Ondrova cesta do Paříže: Nebudu až do jara závodit
Pátého srpna 2021 sahal Adam Ondra při olympijské premiéře lezecké kombinace po zlaté medaili. Stačilo, aby úplně poslední závodník tokijské soutěže, Jakob Schubert, nevylezl až na vrchol stěny.
Jenže Rakušan to dokázal. A kvůli zvláštnímu systému hodnocení, kdy se násobila umístění v jednotlivých částech trojkombinace, se Ondra rázem propadl na 6. místo.
Ty události jsou staré jen rok a dva týdny. A hry v Paříži jsou naopak stále vzdáleny dva roky.
Přesto cesta k nim už začíná. I Ondra si to uvědomuje.
„Mnichov byla zkouška,“pronesl po čtvrteční kombinaci na evropském šampionátu. Zkouška favoritů i pozměněného systému soutěže a bodování.
Z tokijské trojkombinace se pro hry v Paříži stala dvojkombinace, vypadlo lezení na rychlost, tedy disciplína Ondrovi značně vzdálená.
Nebudou se už ani násobit umístění z jednotlivých částí kombinace. Nový bodový systém nabízí 25 bodů za každý ze čtyř vylezených boulderů, 100 bodů za dosažení vrcholu při lezení na obtížnost i dílčí body za jednotlivé zóny a úchyty.
Ondra před mnichovskou soutěží pochyboval, zda tento systém bude spravedlivý a jestli jeho férovost neovlivní stavitelé tras. Po skončení soutěže nicméně pronesl: „Tady to relativně vyšlo, že skutečné výkony na stěně jsou reflektovány i ve výsledcích.“
Opět to byl Schubert, kdo jej v kombinaci připravil o zlatou radost. Tentokrát však Ondra mimo stupně vítězů nezůstal, zkompletoval svoji mnichovskou sbírku stříbrem.
Aby mohl v Paříži bojovat o olympijskou medaili, musí se tam pochopitelně nejdřív kvalifikovat. K čemuž vedou tři různé cesty. Příští rok na mistrovství světa v Bernu se nominují tři medailisté. Další vstupenku na hry pak získají na podzim 2023 jednotliví kontinentální šampioni. A zbývajících deset míst se rozdělí na jaře 2024 na základě žebříčku, který vzejde ze tří kvalifikačních klání. „Tahle poslední cesta na hry je nejjistější, protože půjde o tři závody. Takže i když jeden zkazíte, máte stále slušnou šanci,“říká Ondra. „Ale určitě bude nejpříjemnější nominovat se hned z Bernu.“Samotnou přípravu na Paříž vlastně zahájí už záhy.
„Ta hlavní bude spočívat v lezení na obtížnost. Bouldering sice byl zrovna tady v Mnichově důležitý, ale zároveň vím, že ho nemohu příliš trénovat, abych se nezranil,“povídá. „Moderní styl boulderingu pro mě totiž není zdravý. Riziko zranění je při něm natolik velké, že ho musím trénovat chytře a jen těsně před důležitými závody.“
Proto se rozhodl, že se nyní až do jara žádných závodů nezúčastní, vynechá čtyři Světové poháry.
„Někdo si může říci, že se budu flákat, ale já se domnívám, že je to pro mě rozumná cesta, abych si udělal trošku radosti na skalách. Navíc lezení na skalách je i poměrně dobrým tréninkem pro lezení na obtížnost. Co se týče slabin, které mám v boulderingu, ty chci spíš vylaďovat tréninkem na suchu a fyzioterapií.“
Hned z Mnichova odjel s celou rodinou na měsíc do norského Flatangeru,
kde se nachází nejtěžší lezecká cesta na světě – Silence.
Mimochodem, společnost mu tu bude dělat rakouský kamarád i největší soupeř Schubert.