Vít Rakušan, teta Kateřina a jak to bude dál
Téměř každý týden si člověk říká, že už by se měl věnovat jiným politikům a partajím. Jenže do toho zase přijde s něčím ministr vnitra Vít Rakušan a z předchozí nominace ostatní vystrnadí. Naposledy „zabodoval“obskurním vysvětlováním, kdo mu dal tip na nynějšího šéfa Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Petra Mlejnka, který se léta stýkal s přítelem mafiána Radovana Krejčíře Michalem Redlem, hlavou gangu v kauze Dozimetr.
Rakušan dlouho tvrdil, že tip dostal od lidoveckého místopředsedy Sněmovny Jana Bartoška, jenž to potvrdil. K tomu ale předseda STAN dodával, že mu „kladné reference dali například pánové Opata, Jílek, Bartovský a několik dalších“. U Jílka v Radiožurnálu dodal, že jde o vojenského rozvědčíka.
Později se však Seznam Zprávy, který s kauzou okolo kontaktů Mlejnka s Redlem přišel, jmenovaných zeptal. K dobrozdání na Mlejnka se přihlásil pouze bývalý náčelník generálního štábu Aleš Opata. Zbylí dva to popřeli. „Od dubna 2021 jsem ve vojenské diplomacii, s panem ministrem Rakušanem jsem nemluvil,“řekl někdejší náměstek Vojenského zpravodajství Libor Jílek.
Tím začalo další kolo Rakušanova vysvětlování. Prý vážně s těmi dvěma nemluvil, ale měl od Mlejnka písemné reference. Později upřesnil, že reference sice nemá, ale viděl je v textové zprávě v mobilu. Ovšem ouha, telefon nebyl jeho, ale Mlejnka.
Naštěstí premiér Petr Fiala po schůzce s Rakušanem prohlásil, že má ministr vnitra jeho plnou podporu, a Rakušan zase řekl, že jeho plnou podporu má šéf civilní rozvědky. Vše je tedy v nejlepším pořádku, na čemž nic nemění ani fakt, že vnitřní inspekce Vojenského zpravodajství začala prošetřovat, jak je možné, že se (z úst ministra vnitra – sic!) dostala ven jména jejich pracovníků a jestli Mlejnka doporučovali. To potvrdila i ministryně obrany Jana Černochová.
Vzhledem k politické matematice je vcelku jasné, proč Fiala s Rakušanem říkají, co říkají. Premiér a šéf ODS si umějí dobře spočítat, že násilné „sestřelení“Rakušana by nejspíš vyvolalo vlny ve skandály zmítaném hnutí STAN, což by mohlo vést k rozkolu v pětikoalici. Starostové přece mají druhý nejsilnější vládní klub, kabinet se bez nich neobejde.
Rakušan si už několikrát vyzkoušel taktiku „nejprve budu tvrdit, že je vše v pořádku, a když to nepůjde udržet, otočím“, ale zatím je stále v první fázi. Do obhajoby svého rozhodnutí jmenovat šéfem civilní rozvědky Mlejnka – ačkoli se tak stalo po vypuknutí kauzy Dozimetr a Mlejnek ho na své kontakty s Redlem upozorňoval dopředu – nainvestoval tolik, že by teď obrat vypadal jako jasné přiznání viny.
V zásadě jsou tedy reálné dva možné scénáře.
Zaprvé se Fiala i s Rakušanem a jejich koaličními partnery budou tvářit, že se nic neděje, maximálně „Vítek možná některé věci ne úplně obratně komunikoval“, pojede se dál a za všechny nepříjemnosti bude moci opozice v čele s Babišem, novináři a možná i Putin.
Zadruhé se dřív nebo později, a pokud se o kamarádšoftu dua Mlejnek a Redl objeví ještě něco nového – může šéf ÚZSI rozhodnout rezignovat „sám“. S tím, že sice nic neudělal, vše je v pořádku, má přece prověrku od NBÚ, ale tak nějak nechce zatěžovat tuto koaliční vládu, zvlášť v tak složité situaci způsobené Babišem, Putinem a novináři. Takové pěkné prohlášení zvládne i úplný začátečník v libovolné PR agentuře a bude se to vydávat za příklad nové politické kultury. No, a také se pojede dál...
Jak říkala teta Kateřina, která si v románu Zdeňka Jirotky Saturnin potrpěla na citování přísloví: „Lež má krátké nohy a strach má velké oči.“