Následky povodně na Výstavišti řeší dodnes
Voda v roce 2002 zaplavila třetinu Obyvatelům kromě strastí ale otevřela nábřeží a na Výstavišti mohl vzniknout park v dolní části areálu.
Holešovic.
HOLEŠOVICE I když povodeň v roce 2002 nejvíce poničila Karlín, „holešovický poloostrov“na druhém břehu Vltavy se v rozsahu škod řadí hned na druhé místo. Zaplavené tu tehdy byly ulice, stanice metra a například i značná část Výstaviště a Stromovky. „V Holešovicích byla pod vodou řada ulic, protože na rozdíl od Starého Města tady protipovodňová ochrana nebyla dokončena. Celkem to byla asi třetina celých Holešovic,“říká Lenka Burgerová (Praha 7 sobě), architektka, historička a radní sedmé městské části pro územní rozvoj.
Lidi z postižených ulic, mezi nimi například z Jankovcovy, Argentinské nebo z Bubenského nábřeží, radnice evakuovala a umístila v letenských školách a školkách.
Velmi tvrdě povodeň udeřila na stanici metra Vltavská, která se nachází blízko u řeky. Voda se sem dostala jak vstupem do metra, tak zatopeným tunelem. Podobně dopadla i stanice Nádraží Holešovice. Linku C se poté podařilo zcela obnovit až v prosinci roku 2002.
Vzhled obou stanic se od té doby nijak zvlášť nezměnil. „S obnovou obou stanic metra se počítá, až se rozjede projekt čtvrti Bubny-Zátory. Nejdříve je potřeba upřesnit, jak bude vypadat okolí stanic,“vysvětluje Burgerová.
Impulz ke změně
Nelze úplně říci, že by ráz Holešovic proměnily právě povodně. Průmyslové objekty, kterých se povodeň dotkla, byly vesměs prázdné už před rokem 2002. „Ryze industriální ráz se začal stávat minulostí už dávno před povodněmi, někdy v 90. letech,“sděluje Burgerová. „Povodeň spíše než co jiného po- ukázala na to, že zde ty nevyužívané průmyslové areály jsou, a později přišla tendence je přestavovat na byty a kanceláře,“dodává s tím, že podobně jako v případě Karlína šlo hlavně o uvědomění veřejnosti, že Holešovice mohou být zajímavou čtvrtí.
Za zmínku například stojí i to, jak si se záplavou poradily stavby, které v Holešovicích vznikly těsně po povodni v roce 1890. Velká voda je totiž poškodila zcela minimálně, a to díky tomu, že s ní stavitelé počítali. Například plochu pro stavbu Holešovického pivovaru v ulici Komunardů dělníci nejdříve vysypali, aby se objekt nacházel výš. „Při povodni voda zatopila pouze pivovarské sklepy,“vzpomíná Burgerová.
Velká voda paradoxně místním i v něčem prospěla. Rozličné továrny totiž pro svůj provoz potřebovaly vodu, čímž břehy Vltavy zcela znepřístupnily veřejnosti. To se teď, byť pomalu, mění. V roce 2016 se lidem otevřela bývalá Holešovická náplavka, na které by do dvou let měl vzniknout park příhodně pojmenovaný U Vody.
Stromovka pod vodou
Pokud byl Karlín nejzasaženější čtvrtí, byla Stromovka bezpochyby nejponičenějším parkem. Zatopené byly celé dvě třetiny parku. Kalná voda navíc nebyl jediný problém Stromovky, protože po jejím opadnutí zůstala v parku dvaceticentimetrová vrstva naplaveného bahna a písku. Navíc přírodní pohromu nepřežilo více než 150 vzrostlých stromů.
Snad ještě hůře dopadlo sousední Výstaviště. „Spodní část Výstaviště byla zatopená do té míry, že pohybovat se tu dalo jen na lodičkách,“popisuje člen představenstva Výstaviště Praha Václav Novotný.
Záplavy zde poničily v různé míře většinu budov. K jejich zevrubnější rekonstrukci bohužel dochází až v posledních letech. „Divadlo Spirála od roku 2002 až do předloňska, kdy jsme ho začali rekonstruovat, bylo v podstatě ponecháno svému osudu. Rekonstrukce je tak náročná mimo jiné i proto, že se ani pořádně nevysušilo, ale pouze zavřelo,“dodává Novotný.
Dlouhé čtyři roky trvalo, než se opět do provozu uvedl tamní plavecký bazén. V současné době se opravují také Křižíkovy pavilony, které voda rovněž vytopila, byť je neponičila tak výrazně. Naopak povodeň pomohla tomu, že se z nejspodnější části Výstaviště stalo parkové prostranství, které je dnes vzhledným a vyhledávaným místem. Záplavy buď zničily, nebo odsoudily k demolici budovy, které v těchto místech stály, například letní kino nebo čínské bistro.
Oproti Výstavišti překvapivě „hladce“z povodní vyvázla Pražská tržnice na Bubenském nábřeží. „Areál, ačkoli je v těsné blízkosti Vltavy, byl paradoxně zasažen zejména ve sklepních prostorách. Podzemní voda zde samozřejmě udělala své, ale budovy jako takové byly ušetřeny. Nábřeží v těsné blízkosti areálu je hodně vysoké a voda odtekla ve velkém do protějšího Karlína,“sděluje Michal Tošovský, programový ředitel Pražské tržnice. Její revitalizace se momentálně připravuje.