Statisíce Čechů trpí migrénou zbytečně
Neurologové upozorňují, že naděje na úspěšnou léčbu rostou
První záchvat migrény zažila Martina z Hradce Králové už v šesti letech. „Že se jedná o migrénu, rodiče poznali hned, můj otec jí trpěl taky,“popisuje. V dětství se záchvaty objevovaly přibližně čtyřikrát do roka, bolesti hlavy, zvracení, světloplachost, přecitlivělost na hluk. S přibývajícím věkem to ale bylo horší. Migréna ji trápila ve škole, později v práci.
„Nikdo to nechápal, nikoho to nezajímalo, brali to jako obyčejnou bolest hlavy. Záchvaty migrény nikdy nezažili a říkali mi, že to zbytečně dramatizuji,“vzpomíná Martina. Při záchvatech pro ni bývalo složité se postarat o dvě malé děti. A když kvůli migréně musela poprvé na neschopenku, oplakala to.
Často měla záchvat tak silný, že skončila v nemocnici na kapačkách. „Léčba nezabírala, měla jsem i dvacet záchvatů za měsíc, vyzkoušela jsem všechno,“dodává.
Paní Martina není sama. V Česku trpí čas od času migrénou 1,7 milionu obyvatel a stoupají počty těch, kteří si na bolest stěžují. Její chronická podoba sužuje jedno procento Čechů. „Migréna není obyčejná bolest hlavy, lidé zvracejí, nemohou mluvit, jsou paralyzováni zneschopňujícími bolestmi i osmkrát, patnáctkrát, dvacetkrát do měsíce,“popisuje předsedkyně organizace Migréna-help Rýza Blažejovská.
„Je frustrující vědět, že pro mnohé z nich existuje řešení, ale že na ně čekají dlouhá léta a někdy marně. To hluboce ovlivňuje jejich životy, nutí je odkládat své plány a přání,“dodává.
Sedmdesát procent nemocných podle doktorů navíc nadužívá léky a často je trápí víc bolest hlavy z braní léčiv než ze samotné migrény. Podle neurologa Tomáše Nežádala, předsedy Sekce pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy České neurologické společnosti, si pacienti především musí uvědomit, že jejich migrény lze léčit, ne jen potlačovat bolest.
Třetina z těch, které trápí migréna, má čtyři záchvaty do měsíce.
Lidé s takovými potížemi by praktičtí lékaři podle Nežádala měli odeslat k neurologovi nebo do centra specializovaného na léčbu bolesti, aby dostávali léky, které záchvatům předcházejí.
Téměř 80 procent lidí léčí migrénu jen v době záchvatu léky na bolest, u kterých postupně klesá účinnost. V takovém případě je podle neurologa vhodné místo prášků na bolest preventivně brát léky na migrénu, antiepileptika či antidepresiva, které užívá podle průzkumu organizace Migréna-help necelá třetina pacientů.
Některým z nich lékaři ve 30 specializovaných centrech předepisují i takzvanou biologickou léčbu, která se podává injekčně zhruba jednou za měsíc. Vhodných pacientů je podle odhadů asi 23 tisíc, nyní zmíněnou léčbu užívá asi 3 500 z nich.
Počty záchvatů se díky moderním lékům snižují, po třech měsících úspěšné léčby jejich počet podle Nežádala klesá průměrně až na třetinu.
Průzkumy ukazují, že u více než třetiny pacientů nemoc zasahuje kariéru.
Polovině zasahuje do vztahu
Migréna je podle Světové zdravotnické organizace třetí nejčastější nemocí na světě. „U mladých žen je migréna nejvíce invalidizující diagnózou,“říká Nežádal. Migréna se často stává tématem mužských vtipů o ženách, ale podle neurologa by si lidé měli uvědomit, že se jedná především o nemoc, která téměř polovině postižených zasahuje do partnerského života.
„Světové průzkumy ukazují, že u více než třetiny pacientů nemoc zasahuje jejich kariéru, téměř čtvrtina se bojí ztráty zaměstnání,“upozorňuje Nežádal.