Taje odkryté v pustinách
STARÉ MĚSTO S beduíny, pány pouště, objevovali stopy ztracených civilizací, prolamovali tajemství klínového písma nebo mapovali pustiny Středního východu. Čeští orientalisté mají již více než sto let ve světě výtečnou pověst. Cestu za exotikou představí od příštího týdne výstava Československo v Orientu: Orient v Československu 1918–1938, pořádaná Akademií věd ČR (AV ČR).
Šejch Musá ar-Ruwajlí neboli biblista a orientalista Alois Musil, chetitolog a asyriolog Bedřich Hrozný, ale také zakladatel moderní československé egyptologie František Lexa, paleontolog Jaroslav Petrbok – pro ně a další významné vědce se Orient stal osudem. Nezapomíná na ně ani výstava v pražské Galerii věd a umění na Národní třídě.
„Cílem expozice je představení československé orientalistiky nikoli jako úzce specializované vědecké disciplíny, ale jako dlouhodobě budovaného vědního oboru, hluboce ukotveného do celkové ‚architektury‘ politiky a hospodářství samostatného československého státu,“popsal akci její spoluautor Libor Jůn z Národního muzea.
Bangle pro Orient
Nová výstava představí také zajímavé předměty dovezené z Orientu cestovateli a vědci. Nabídne československou produkci inspirovanou orientálními motivy a výrobky určené pro export do těchto zemí.
„Například exoticky znějící název bangle označuje uzavřené párové kruhové náramky hinduistických žen. Jednalo se o symbol života a pevnosti manželství. Bangle vyráběné ze skla byly významným vývozním artiklem z Jablonce nad Nisou do Indie a Pákistánu od 2. poloviny 19. století až do meziválečných časů,“uvedla spoluautorka expozice Adéla Jůnová Macková z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.
Nebylo to však jen sklo, co meziválečná strojírenská mocnost, Československo,
do Orientu vyváželo. „Československo našlo silný exportní artikl – zbraně. Především pěchotní, ale také houfnice ze Zbrojovky Brno, pražské ČKD a Škodových závodů, jež se dokázaly postavit německému či britskému exportu,“sdělila Adéla Jůnová Macková.
Kontakty s Orientem se významně promítly na rozvoji vědeckých center převážně v Praze. „V průběhu 20. a 30. let v Československu došlo k etablování velice úspěšných orientalistických studií na pražské Německé univerzitě a na české Univerzitě Karlově,“vysvětlují tvůrci výstavy. V roce 1922 vznikl Orientální ústav, na jehož založení se podílel prezident Tomáš G. Masaryk. „Poznávání Orientu se v období první republiky odráželo ve výtvarném umění a literární tvorbě. Popisovaly ho novinové a časopisecké články, vědecké či populární monografie a přednášky,“řekla Eliška Zvolánková ze Střediska společných činností AV ČR.
Fresky k neuvěření
Světové renomé získal profesor a krátce též rektor Karlovy univerzity Bedřich Hrozný. Stal se tím, kdo na počátku 20. století při výzkumech v Malé Asii v klínopisných textech rozpoznal a rozluštil chetitské písmo. „To představuje počátek, podmínku, že se rozvinul nový vědecký obor, chetitologie. Velkou roli hrála jeho intuice, schopnost odhadu, založeného na předchozí analýze,“popsal Hrozného výzkumy Petr Zemánek z Ústavu srovnávací jazykovědy UK. Bedřich Hrozný uváděl jako zlom větu, kde odhalil tzv. logogram (znak zastupující slovo, pozn. red.) pro chleba. Vsadil na určitý kontext, našel slovo podobné indoevropskému výrazu pro vodu (wa-a-tar) a tuto hypotézu, tedy že chleba se jí a voda se pije, v luštění rozvíjel dál.
Na Univerzitě Karlově působil i Alois Musil. Vedl zde například seminář pro pomocné vědy východní a novější arabštinu. Od března 1898 pobýval v tehdy osmanském Bejrútu. S beduíny kmene Banú Sachr se vydával na expedice, v dnešním Jordánsku objevil zámeček Qusajr Amra z poloviny 8. století. Jde o jeden z nejcennějších pozůstatků rané arabské architektury a umění. Musilův objev způsobil obrovské pozdvižení, protože neodpovídal vžitým představám o počátcích arabské kultury. Stěny pokrývala unikátní fresková výzdoba – ukázky řemesel, lovecké scény, mužské i obnažené ženské postavy či zvířata. Na počátku 1. světové války v letech 1914–15 vyrazil Musil na Blízký východ i jako diplomat. Cílem jeho expedice bylo sjednocení znesvářených arabských kmenů a angažovat je v boji proti Dohodě – britsko-francouzskému bloku.
K pozapomenutějším postavám náleží Jaroslav Petrbok, jenž prováděl výzkumy i v Palestině. Mezi jeho přátele náležel spisovatel Jaroslav Hašek a žižkovský bouřlivák Franta Sauer.
Orient se za první republiky odrážel ve výtvarném umění a literární tvorbě.