Mlýnice v zámku. Se čtyřmi koly
Strochou nadsázky se dá říct, že je to král mezi českými mlýny. Ve Slupi, na Dyjsko-mlýnském náhonu, pár kilometrů od Znojma, stojí stavba, která na první pohled vypadá jako elegantní zámeček. Avšak zdání klame. Tahle monumentální budova se může pyšnit nejen několikasetletou historií, ale také čtyřmi mlýnskými koly.
Mlýn, který po generace zásoboval moukou široké okolí, je dnes reprezentativním muzeem starého řemesla. „Muzejní expozice nabízí čtyři kompletní výrobní celky,“popisuje Šárka Motalová, mluvčí Technického muzea v Brně, pod které mlýn ve Slupi spadá.
Průvodce návštěvníkům nejen vysvětlí, jak různé procesy mletí fungovaly, ale protože jsou stroje funkční, lidé je mohou sledovat i v chodu. O tom, že jde o expozici, která stojí za návštěvu, svědčí i cena Gloria Musealis, kterou muzeum po své celkové opravě v roce 2009 získalo. „Oceněna byla citlivá rekonstrukce památky a okolí a zachování chodu historických unikátních mlýnských zařízení,“vysvětluje Motalová.
Historie mlýna se datuje minimálně do roku 1512, ze kterého pochází první zpráva o mlynáři ve Slupi. Mlýn předtím pravděpodobně vybudovala církev, konkrétně ženský klášter cisterciáckého řádu v Oslavanech u Brna.
Nejdéle je však historie mlýna spjatá se šlechtickým rodem hrabat z Althannu, kteří jej vlastnili zhruba 180 let a dali mu také renesanční podobou, která je základem současného vzhledu.
V roce 1995 byl mlýn prohlášen národní kulturní památkou. Pro návštěvníky je otevřený od dubna do října, prohlídky chodí po hodinách.
Pozoruhodný náhon
Památkou sám o sobě je samotný náhon, na kterém mlýn leží. Dlouhý je víc než 30 kilometrů a končí v Jaroslavickém rybníku, jenž je se svými 245 hektary jedenáctým největším rybníkem u nás. Nad rybníkem stojí Jaroslavický zámek, který byl kvůli špatnému technickému stavu zařazen na Seznam ohrožených nemovitých památek a nutně by potřeboval rekonstrukci. Jeho opravu nicméně znemožňují vleklé restituční spory.
O něco spokojenější než milovníci zámků budou v okolí Slupi milovníci romantických výhledů. Jen pět kilometrů od mlýna stojí na kopci nad jihomoravskými vinicemi hrádek Lamberg. Na první pohled možná může působit jako připomínka dávné minulosti, ale ve skutečnosti byl zbudován až v roce 1860 a původně sloužil jako útulna s maštalí a věží pro strážce vinic.
Dnes jsou prostory hrádku Lamberg přebudované na vinárnu s občerstvením a posezením, kde si mohou návštěvníci vychutnat vzorky od místních vinařů při pohledu na řady vinohradů.