Vládní škrty: Kolik lidí opravdu skončí?

Finanční správa vyhodila ke konci března 300 lidí. Dalších sto má jít v červenci

Státní instituce a podniky opustily od nástupu vlády Petra Fialy (ODS) stovky lidí. K dnešnímu dni bylo například zrušeno 325 míst ve státní správě. Začala totiž platit nová systemizace služebních a pracovních míst, kterou minulou středu schválila vláda. Ta si od ní slibuje úsporu 413 milionů korun ročně.

„Plníme to, co jsme slíbili voličům. Udělali jsme další krok ke snižování úřednických míst ve státním aparátu,“řekl premiér Petr Fiala (ODS). Samotných ministerstev se ale současné rušení míst dotýká jen okrajově, a to ještě jen některých, zjistila MF DNES. Nejvíce – 300 míst – teď v rámci nové systemizace zrušily úřady Finanční správy.

„Ke zrušení služebních míst dochází na základě státního rozpočtu na rok 2022, kdy bylo Finanční správě uloženo v návaznosti na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí urychlit snížení počtu míst,“stojí v odůvodnění zmíněné systemizace.

O dalších sto úředníků by Finanční správa měla přijít k 1. červenci.

Když přitom minulý týden premiér Fiala a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) mluvili o záměru zeštíhlit státní správu, nikdo moc netušil, koho se vlastně rušení 325 míst týká.

Tomu napovídal i mail zaslaný ve středu MF DNES z ministerstva zemědělství, kde mělo být zrušeno několik systemizovaných míst. Fakticky obsazena z nich ale byla jen čtyři. „S ohledem na to, že s těmito zaměstnanci ještě nebylo zahájeno řízení o jejich dalším působení na ministerstvu, není možné se k tomuto prozatím vyjadřovat,“uvedl mluvčí resortu Vojtěch Bílý.

Ministerstva se ale nakonec s odpověďmi na dotazy MF DNES vypořádala. A to i proto, že většiny z nich se nově nastavená systemizace vůbec nedotýká, jako třeba ministerstva spravedlnosti nebo paradoxně i financí. „V důsledku změny systemizace nedochází k ukončení žádného pracovního poměru ani k řízení ve věci služebního poměru, jehož důsledkem by mohlo být jeho skončení,“napsal MF DNES Šimon Blecha z resortu financí.

Místo odchodu přesun

Z ministerstev se nově platná systemizace asi nejvíce dotkla ministerstva pro místní rozvoj. I když dotkla... „K 31. březnu je zrušeno celkem 16 systemizovaných míst,“uvedl v reakci na dotaz Vilém Frček z oddělení komunikace ministerstva. Hned ale doplnil, že žádnému ze zaměstnanců, kterým byla místa zrušena z důvodu organizačních změn, neskončil pracovní nebo služební poměr k 1. dubnu. Ministerstvo totiž využilo změn k vybudování nového analytického pracoviště. A lidé, jimž byla ke konci března zrušena místa, tam nejspíš zamíří.

Obdobně je tomu i na ministerstvu vnitra, kde dvanáct zrušených míst nahradili dvanácti místy novými. V pozici náměstka pro řízení sekce informačních a komunikačních technologií zde snad jen skončil Jaroslav Strouhal.

Od nástupu nové vlády už státní sféru kromě úředníků opustili také manažeři, mimo jiné právě i šéfka Finanční správy Tatjana Richterová nebo ředitel Českých drah Ivan Bednárik. Odchod včera oznámil i šéf celníků Milan Poulíček a ke konci března ve funkci skončil i šéf finanční rozvědky Libor Kazda, který na jeden z klíčových postů ve státní správě přišel už v roce 2014. Do doby, než bude vybrán jeho nástupce, povede úřad, který dohlíží i na dodržování mezinárodních sankcí, Kazdův dosavadní podřízený Jiří Hylmar.

Změny ve Finanční a celní správě a také ve vedení Finančně analytického úřadu se očekávaly delší dobu, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se totiž netajil svou antipatií vůči lidem, kteří nastoupili v době, kdy resort vedl Andrej Babiš a později Alena Schillerová (oba ANO).

Výrazné změny přišly s příchodem nového kabinetu také ve vedení České pošty, která spadá pod ministerstvo vnitra. Šéf resortu Vít Rakušan (STAN) odvolal osm členů dozorčí rady podniku včetně jejího předsedy Petra Zatloukala.

Mimochodem Rakušan teď do rady jmenoval i pardubického hejtmana Martina Netolického (ČSSD), který o místo na poště přišel poté, co promluvil o kontroverzní návštěvě Ruska plánované exministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD).