Vyhledávám i díry v srdci
Neobyčejné příběhy obyčejných lékařů Seriál MF DNES: kardioložka Darina Krausová pomáhá nemocným i sportovcům.
Od mládí aktivně sportuje, závodí i trénuje a v poslední době propojuje svou zálibu s prací lékařky. Věnuje se totiž i novému medicínskému směru: sportovní kardiologii. Darina Krausová (47 let) se narodila a lékařskou fakultu vystudovala ve slovenském městě Martin, kde poznala i svého manžela. Spolu přišli hned po škole v roce 1999 na sever Moravy, kde pracují v nemocnicích, ale mají i svou ambulanci.
Co vás přivedlo do Česka?
Rodiče jsou kardiologové a já chtěla pokračovat. Na Slovensku ale nebyla velká nabídka míst pro začínající lékaře, tak jsme s manželem nastoupili na internu do malé nemocnice v Bílovci a brzy přešli do nemocnice v Novém Jičíně. Já šla záhy na mateřskou s první dcerou, které je 21 let, manžel tam pracuje dosud a ve městě i bydlíme. Po druhé mateřské jsem nastoupila na kardiologii do Nemocnice Agel Třinec-Podlesí, kde jsem udělala atestaci z oboru. Nyní tam dělám ultrazvukové vyšetření srdce, a to nejen nemocným lidem, ale preventivně i těm, kteří aktivně sportují tak jako třeba já. A připravuji se na atestaci v oboru tělovýchovné lékařství.
Závodíte v běhu i plavání, trénujete děti i dospělé, pořádáte Běh novojičínským parkem pro veřejnost
a chystáte se na svůj první maraton. Není toho moc?
V mládí jsem jako juniorka závodila v triatlonu a se sportem jsem nepřestala. Nejvíc se věnuji běhu a plavání, v zimě běhám na lyžích. Kromě toho jsem trenérka dětí i dospělých: plavců, běžců či cyklistů. Už za týden mě čeká mistrovství Evropy v plavání, v seniorských kategoriích poplavu 50 a 200 metrů motýlem a 50 metrů kraulem. V závodech na 200 metrů bych chtěla překonat svůj osobní rekord 3,27 minuty. V běhu mám za sebou půlmaratony a několik závodů po horských vrcholech Beskydská sedmička, kde trať měří okolo 100 kilometrů. V říjnu poběžím svůj první maraton v Třeboni.
Dá se tolik sportovních aktivit skloubit s prací kardioložky?
Dá, protože v Nemocnici Podlesí pracuji jen dva dny v týdnu a pak se s manželem a dalším kolegou střídáme v naší kardiologické ambulanci.
A co sportovní kardiologie?
Té se věnuji v nemocnici. Je to nové odvětví kardiologie, které mě zajímá. V Česku jsou zatím čtyři centra sportovní kardiologie: dvě v Praze, jedno v Olomouci a jedno od roku 2020 v Třinci-Podlesí. Mělo by jich být víc, aby lidé s nemocným srdcem při sportu nekolabovali. Sport je sice zdraví prospěšný a význam celkové kondice se ukázal i při epidemii covidu, ale přílišná zátěž srdci škodí. V některých zemích požadují před závody lékařské vyšetření, v Česku většinou ne. Na riziko přetížení by měli
myslet i pořadatelé akcí. Třeba v extrémním vedru by měli závody zrušit nebo zkrátit a zajistit dostatečný pitný režim.
Zmínila jste covid a kondici.
Nikdo z lidí v mém okolí, kteří sportují a žijí zdravě, neměl těžký covid. Mnozí se ani nenakazili nebo to nevědí, protože neměli příznaky. Dobrá kondice hraje důležitou roli při ochraně proti covidu i dalším nemocem. Když už člověk onemocní, organismus se s tím lépe vyrovná.
Co nabízí třinecké centrum sportovní kardiologie?
V podstatě jde o virtuální ambulanci, kam sportujícího člověka doporučí praktický či tělovýchovný lékař, když u něj zjistí problém. Zájemci se mohou objednat i sami přes web, ale musí počítat s tím, že některé výkony nehradí pojišťovny.
O tom, která vyšetření absolvují, pak rozhodne kardiolog centra. Například spiroergometrii, kdy šlapete na kole a měří se kapacita plic, si musí sportovní kluby či jednotlivci zaplatit. V naší nemocnici ale většinu vyšetření pacienti nehradí. Ke mně chodí na ultrazvukové vyšetření srdce – echokardiografii (ECHO), které děláme za peníze pojišťoven. U vytrvalostních sportovců se totiž při častém přetěžování organismu postupem času zvětšují srdeční síně a kvůli tomu jim hrozí vyšší riziko vzniku srdeční arytmie.
Ačkoli velmi aktivně sportujete, varujete před přeháněním?
I ve sportu platí: všeho s mírou. Aby sportování přinášelo člověku radost, ale neškodilo mu, je zapotřebí předcházet zdravotním komplikacím rozumnou zátěží a preventivními prohlídkami. Zájem o ně roste. Od vzniku centra jsme vyšetřili 133 sportovců, z toho jen letos už 89. A pěti z nich jsme bohužel museli sportování zakázat.
Kdy kardiolog zakáže sport?
U nás šlo zatím o případy šedesátiletého běžce a čtyř mladých mužů, dvou cyklistů a dvou házenkářů. Všichni měli nemocné srdce. Nejstarší měl arytmii, další vadu chlopně a tři genetickou vadu, která zvyšuje riziko náhlé srdeční smrti. Muž s arytmií podstoupil zákrok a může sportovat dál. Ostatní ne. Cílem center sportovní kardiologie je předcházet rizikovým situacím a individuální zátěž upravit tak, aby sportovce neničila. K tomu je ale potřebná řada různých vyšetření.
Co hledáte pomocí ultrazvuku?
Odhaluji změny, ať jde o nádory, zánět, či krevní sraženiny. To, co vidím, záleží na tom, zda dělám klasické ECHO, kdy přikládám snímač na hrudník, nebo jícnové ECHO, kdy zavádím přístroj do jícnu. Vnitřní vyšetření ukáže i ouško levé síně, které může být osudové. Při fibrilaci srdečních síní se totiž v oušku sráží krev. Sraženina může doputovat do mozku a způsobit mrtvici. Když najdeme sraženiny u pacienta před operací, musí se zákrok odložit. Jícnové ECHO také lépe ukáže, zda je v srdci díra, která může způsobit podobný problém.
Jak a komu vzniká díra v srdci?
Jde o otvor mezi srdečními síněmi, se kterým se narodíme a do šesti let věku se uzavře. Ale ne všem. Asi třetina lidí žije dál s otvorem v srdci ve tvaru delšího kanálku, kterým protéká krev. Pokud to nedělá problém, neřeší se to. Ale krev se může srážet a zavinit mrtvici. Díru v srdci proto nejčastěji vyhledáváme u pacientů ve věku do 40 let, kteří bez jiné zjevné příčiny dostali mrtvici.
A co když otvor v srdci najdete?
Kolegové ho uzavřou ucpávkou ve tvaru deštníčku – okluderem.
Znamená to velkou operaci?
Pro pacienta je to relativně nenáročný zákrok na angiolince. Ucpávka se zavádí do srdce katetrem vedeným cévou přes tříslo. Po výkonu je pacient téměř bez omezení, jen bere léky. Díky pokroku v medicíně směrem k šetrnějším metodám se dnes podobnou cestou odstraňuje řada srdečních vad. Místo velké chirurgické operace, při které se otvírá hrudník, lze pomocí katetru zavedeného přes tříslo například opravovat nedomykavost srdečních chlopní či měnit vadné chlopně za umělé. Naši lékaři stále přicházejí s novinkami v této oblasti. Jako první v zemi začali nedávno při zákrocích využívat virtuální realitu, kdy díky 3D brýlím a speciálnímu počítačovému programu vidí do nitra srdce, což zaručuje lepší výsledek operace. Novinek v oboru je ale víc. Místo starších typů kardiostimulátorů lze dnes implantovat pod kůži malé přístroje bez elektrod, což snižuje riziko infekcí. Nově také implantujeme pacientům po rozsáhlém infarktu mechanické srdeční pumpy, které jim pomáhají výrazně prodloužit život.