V krizi lampy pohasnou
Vedení města nevylučuje omezení veřejného osvětlení jakožto poslední možnost úspor
PRAHA Hlavnímu městu a jeho obyvatelům nastává doba, kdy budou muset ve vztahu k energiím chtě nechtě šetřit. Miliony korun ročně by město mohlo ušetřit například tím, že by vypnulo slavnostní nasvícení památek.
„Při dnešních cenách energií je celková úspora při úplném vypnutí okolo 11 milionů korun, což není zanedbatelná položka. Na druhou stranu je to určitým symbolem a lákadlem pro turisty, kterých má nyní město ještě stále nedostatek,“míní pražský radní pro oblast majetku Jan Chabr (TOP 09).
Původně toto osvětlení vyšlo dokonce na 13 milionů korun. „Vedení Prahy zkrátilo dobu slavnostního osvětlení památek o dvě hodiny denně. V letním období se začíná zhasínat ve 23 hodin a v zimě už ve 22 hodin. Tím uspoříme dva miliony korun ročně,“informuje Tomáš Novotný, místopředseda představenstva Technologií hl. m. Prahy (THMP), které se o veřejné osvětlení starají. Slavnostně je v Praze nasvíceno 145 objektů, a to jak starší památky, jako je Karlův most, tak i novější, například petřínská rozhledna, která navíc často bývá nasvícena tematicky. Naposledy se zbarvila do duhových barev u příležitosti festivalu Prague Pride. Městem, které už osvětlení památek vypnulo, je například Berlín.
Úspory, jež by se mnohem více dotkly přímo Pražanů, jsou spojené s omezením veřejného osvětlení. K němu už přistoupila některá německá města. Kolín nad Rýnem například tlumí intenzitu veřejného osvětlení po 23. hodině. „Jednou z možností úspor je částečné zhasínání veřejného osvětlení v některých méně využívaných částech. Nebude se to určitě týkat frekventovaných míst a komunikací, ale může to být například v některých parcích, které nejsou v nočních hodinách tolik obývané,“vysvětluje Chabr. Toto opatření je ale podle něj už dost nebezpečné a měl by to být až poslední možný krok města v rámci úspor.
Za lampy 300 milionů korun
Složitá je také otázka, zda a v jakém rozsahu má vůbec hlavní město povinnost veřejné osvětlení v ulicích provozovat. „Zákon o obcích nestanovuje výslovně, že obec musí zřídit a provozovat veřejné osvětlení, nicméně musí zajistit ochranu veřejného pořádku a účelné a hospodárné užívání veřejného majetku,“vysvětluje Jaroslav Tichý, právník a partner v advokátní kanceláři coLEGAL. „Zřízení veřejného osvětlení je za tímto účelem mnohdy nejvhodnějším, ba dokonce jediným možným řešením. Nadto je obec povinna dle zákona o pozemních komunikacích zřídit a provozovat veřejné osvětlení na komunikacích v jejím vlastnictví,“dodává.
Aby se nemuselo osvětlení vypínat, snaží se vedení metropole co nejvíce snížit energetickou náročnost lamp. A to například výměnou sodíkových výbojek, kterých je ve městě přibližně 138 tisíc, za LED diody. Těch je v současné době v hlavním městě přes devět tisíc. Už jen tím, že by jimi byly všechny lampy vybavené, by se ušetřilo podle Novotného zhruba 20 procent nákladů na svícení. Město podle jeho odhadu zaplatí letos za energii pro veřejné osvětlení mezi 250 a 300 miliony korun, přičemž loni byly tyto náklady poloviční a do příštího roku se počítá s dalším navýšením.
„Ke konci roku 2022 bude podíl LED osvětlení na úrovni přibližně 15 tisíc kusů, což je asi deset procent z celkového počtu lamp. Rádi bychom postupovali tempem výměny kolem 10 tisíc sodíkových svítidel za LED svítidla ročně,“vysvětluje Novotný.
Další cestou úspor je instalace takzvaného dynamického osvětlení, které je možné například při nízké hustotě dopravy tlumit. THMP ho nyní testuje na Libeňském mostě.