„Falešných“Pražanů je 200 tisíc

Kdyby každý, kdo žije v Praze, zde měl i trvalé bydliště, bylo by v městské kase každý rok o 7 a půl miliardy korun víc.

PRAHA Hlavní město se momentálně nachází v nejedné krizi. Chybí byty, které jsou navíc neúnosně drahé. Soustavně rostou ceny energií, kvůli kterým bude město i jeho obyvatelé muset šetřit, a je zde akutní potřeba nových škol, které nyní kapacitně nezvládají pojmout všechny děti. A na jejich řešení je přirozeně potřeba spousta peněz.

Do rozpočtu města by přitom podle analýzy, kterou zpracoval Institut rozvoje a městského plánování hl. m. Prahy (IPR), mohly přitéct miliardy korun ročně navíc. Stačilo by, kdyby všichni, kdo v metropoli bydlí, zde měli zároveň trvalé bydliště.

„V Praze je zhruba 1,3 milionu obyvatel s trvalým bydlištěm, ale dalších asi 200 tisíc lidí zde žije bez přihlášení,“informuje náměstek pražského primátora pro oblast financí Pavel Vyhnánek (Praha sobě). K tomu je navíc nutné připočíst dalších 200 tisíc lidí, kteří denně do Prahy dojíždějí nejčastěji za prací a využívají služeb města.

Ročně miliardy navíc

Počítáme-li, že město průměrně dostane 40 tisíc na jednoho obyvatele, ročně Praha přichází o 7 a půl miliardy korun. Podle Vyhnánka město samozřejmě nepočítá s tím, že by si trvalé bydliště změnili všichni, ale analýza odhaduje, že alespoň 60 procent lidí by se přesvědčit dalo. Což je stále 4 a půl miliardy za rok navíc pro městskou kasu. To by například vystačilo asi na sedm nových škol. Celkově by tím podle Vyhnánka mohl objem investic narůst o čtvrtinu.

Hlavní argument je parkování

Kromě jejich počtu analýza také ukázala, kdo jsou tito „neoficiální“Pražané. Typickými obyvateli bez trvalého bydliště jsou mladí lidé, zpravidla bezdětní a s vysokoškolským vzděláním. „Lze v tom vysledovat trend člověka, který se v Praze nenarodil, ale přišel sem a začal svoji kariéru. Trvalé bydliště má zpravidla u rodičů a pouze změnu dosud neřešil, protože to pro něj není důležité,“komentuje analýzu Dominik Landkammer, vedoucí Kanceláře strategií a politik udržitelnosti IPR.

Víc než polovina dotazovaných v rámci analýzy například ani netušila, jaké výhody by jim trvalé bydliště v Praze přineslo, ať už se jedná o možnost parkovat v modrých zónách, nebo volit v komunálních volbách. „Že je parkování motivátorem, je vidět například na tom, že v městských částech, kde se modré zóny zavedly, ihned vzrostl počet obyvatel s trvalým pobytem,“podotýká Vyhnánek.

Právě osvětou o těchto výhodách chce město mimo jiné lidi ke změně motivovat. Přes polovinu dotazovaných by podle šetření přesvědčila například jednorázová finanční odměna za přehlášení, další tři čtvrtiny zase zvýhodnění poplatků za veřejné služby.

Úkol motivovat Pražany ke změně, ale padne až na novou politickou reprezentaci, která vzejde ze zářijových voleb. „Už pro to není prostor. Navíc by předvolební atmosféra mohla myšlenku jako takovou negativně ovlivnit. Podklady pro dobře zacílenou kampaň jsou nicméně připravené,“říká Vyhnánek.

„Zaveďme jednotnou parkovací zónu“

Jako výrazný problém hlavního města vnímá „neoficiální“Pražany také opoziční zastupitel a jeden z kandidátů na pražského primátora Patrik Nacher (ANO).

„Je nutné lidi k přihlašování motivovat. Jedním z nástrojů je zavedení jednotné parkovací zóny. V té chvíli bude moct v zóně parkovat jen ten, kdo to trvalé bydliště má a zaplatí si parkování, a ostatní si budou muset najít místo v zónách pro návštěvníky,“vysvětluje Nacher. „Dalším benefitem by mohlo být i zavedení spádovosti u vybraných středních škol,“dodává Nacher s tím, že žádoucí by také byla změna rozpočtového určení daní do původní stavu. Novela zákona totiž od roku 2008 fakticky snížila příjem z daní velkých měst.