Čtvrtá. Skvělá. Slzavá
Co potřebuje biatlonistka Markéta Davidová, aby se dočkala velkých medailí?
Markéta Davidová dokáže být po závodech naštvaná, věčně nespokojená, občas i utrápená nebo pořádně nemluvná. Ale abyste ji viděli za cílem se slzami v očích, které ne a ne přestat téct, to je jev naprosto ojedinělý.
Stalo se včera v biatlonovém areálu v Čang-ťia-kchou. Po výborném představení v hromadném závodě biatlonistek, který je mnohými považován za disciplínu královskou. Poté, co doběhla do cíle čtvrtá.
Právě proto plakala. Protože čtvrté místo na olympiádě bylo v její mysli na hony vzdáleno čtvrtým místům na Světových pohárech, po nichž se většinou usmíváte a jdete si na rozšířené pódium pro kytku. „Tohle je hořké,“vypadlo z ní. „Čtvrté místo si za rok nikdo nebude pamatovat.“
A ještě: „Tak moc mě to mrzí.“A nakonec: „Já už chci domů.“Za Francouzkou Braisazovou, jež si s náskokem překvapivě uháněla pro zlato, dorazila Davidová na čtvrtou položku se čtyřčlennou partou bojující o 2. místo. Společně s ní ji tvořily obhájkyně velkého glóbu Tiril Eckhoffová, královna her Marte Röiselandová a kometa sezony Elvira Öbergová. Naprostý výkvět světového biatlonu. Davidová s nimi válčila jako rovná s rovnými.
Ta rozhodující položka v sobě zosobňovala veškeré nástrahy, které biatlonistkám na této olympiádě stály v cestě. Odehrávala se ve stavu vyčerpání na konci her. V kruté zimě pocitových minus 20 stupňů. Ve větrných poryvech.
Öbergová minula třikrát, Davidová i Norky dvakrát. Na svém stavu nicméně strávila více času a trestné kolo opustila na čtvrtém místě. To už při naháněné rychlých žen v červených norských kombinézách v posledním kole nevylepšila.
„Bojovala jsem do posledních metrů. Tady se může stát cokoliv,“připomněla. Trenér Egil Gjelland stál na střelnici, hleděl na trať a bylo mu jí tak moc líto.
„Dnešek ukázal, jak těžký a brutální dokáže biatlon být,“říkal. „Markéta byla medaili velmi blízko. Ale i bez ní předvedla skvělý závod. Pokud je vítr natolik silný, že vám hýbe s tělem, je těžké zamířit. Ona si však s těmi extrémními podmínkami v celém závodě poradila technicky výborně.“
Měla na kontě celkem čtyři trestná kola. Kromě Ukrajinky Džimové, která je však běžecky pomalejší, jich nikdo nezaznamenal méně.
Neměla by končit
Podobně jako na loňském mistrovství světa ve Slovinsku ze sebe Davidová dokázala setřást zklamání z nepovedených vystoupení ve sprintu a stíhačce a odrazila se k velkému výkonu. Tehdy jím bylo zlato z vytrvalostního závodu, nyní čtvrté místo v hromadném.
„Ukázala, jak se umí zkoncentrovat. Má v sobě rozhodně předpoklady, aby na příští olympiádě už medaile měla,“ujistil Gjelland.
Otázkou je, zda v Miláně 2026 Davidová bude. V předchozích letech vysílala signály, že by také mohla v 25 letech ukončit kariéru a věnovat se raději studiu veterinární fakulty. Stále se v tomto směru definitivně nevyjádřila. Ovšem lidé z její blízkosti jsou přesvědčeni, že biatlonu letos sbohem nedá.
Dosáhla už na titul mistryně světa i malý glóbus, má vítězné pohárové závody. Ale nemá olympijskou medaili. Poslední ranou ve vytrvalostním závodě přišla v Pekingu o zlato a v hromadném o stříbro či bronz. Teď ji to nesmírně bolí, ale v budoucnu může být tato vzpomínka zároveň i velkou motivací.