Za malý byt v Praze se už platí nájem 23 tisíc

Mezi dalšími příčinami, proč ceny nájmů rostou, mohou být nové, přísnější podmínky pro získání hypotéky od bank. Spousta lidí na ně jednoduše nedosáhla, i když do vlastního bydlení chtěla.

Třeba takzvaný ukazatel LTV, tedy poměr výše hypotéky k hodnotě nemovitosti se u žadatelů starších 36 let snížil z 90 procent na osmdesát.

Co to znamená? Pokud si někdo chtěl koupit byt za šest milionů, dosud mu stačilo našetřit alespoň 600 tisíc. Teď je to dvojnásobek, což množinu potenciálních zájemců o nájemní bydlení výrazně rozšířilo. „Lidé zkrátka musí někde bydlet, i když nedostanou hypotéku,“pokračuje Michal Pich ze serveru

Realitycechy.cz. Růst nájmů podle něj zapříčinila i uprchlická krize na Ukrajině. Co šlo pronajmout, to se pronajalo. A v neposlední řadě se projevuje změna životního stylu. Mladá generace dává přednost nájmu před vlastním bydlením zkrátka z toho důvodu, že už vlastní byt není určitá meta, jako tomu bývalo u jejich rodičů.

Důsledky jsou jasné. Bydlení, a to i to nájemní, je stále méně dostupné. O tom, jak rychle dopadá na peněženky Čechů, vypovídají i údaje jen za letošní rok.

I tady je rekordmanem hlavní město. Nájemné 2+1 tady od začátku roku vyskočilo téměř o 18 procent, v Karlovarském kraji je vyšší o 16 procent, v Olomouckém kraji o 12 procent. Reálně klesalo nájemné jen v Královéhradeckém a Libereckém kraji. Zlevnění je však v jednotkách procent. „Je to mix příčin, které zvýšily poptávku po nájmech, a to poznamená i jejich výši,“konstatuje Pich. Dosud byly u nájemního bydlení nejvíce poptávané garsonky a byty 2+1, zatímco velké byty 3+1 a 4+1 byly spíše ležáky. Dnes je zájem i o tyto velké byty. „Zase to jsou ty rodiny, které nedostanou hypotéku,“vysvětluje Pich, kdo si tyto byty pronajímá.

Horší než evropský průměr

Česko na tom není nijak oslnivě ani ve srovnání s Evropou. Podle dat Eurostatu za rok 2021 totiž ceny nájmů stoupaly od roku 2015 rychleji, než je celounijní průměr.

V žebříčku pak Česko zaujímá devátou příčku, výrazně rychleji stouply ceny nájmů například v Irsku, nebo Maďarsku. Citelně pomalejší byl nárůst naopak v Německu, ve Francii, nebo na Slovensku.

S bytovou nouzí by měl do budoucna pomoci nový zákon, který připravuje ministerstvo pro místní rozvoj. „Zákon bude zaměřen na prevenci a snížení počtu lidí v bytové nouzi a rozšíření cenově dostupného nájemního bydlení v obcích. Přinese ujasnění pojmů a rolí jednotlivých aktérů v systému bydlení a pravidelné mapování bytové nouze,“popisuje Veronika Hešíková, tisková mluvčí ministerstva.

Součástí zákona má být také rozšíření poradenské pomoci, ať už právní, realitní, nebo třeba dluhové. „V průběhu roku 2023 proběhne meziresortní připomínkové řízení a následně bude návrh zákona předložen Legislativní radě vlády a v průběhu druhé poloviny roku by měl být předložen vládě ke schválení,“doplňuje Hešíková. Zákon by měl platit od pololetí 2024.

Lidé zkrátka musí někde bydlet, i když nedostanou hypotéku.