Začne protiofenziva u Chersonu? Čas se krátí
Na rozsáhlý nástup zřejmě nemá Kyjev síly. Tlak na Rusy přesto nepolevuje
KYJEV, MOSKVA Ukrajinská armáda už týdny hlásí zahájení protiofenzivy na jihu země s cílem osvobodit Cherson, jediné Rusy dobyté regionální centrum. Množství úspěšných útoků na ruské logistické pozice svědčilo o tom, že nástup Ukrajinců nabírá na síle. Jenže s neúprosně se blížícím koncem léta se velký protiútok stále nekonal.
Analytici tak nadále tápou, zda se vůbec odehraje a jakou podobu nakonec bude mít.
Ještě koncem července v Kyjevě zaznívaly hlasy, že Cherson armáda osvobodí do září. Čas na rázný zákrok se tak krátí – pokročit na bojišti bude navíc na podzim a zejména pak v zimě mnohem složitější a nové okno příležitostí se může naskytnout znovu až na jaře. Kreml navíc chce uspořádat na jihu po vzoru Krymu referendum o připojení regionu k Rusku. To by se mohlo konat už v polovině září a návrat regionu zpět do rukou Ukrajinců ještě ztížit.
Kontrola nad Chersonem je pro obě strany klíčová, rozhodnout může o průlomu na frontě i výsledku války. Pro Ukrajinu je to jedna z nejbolestivějších ztrát – do rukou nepřítele přešel prakticky okamžitě a bez významného odporu, otevřel mu přitom dveře k dalšímu postupu na jih a západ země. Pro Rusy má význam nejen vojensky, získaný region totiž hraje důležitou roli v dodávkách vody pro Krym, který se od anexe v roce 2014 potýká s jejím nedostatkem, což stálo Moskvu miliardy rublů.
Sílící tlak?
Ukrajinské armádě se zatím v Chersonské oblasti podařilo osvobodit jen několik desítek menších měst a vesnic, jenže odpor ze strany Rusů tu byl minimální. Mnohem větší problém je pro ruskou armádu zničení tří mostů přes řeku Dněpr, které Ukrajinci i nadále ostřelují a které jsou součástí trasy pro zásobování ruského uskupení na druhém břehu. Spoléhat se tak musí nyní na přívoz.
Vedle ostřelování muničních skladů a pozemních komunikací v Chersonské oblasti otřásly exploze také
Krymem, a to hned několikrát za poslední týden. Ačkoliv Ukrajinci kolem zodpovědnosti za tyto incidenty spíše našlapují, někteří experti je připisují právě kontraofenzivě.
Moskva mezitím přesunula na jih své jednotky z Charkovské oblasti i Donbasu. Od dobytí téměř celého regionu tu navíc budují Rusové i obranné pozice. Udržet si kontrolu v oblasti je ale zároveň pro okupační správu těžké – kromě ostřelování čelí pravidelným útokům chersonských partyzánů.
Otázka je, zda mají Ukrajinci dostatek vojenských sil a techniky k tomu, aby podnikli plnohodnotný protiútok. Právě nedostatek zbraní k postupu přiznal v nedávném rozhovoru s deníkem The Washington
Post jeden z poradců ukrajinského prezidenta. Nedostatek těžkých zbraní je problém i kvůli terénu, který tvoří rozsáhlá step, jež poskytuje jen málo možností pro úkryt před ostřelováním.
Pomůže jen těžká technika
I tak se ale podle některých vojenských expertů dá dosáhnout kýženého výsledku. Ukrajinci však zřejmě budou muset postupovat pomalu a metodicky. Cílem by pak mohlo být nikoliv přímá porážka v boji, ale dotlačení Moskvy k tomu, aby uznala, že pozice v regionu jsou neudržitelné. Jinými slovy, aby učinila další „krok dobré vůle“a stáhla se, stejně jako tomu bylo ve střední části země a u Kyjeva.
Část analytiků je ale skeptická a nedostatek těžkých zbraní mají za klíčovou překážku, která posun umožní jen stěží.
„Okupanti pochopí (že je nutné se stáhnout – pozn. red.), až když budou mít ohromné ztráty, které bude potřeba odklízet. V řadách stovek zničené techniky,“upozornil ukrajinský vojenský analytik Petro Černyk v rozhovoru pro televizi Kanál 24.