Recese na dohled

Česko se asi dalšímu poklesu nevyhne. Jeho dopady ale nemusejí být zdrcující

Česko zažilo recesi před dvěma lety kvůli pandemii a ještě letos si ji pravděpodobně zopakuje. Předtím se mezičtvrtletní pokles HDP po dva kvartály za sebou odehrál naposledy před dekádou.

„Do výkonu české ekonomiky se již negativně promítá extrémně vysoká inflace a probíhající energetická krize, což je velmi dobře patrné na slabé spotřebě domácností. Druhá polovina letošního roku tak bude ve znamení technické hospodářské recese, protože mezikvartální pokles HDP lze téměř s jistotou očekávat i ve čtvrtém čtvrtletí,“sdělil analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Spotřeba domácností v Česku představuje dlouhodobě více než 40 procent hrubého domácího produktu a její klesající podíl na tvorbě HDP není pro českou ekonomiku do budoucna dobrým znamením.

„Po poklesu ekonomické aktivity ve třetím čtvrtletí se nedá očekávat, že v posledním letošním kvartálu dojde ke zlepšení situace. Poptávka domácností pravděpodobně zůstane utlumená po zbytek roku, a to dopadne třeba i na průmysl,“uvedl analytik Komerční banky Martin Gürtler.

Nejnovější data ukazují, že nálada v tuzemském průmyslu se v poslední době výrazně zhoršila. Říjnový index PMI, který sleduje podmínky v průmyslu, se propadl na nejnižší úroveň od května roku 2020. Dosáhl úrovně 41,4 bodu. Ještě v září se přitom pohyboval téměř o tři body výš.

„Průzkum PMI ukázal další výrazný pokles nových zakázek, v důsledku čehož firmy snižovaly objemy výroby. Klesaly jak domácí, tak zahraniční zakázky. Tempo poklesu se navíc již čtyři měsíce v řadě zrychluje. Ceny vstupů ale dále rostly,“tvrdí Jana Steckerová z Komerční banky.

Nevyhnutelná brzda zdražování

Někteří odborníci namítají, že omezení hospodářského růstu je pro zpomalení inflace nevyhnutelné. Oproti minulému roku byla cenová hladina spotřebního zboží v září vyšší o 18 procent a meziměsíčně ceny vzrostly o 0,8 procenta. „Inflaci nelze porazit bez omezení růstu,“napsal pro iDNES.cz ekonom PwC Petr Kříž.

Klesající HDP nyní v Česku tolik problémů nadělat nemusí. „V učebnicích jsou recese většinou spojovány s nižšími investicemi, menší spotřebou nebo třeba s velkou nezaměstnaností. Český pracovní trh je ale v dnešní době natolik bujarý, že drobná recese bude spíše bezpečnostním upuštěním přetlaku z Papinova hrnce,“tvrdí hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň.

„Větší propouštění je v případě

České republiky relativně málo pravděpodobné. Zásadní vliv to ale může mít na současnou inflaci,“dodává Bartoň.

Český statistický úřad zveřejnil včera i předběžný odhad, že HDP v říjnu meziročně vzrostl o 1,6 procenta. Za celý rok by pak podle odborníků měl HDP Česka vzrůst zhruba o 2,5 procenta. Důvodem je ovšem mimo jiné to, že loňská nízká čísla ovlivnila pandemie.

Mezičtvrtletní pokles českého HDP patří k nejhorším výsledkům v Evropské unii. Hůře si vedlo jen Lotyšsko. Důvodem by ale mohla být přísnější měnová politika České národní banky, která třeba oproti Evropské centrální bance dříve zvýšila úrokové sazby.

„To, že se výkon české ekonomiky snížil dříve než ve většině zemí EU, zřejmě není náhodou. Přispělo k tomu včasnější zpřísnění měnových podmínek politikou ČNB, která do jisté míry ovlivňuje spotřební chování domácností,“uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. „Vzhledem k tomu, že úrokové sazby v Česku již zřejmě dosáhly svého stropu, tak tu panuje šance na dřívější oživení, a to už v průběhu příštího roku. Přesto počítáme s tím, že za celý rok 2023 se HDP o několik desetin procentního bodu propadne,“soudí Sobíšek.

Schodek se prohlubuje

Ministerstvo financí zároveň včera zveřejnilo aktuální schodek státního rozpočtu. Ten ke konci října vzrostl na 286,7 miliardy korun ze zářijových 270,9 miliardy.

K růstu příjmů přispěly podle ministerstva financí zejména výnosy z pojistného a z daní. Prohloubení výdajů ovlivnila především mimořádná valorizace důchodů, zvýšení dávek a příspěvek domácnostem na platby za energie.

„Ve zbývajících dvou měsících porostou hlavně výdaje na pomoc s cenami energií a očekávat lze také další růst státních investic, které tradičně vrcholí právě v závěru roku. Dosud je investiční aktivita státu o 13 procent silnější než loni, což mě velmi těší. Byť v tuto chvíli existuje stále mnoho neznámých, troufnu si říci, že na konci roku dodržíme schodek novelizovaného rozpočtu,“uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura. Ten byl schválen na minus 375 miliard korun.

Drobná recese bude spíše bezpečnostním upuštěním přetlaku z Papinova hrnce.