houfec politiků v parlamentu, radě a komisi rozhoduje o tom, kdo si čím smí svítit a topit, zda to banky smějí financovat a pojišťovny pojistit. Klimatická přívětivost je navíc omezena dvaceti lety pro jádro a deseti roky pro zemní plyn s podmínkou, že bude ze 30 procent nahrazen bioplynem nebo vodíkem už od roku 2026 a od roku 2035 zcela.
„Tyto požadavky jsou v daných termínech zcela nerealizovatelné a dalece překračují ambice plynárenského balíčku, který Evropská komise předložila v prosinci loňského roku,“říká na to ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení Martin Hájek. A je po záblesku.
2040 – a pak už nic
Ani s jádrem to není v pořádku. Navržená výjimka platí pro zdroje, které se začnou stavět před rokem 2040. I kdyby se stihly začít stavět nové Dukovany a Temelín, termín je šibeniční pro dokončení slibného vývoje malých modulárních reaktorů, které by mohly nahradit nejen uhelné elektrárny, ale také teplárenské zdroje.
A po roce 2040 bude co? Miliardy se investují do dokončení vývoje – a dál nic? Přitom v řešení je konec palivového cyklu, tedy další využití použitého (vyhořelého, ale ne úplně) paliva, fúzní reaktory... To vše by šlo do koše. Pročež příštích 20 let se budou stavět jaderné zdroje bez nároku na nějaký pokrok, vylepšení, ba dokonce prodloužení trvanlivosti, když se to stejně zatrhne...
Takže místo záblesku se dospělo k rozhodnutí, totiž zatím k nesmělému návrhu bez ohledu na technickou realitu, vědecké poznání a ekonomické možnosti. Padly termíny a podmínky vycucané z prstu, zvané „politický kompromis“.
A další politici, tentokrát rakouská ministryně klimatu Leonore Gewesslerová, na návrh Evropské komise okamžitě reagovala výhrůžkou, že to dá k soudu. Jádro a plyn, pravila, škodí klimatu a ohrožují budoucnost našich (rakouských) dětí. To je zpráva číslo 2. Říká, že proti technologickým možnostem a energetickým potřebám se bude bojovat ideologicky. Nemluvme zde o „právu“, na to žádný paragraf neexistuje a proces dokazování nebude ničím jiným než přehlídkou ideologických frází. Tedy pokud k soudu dojde. Stejné to bude v rozsudku, bude-li nějaký vydán.
Škůdci pokroku
To bylo v neděli 2. ledna. A v pondělí hned zahraniční reportér Českého rozhlasu z Berlína podal zprávu, že některé německé průmyslové podniky omezují produkci a krátí pracovní dobu, protože při současných cenách energie se jim vyrábět nevyplatí. Tato zpráva číslo 3 má jediná logiku. Informuje o důsledcích dlouhé řady předchozích chybných politických rozhodnutí, která se datuje od ratifikace Kjótského protokolu v roce 2004. Před těmito důsledky vytrvale varovalo mnoho techniků, energetiků, vědců i politiků, zkrátka dezinformátorů, popíračů a škůdců pokroku. Leč marně. Rakušané riskují, že jim nebude pomoci dodávkou elektřiny z fosilních či jaderných elektráren jako loni v únoru, kdy jim hrozil blackout. Zelení Němci se k nim v protestech proti jádru chutě přidávají.
Ale na druhou stranu – zpráva číslo 4: německý ministr financí Christian Linder slíbil, také záhy po Novém roce, že občanům a firmám letos „uleví“o 30 miliard eur. Mimo jiné zrušením ekologické přirážky k cenám elektřiny. Občané Spolkové republiky by to také mohli chápat jako vládní ujištění, že i po odstavení posledních jaderných zdrojů v zemi elektřina bude.
A pointa? Na tu jsem sám zvědav. Nabídnu zatím aspoň citát klasika, německého fyzika, astronoma, matematika a spisovatele Georga Lichtenberga, který žil ve druhé polovině 18. století. Pravil: „Chceš-li žít, zvykni si na mizerné počasí a falešnost lidí.“
Příštích 20 let se budou stavět jaderné zdroje bez nároku na nějaký pokrok a vylepšení.