Budeme dýchat špinavý vzduch
Meteorolog o důsledcích návratu k topení uhlím a dřívím
Zdražování energií vede k tomu, že řada lidí se vrací k tuhým palivům. Podle vedoucího oddělení kvality ovzduší z Českého hydrometeorologického ústavu Jáchyma Brzeziny má takový postup svá úskalí.
Jak je na tom ovzduší v Česku, zlepšilo se za posledních třicet let?
Jednoznačně se velmi výrazně zlepšilo. U některých látek se změna projevila více, u některých méně. Velmi výrazně například klesly koncentrace oxidu siřičitého. V současnosti jsou již jeho koncentrace hluboko pod hodnotou imisního limitu na celém území republiky. Snížily se i koncentrace dalších látek, jako jsou například prachové částice, oxidy dusíku a další. Historicky nejlepší kvalita ovzduší byla v roce 2020. V roce 2021 byla úroveň znečištění jen mírně horší, což souviselo s méně příznivými meteorologickými a rozptylovými podmínkami.
Stát v minulých letech investoval prostřednictvím různých programů miliardy do nových kotlů, projevilo se to na ovzduší?
Výměna starých kotlů na tuhá paliva je dle mého názoru jednoznačně nejlepším opatřením k výraznému zlepšení kvality ovzduší v republice a obzvláště výhodně zde vychází poměr cena/výkon. Tedy, že za relativně malé finanční náklady lze docílit velmi výrazného efektu. Jediný starý kotel na tuhá paliva dokáže do ovzduší vypustit velmi velké množství různých znečišťujících látek. Do jaké míry se výměna kotlů projevila, je předmětem našeho zkoumání, v rámci kterého je ale třeba dlouhodobé časové řady dat. Výrazné snížení emisí konkrétní domácnosti při výměně starého kotle za nový automatický kotel je ale zcela jednoznačné.
Co může znamenat pro čistotu ovzduší současná situace, kdy se
lidé vracejí k pevným palivům a znovu oživují staré kotle?
Současný stav mě mírně zneklidňuje. Vše nasvědčuje tomu, že se kvalita ovzduší může v nadcházejícím období zhoršit. Na jak dlouho to bude, nedokáže nyní nikdo odpovědět. Záležet bude na geopolitickém a ekonomickém vývoji situace v nadcházejících měsících a letech.
U plynu, ale i u elektřiny nyní pozorujeme skokové zdražování, které je pro řadu lidí zcela nad rámec jejich možností. Osobně znám domácnosti, které by rády vytápěly šetrně s ohledem na životní prostředí, a mají dokonce tu možnost – například v podobě plynové přípojky či vytápění přímotopy na elektřinu, ale nemohou si to finančně dovolit, a proto se chystají znovu „oprášit“krbová kamna či starý kotel, který už léta stojí ve sklepě odstavený. Přestože mne tento stav vůbec netěší, v dané situaci je to chování zcela logické a pochopitelné. V případě, že se ale začne výrazně zvyšovat podíl domácností vytápěných na tuhá paliva, ruku v ruce s tím dojde ke zvýšení emisí znečišťujících látek, a tím i ke zhoršení kvality ovzduší.
Jaký způsob topení je vůbec nejhorší?
Z pohledu kvality ovzduší za něj lze považovat vytápění ve starém kotli na tuhá paliva. Paradoxně zde více záleží na typu kotle než na typu paliva. Je mýtem, že problematické je pouze topení na uhlí. Dřevo je v tomto ohledu rovněž nevhodné. Důležité je, zda je kontrolován přísun paliva a vzduchu, což v případě starých kotlů nebo třeba krbů není. Dochází tak k nedokonalému spalování a do okolí se uvolňuje velké množství znečištění. Důležitá je také kvalita údržby a kvalita paliva. V rámci stejného kotle na tuhá paliva vyprodukuje nejvíce emisí spalování hnědého uhlí.
Co všechno se při spalování ve starých kotlech na pevná paliva uvolňuje do ovzduší?
Celá řada různých znečišťujících látek. Jmenoval bych zejména polycyklický aromatický uhlovodík benzo[A]pyren, což je karcinogen a mutagen. Koncentrace této látky jsou na řadě míst v Česku nadlimitní, v některých případech i několikanásobně. Z dalších látek jsou to prachové (suspendované) částice, a to zejména ty menší. Zároveň platí, že čím je částice menší, tím je potenciálně zdravotně nebezpečnější.
Opět bych rád uvedl na pravou míru jeden častý omyl, a to, že nejhorší kvalita ovzduší je ve velkoměstech. Obecně je totiž největším zdrojem znečištění v republice v současnosti právě lokální vytápění domácností. V tomto směru pak bývá nejhorší situace v topné sezoně v malých obcích, kde je vyšší podíl obyvatel, kteří topí tuhými palivy.
Co to může znamenat pro lidské zdraví?
Pro prachové částice neexistuje bezpečná spodní hranice. Čím jsou koncentrace nižší, tím lépe. Zároveň je ale potřeba říci, že nulové nebudou nikdy – existují i přírodní zdroje znečišťování ovzduší a s jedním jsme se mohli setkat poměrně nedávno v oblasti Hřenska. Kromě lesních požárů to může být například také eroze půdy a další.
Benzo[A]pyren může přispívat ke vzniku řady onemocnění včetně rakoviny.
Kolik procent prachových částic v ovzduší vzniká v domácnostech?
Když nebudeme brát v potaz přízemní ozon, což je velmi specifická znečišťující látka, která navíc nemá svůj zdroj, ale vzniká až reakcemi v atmosféře, je v České republice překračován imisní limit zejména u menších částic (frakce PM2,5) a již zmiňovaného benzo[A]pyrenu. U částic PM2,5 je podíl lokálního vytápění domácností přes 70 %. V případě benzo[A]pyrenu se jedná o téměř výhradní zdroj: podíl domácností na jeho celkových emisích v republice je přes 96 %. Toto množství je navíc do ovzduší emitováno z velké části jen v průběhu topné sezony.