Láska. Zloba. Cenzura
Vhled do nitra olympijského fanouška z Číny. Koho tamní lid zbožňuje? A koho naopak nenávidí?
Každé jeho olympijské představení pro čínský internet znamenalo tsunami vlídných zpráv. „Balet na ledě.“„Nechyběla krása. A síla.“„S odvahou čelil chybám. Juzuru Hanju si zaslouží náš obdiv.“
Na sociální síti Weibo – čínské obdobě světově rozšířeného Twitteru – se houfně podporoval krasobruslař, který se marně snažil přelstít gravitaci a skočit čtverný axel. Číňané si stýskali, že kvůli proticovidovým omezením přímo v hale nemohli Hanjua odměnit plyšovým medvídkem Pú, kterého by jindy a jinde hodili na led.
Jenže pozor, Hanju závodí za Japonsko, s nímž má Čína velice komplikované vztahy. Naopak jeho rivala a potomka čínských rodičů Nathana Chena označovali za zrádce, kterého by úřady měly vyhostit. „Stejně je moc bílý.“
„A uráží Čínu!“Američana nevzali na milost ani po špičkovém výkonu, který mu v Pekingu zajistil zlatou. Chenovi nepomohlo dojemné vyprávění, že životního výsledku dosáhl ve městě, kde se seznámili jeho rodiče, kteří mu fandili přímo v hledišti.
Naopak mu přitížilo, že se dřív zastával reprezentačního kolegy Evana Batese, který odsoudil porušování lidských práv v Číně. Chen představoval pro Číňany třídního nepřítele číslo jedna. „Raději se nebudu dívat na sociální sítě,“plánoval šampion. „Vím, že někdy může být jejich obsah docela toxický.“
(Ne)přízeň krasobruslařům docela hezky vyjadřuje přístup čínského fanouškovského lidu.
Je to buď láska, nebo nenávist. A též se hodí připsat přísnost, neznalost a cenzura.
K ní museli čínští strážci virtuálního prostoru sáhnout po krasobruslařské soutěži týmů, kterou hostitelské zemi pokazila Beverly Zhu, rodačka z Los Angeles.
Výhra, nebo nic. Stříbro nestačí
Nervózní teenagerka, která po změně občanství závodí jako Ču I, ve volné jízdě dvakrát upadla. Video jejího nezdaru jen na síti Weibo zhlédlo přes 230 milionů uživatelů, kteří jen chrlili nenávistné příspěvky. A cenzoři záběry raději stáhli.
Experti vysvětlují, že tamní lid láskyplně nepřijímá každého zahraničního sportovce, který kývne na nabídku reprezentovat miliardovou zemi. Vstupuje do toho i tzv. „win at all cost mentality“, což je v Číně hojně praktikovaný přístup. Vyhrát za každou cenu je způsob chování, který loni po letních hrách nehezky pocítil například smíšený pár čínských stolních tenistů, který z Tokia po porážce s domácím týmem dovezl „pouze“stříbro.
Státní média jejich výsledek označovala jako výraz neúcty k vlasti a reprezentantka Liou Š’-wen se po přívalu online urážek se slzami v očích omlouvala: „Selhala jsem. Všem se omlouvám.“
„Ale obecně se lidé v Číně odklánějí od mentality vyhrát za každou cenu,“poznamenává pro BBC žurnalista Mark Dreyer, který z Pekingu píše pro China Sports Insider. „Vláda se víc snaží, aby sport představoval spíš zdravý způsob života než prostor, který umožňuje vítězství,“doplňuje Dreyer.
Pekingské triumfy však vygenerovaly novou čínskou superhvězdu.
„Bude slavná jako Jao Ming,“srovnává ji publicista Jeff Ruffolo s někdejší basketbalovou ikonou.
„Je to zlaté dítě v zemi s nejrychleji rostoucí ekonomikou na světě,“přidává se marketingový expert Mike Hanley.
O kom je řeč? Jmenuje se Eileen Guová, nejspíš jste už o ní zaslechli.
Hvězda radila, jak na cenzuru
Akrobatická lyžařka závodí za Čínu. Pokud máte v hlavě ještě příběh krasobruslařské nešťastnice Ču I, nejspíš si povšimnete několika paralel. Obě dívky pocházejí z Kalifornie. Už pár let reprezentují zemi svých předků. A stále jim ještě není ani dvacet. Na rozdíl od Ču I však akrobatická lyžařka slavila v Pekingu dvě zlata a stříbro. Po medailových jízdách server Weibo kolaboval pod náporem nadšených Číňanů.
Nová sportovní modla už nafotila i snímky pro módní časopis, které si umístila na Instagram. Jedna z uživatelek se jí tam v komentáři veřejně optala, zda jí nepřijde pokrytecké používat sociální síť, kterou lidé v Číně mají zablokovanou. A Guová s bezelstností osmnáctileté slečny odpověděla: „Každý si přece může skoro zadarmo stáhnout VPN.“Šifrovaný přístup k internetu je v Číně nelegální. Doporučení trojnásobné medailistky se šířilo i po čínském Weibu, než je cenzoři vymazali.
Tajemstvím končících her už také nejspíš zůstane, kdo přesně a za jakých podmínek se dostal na tribuny olympijských sportovišť. Čínští fanoušci na nich mnohdy působili neznale. Třeba při hokejových zápasech vyloudil hlasitější aplaus odchod hráčů do kabin nebo přestávkový program. Víc o jejich duši vypoví vyjadřování na internetu. Číňané zbožňují. Nebo nenávidí. A nic moc mezi tím.