Jak udělat stát „chytřejší“? Třeba rodinnou politikou
ceme stát, který je chytrý, efektivní a úsporný, objevuje se v Programovém prohlášení Fialovy vlády. Pandemie covidu–19 ukázala, že takový stát v současnosti nemáme. Vzpomeňme, jak chytře se choval „stát“před druhou pandemickou vlnou na konci léta a začátku podzimu 2020, že výsledkem byly přeplněné nemocnice a covidem zdevastovaný zdravotnický personál v zimě.
Jak efektivně „stát“řídil boj proti pandemii, že platilo Babišovo heslo „best in covid“, avšak v negativním pojetí, tj. největším podílem mrtvých na počtu nakažených na počátku roku 2021 na světě. Jak úsporně nakupoval „stát“testy, roušky a respirátory za přemrštěné ceny od překupníků se teďpodrobně dozvídáme z novin. Statistiky dokazující, jak si „stát“nebo konkrétně Babišova vláda vedla loni ve srovnání se sousedy v EU, ještě nejsou k dispozici. Jedno je zřejmé, za pokles HDP, rozpočtové deficity, růst státního dluhu, vzestup inflace může nejen covid–19, ale také protipandemická opatření.
Koho zasahuje pandemie
Podle studie Stockholmské univerzity covidová pandemie postihuje ve společnosti nejvíce muže s nižším vzděláním, nižšími příjmy, kteří jsou svobodní a narodili se v zemích s nízkou nebo střední úrovní příjmů na obyvatele.
Ve Švédsku jde o přistěhovalce z rozvojových a bývalých zemí Východního bloku. Těmto mužům, ale také ženám, kteří žijí mimo manželství nebo partnerský vztah, hrozí jedenapůl až dvakrát vyšší riziko, že v důsledku onemocnění covidem zemřou, než těm, co žijí v páru.
Tuto skutečnost nejvíce ovlivňují neočkovaní. Podle Statistického úřadu USA z prosince 2021 zůstává 15procent obyvatel starších 18 let neočkovaných, když 85 procent dostalo alespoň jednu vakcínu. Ve srovnání s očkovanými jsou v průměru mladší, méně vzdělaní, chudší a žijí spíše osamoceně jako „singles“.
„Singles“v době covidové pandemie se chovají pravděpodobně rizikověji než osoby žijící v páru. Jejich podíl v důsledku omezení společenských kontaktů v pandemických letech 2020 a 2021 dále stoupl. Například v USA výrazně klesl počet sňatků ve srovnání s předcovidovým obdobím a stoupl počet rozvodů. V Česku se počet sňatků v roce 2020 oproti roku 2019 snížil téměř o 20 procent a od roku 2021 se začal zvyšovat počet rozvodů.
Vedle tradiční příčiny, jíž je růst životní úrovně a rozvoj „opatrovatelských“funkcí státu, které snižují vzájemnou ekonomickou závislost osob žijících v páru, hledejme za růstem rozvodovosti covidem a protipandemickými opatřeními vynucenou změnu zažitých vzorů chování v rodině. V průběhu opakovaných lockdownů byli lidé nuceni trávit více času společně doma než v zaměstnání, na společenských akcích nebo volnočasových aktivitách mimo domov.
Výše popsané skutečnosti a trendy zvyšují význam rodinné politiky pro zabezpečení stabilního vývoje společnosti. Povede-li k růstu motivací žít v manželství nebo v partnerském vztahu, sníží se citlivost společnosti na destruktivní důsledky covidové pandemie, které odhalily, že náš stát není chytrý ani efektivní, ani úsporný.
V Česku se počet sňatků v roce 2020 oproti roku 2019 snížil téměř o dvacet procent a od roku 2021 se začal zvyšovat počet rozvodů.