Jaderný džin je z lahve

Novou normou mezinárodních vztahů?

Jako by orchestr už vyhrával k poslednímu tanci na Titaniku. Online platforma Polymarket dokonce začala přijímat sázky na to, zda Rusko ještě do konce roku provede proti Ukrajině jaderný útok.

Pokud bychom brali v potaz zveřejněné aktuální kurzy, je to prakticky hotová věc. Podle sázek je pravděpodobnost použití jaderné zbraně Ruskem až dvacetkrát vyšší než to, že se tak nestane.

Copak se svět definitivně zbláznil? Stalo se nemyslitelné najednou možným, anebo dokonce nevyhnutelným?

Celá desetiletí se svět o jaderných zbraních prakticky nezmiňoval. Jistě, vědělo se o nich, ale pořád platilo to, co společně prohlásili Ronald Reagan a Michail Gorbačov v roce 1985: „Jadernou válku nelze vyhrát a nikdy se nesmí vést.“

Teď se s jadernými zbraněmi žongluje, jako by to byly obyčejné špuntovky. S nukleárními výhrůžkami se roztrhl pytel. Jaderný džin vypuštěn z lahve.

Možnost děsivé „jaderné zimy“je najednou až příliš aktuální.

Perspektivu použití nejničivějších zbraní nastolil Vladimir Putin k prosazení svých cílů ve válce na Ukrajině. Všichni teď řeší, jak dopadne ruská atomová ruleta: Myslí to v Kremlu vážně? Blufují?

Nevyhrožuje jen Putin

Putin však není jediným jaderným tyranem na světovém hřišti, který nemá problém pošlapat nepsaná tabu, jež platí už 77 let. Rychle se přidal severokorejský diktátor Kim Čong-un, který se Putinem nechal inspirovat a začal rovněž strašit svým jaderným arzenálem. Sotva ho lze brát úplně na lehkou váhu.

Nejen to – i jinde se rychle učí. Pákistánský velvyslanec v USA Masúd Chán minulý týden varoval před možným jaderným konfliktem dvou jihoasijských mocností, Indie a Pákistánu, kvůli spornému Kašmíru. Tento vleklý konflikt je zatím mimo hlavní světové radary, ale pod povrchem nebezpečně doutná a hrozí eskalací. „Situace v oblasti je velice turbulentní a riziko užití atomových zbraní, jež oba státy vlastní, tu určitě existuje,“řekl mimo jiné velvyslanec.

Právě to, že se o jaderné válce teď tak lacině a nezodpovědně mluví, může další inspirovat k podobným postojům. Dřívější zdrženlivost jako by se kamsi vytratila, a kdo může, ukazuje jaderné svaly.

Přičtěme mohutné jaderné zbrojení Číny z posledních let, pokukování dalších – třeba Jižní Koreje, Japonska nebo také Íránu – po atomovkách a je zřejmé, že svět se řítí do pořádného průšvihu.

Podle některých expertů naznačuje náhlý vzestup jaderné rétoriky ve světě epochální posun od ještě nedávno zcela nepředstavitelného k najednou nebezpečně možnému.

„Ocitli jsme se na prahu nového jaderného věku, který nás vrhl do zcela neprobádaných vod,“tvrdí David Cooper z washingtonského Centra pro strategická hodnocení, autor ceněné knihy „Kontrola zbrojení pro třetí jaderný věk“. Svět se podle něj ocitl uprostřed velmocenského jaderného soutěžení. Na rozdíl od dob studené války se nyní přidává Čína i některé další menší státy, které si atomové zbraně dokázaly opatřit.

Už 77 let tabu vydrželo

Novou jadernou éru také podle Coopera charakterizuje – a to je ještě nebezpečnější – mizející mezinárodní spolupráce v oblasti jaderného odzbrojení a zejména destabilizující slabost Ruska, jedné z jaderných mocností.

Putinovy výhrůžky podle některých analytiků naznačují, že použití jaderných zbraní má potenciál se v této nové éře „normalizovat“. Nemusí jít hned o jejich nasazení, ale stačí cynické vydírání útokem, přičemž protivník netuší, na čem je. Týká se to hlavně zemí, jako je Rusko či Severní Korea, jež mají problém prosadit se konvenčními zbraněmi proti moderně vyzbrojeným protivníkům.

Navíc čím dál hlučnější veřejná debata o možných jaderných útocích (uvažuje se hlavně o tzv. taktických jaderných zbraních menšího dosahu) může vést k určité únavě. Zkrátka, veřejnost si na to zvykne jako na nový fakt a přinejmenším její část už to nebude chápat jako morální problém, či dokonce zločin.

Podle optimistických scénářů jaderné tabu stále platí. „Ovšem pokud džin už vyskočil z lahve, ocitáme se ve velice nebezpečné jaderné krajině,“dodal Cooper.

Navzdory znepokojivým trendům se někteří chlácholí faktem, že od konce druhé světové války apokalyptické zbraně už nikdo nepoužil. Jistou naději to sice nabízí, ale nijak to neubírá na naléhavosti úkolu odradit Putina a další od případného jaderného dobrodružství. Od strašení se zdá být přece jen daleko k použití, přesto se svět ocitá ve velice nebezpečné fázi.

Kdo může, vystavuje na odiv jaderné svaly.