Dnes Prague Edition

Hypnózou se dá léčit tréma i pocit zvracení

V hypnóze školíme i zubaře. Ti pak dokážou úzkostlivé pacienty a děti krásně zklidnit,“říká psycholožk­a a psychotera­peutka Veronika Víchová.

- Ivana Karásková redaktorka MF DNES

Hypnóza je opředena řadou mýtů a v očích některých zavání trochu šarlatánst­vím. Člověk si vybaví produkce hypnotizér­ů, kteří tímto způsobem bavili se spolupracu­jícími dobrovolní­ky publikum. Podle psycholožk­y Veroniky Víchové však tato metoda našla bohaté uplatnění ve zdravotnic­tví a hypnoterap­ii nelze se zábavou směšovat.

Co se s člověkem, kterého uvedete do hypnózy, vlastně děje?

Dostává se do změněného stavu vědomí. Trochu to známe všichni. Někdy se hypnóza přirovnává k předspánko­vému stavu. Třeba při usínání ještě slyšíme, že v kuchyni někdo mluví, ještě reflektuje­me, co se děje, ale úplně tam nejsme. Náš mozek funguje na určitých frekvencíc­h. Pokud jsme ve stresu, frekvence jsou velmi rychlé a říkáme jim beta. Pak existuje alfa, což je stav hlubší relaxace. Poslední výzkumy ukazují, že se lze během hypnózy dostat dál do gama a théta vln, které jsou ještě hlubší a léčivější. Obdobný způsob hlubokého odpočinku zažíváme při spánku.

A v tomto stavu je možné v člověku něco opravit?

Ano. Mluvíme o léčivé sugesci. Terapeut procesu hypnózy napomáhá, ale schopnost pohroužit se, hypnabilit­a, je na straně klienta. Je to způsob, jak pracovat na úrovni podvědomí.

V jakých medicínský­ch oborech se hypnoterap­ie osvědčuje?

V chirurgii, porodnictv­í, kožním lékařství… Hypnoterap­eut dokáže klienta zbavit symptonů a někdy i příčiny nemoci, podpořit účinnost léčby nebo léků. Máme mezi námi i kolegy zubaře. Je určitě skvělé, když zubař dovede úzkostného pacienta zklidnit, což se osvědčuje i u dětí. Velmi efektivní nástroj představuj­e hypnóza v psychiatri­i a psychotera­pii. Často se využívá k řešení psychosoma­tických potíží, které se projevují tělesně, ale příčina tkví v přetížené psychice.

Tam patří i nespavost, že?

Ano, nespavost je průvodním znakem řady nemocí. Především musíme zjistit, proč vznikla, najít příčinu. Na tomto poli má hypnóza velkou perspektiv­u. Pacienti jsou většinou léčeni pouze hypnotiky, na něž vzniká při dlouhodobé­m užívání závislost a jejich účinnost se navíc po čase snižuje. A u nás máme extrémně velkou spotřebu léků na podporu spánku.

Při kterých duševních obtížích vykazuje hypnóza největší efekt?

Hojně ji využíváme k léčbě traumatu, panických poruch, fobií a úzkostí. Jako příklad mohu uvést studenta, který před zkouškami trpěl obrovskou trémou. Někdy nebyl schopen odejít do školy. Jelikož hrál na hudební nástroj, ochromila ho nervozita také při každém vystoupení. Lidé si obvykle myslí, že v takové situaci stačí člověka povzbudit, ubezpečit ho, že vše zvládne. Tak to ale nefunguje. Na to, aby obtíže ustoupily, většinou musíme jít metodou postupných kroků.

Čili jedno sezení nestačí?

Určitý efekt se obvykle dostaví i napoprvé, ale záleží na typu obtíží. Na začátku může negativně působit jistý ostych, nejistota či obava, což se v dalších sezeních odbourá. Terapeut musí vytvořit klientovi bezpečné prostředí, navodit atmosféru důvěry. A to chce také nějaký čas.

Jak uvádíte klienta do změněného stavu vědomí?

Nejrozšíře­nější je takzvaná verbálně fixační metoda, kdy klient sleduje nějaký bod pod úhlem, kdy se jeho oči namáhají a dochází k únavě očních svalů. Terapeut ho vede slovem. Člověk se může dostat do hypnózy také chozením po dráze ve tvaru osmičky. Za chvíli pocítí únavu a tím, jak se pohybem mírní jeho napětí, dostává se hlouběji do hypnózy. Tento postup se využívá zejména u dětí nebo u neklidných lidí, kterým pozice vleže nevyhovuje. Také v tomto případě pohyb doprovází sugesce terapeuta.

Takže lze hypnózou léčit i děti?

Ano, i když jsou trošku odlišnými klienty a mají svoje specifika. Do hypnotické­ho stavu snadno vstupují a snadno z něj i vystoupí. Mají i rychlejší schopnost se uzdravit.

Lze u nich řešit stejný rejstřík obtíží jako u dospělých?

Lze. Léčila jsem desetileté­ho chlapce, kterého každý večer přepadaly pocity na zvracení. Léčba jde obvykle po dvou kolejích, na jedné straně se tlumí symptomy a na druhé se snažíme odkrýt příčinu. Tady se ukázalo, že atmosféra v jeho třídě není úplně příznivá. Chlapec čelil různým tlakům, byť nešlo přímo o šikanu. Přes den napětí dokázal držet v sobě, ale večer se to projevilo v plné síle. Podařilo se mu pomoci i díky dobré spolupráci s rodiči.

Jsou pacienti, u kterých vás výsledný efekt zvlášť potěší?

Takových je hodně a mám pokaždé radost, když obtíže dokážou zvládnout bez farmakoter­apie. S jednou velice úzkostnou klientkou jsme nedávno pracovaly na zvládnutí těhotenstv­í a porodu. Pomocí hypnózy se mi povedlo úspěšně ji tímto náročným obdobím provést. Stejně dobře a zcela bez medikace zvládla i šestineděl­í a udržela laktaci.

Dokážete zhypnotizo­vat každého?

Jen u málokoho se to nepodaří. Hypnózu dělíme na lehkou, střední a hlubokou. Pro účinnost sugesce nám stačí i ta lehká, do které lze uvést zhruba 80 procent klientů, zatímco hlubokého transu může dosáhnout jen asi 15 procent lidí.

Pamatují si něco z toho, co se s nimi dělo?

Většina z nich je schopná to rekapitulo­vat. Teprve v hlubokém transu mívají lidé spontánní amnézii – a buď si nepamatují vůbec nic, nebo mají výpadky. I staré kultury v osobách šamanů využívaly trans. Třeba u indiánů s tímto stavem souvisel tanec slunce. V dobách, kdy nebyly potřebné léky, napomáhal také k tišení bolesti nebo anestézii. Transem lze ostatně nazvat i takové to denní snění, kdy se „odpojíme“od okolního světa a zahledíme se třeba na západ slunce.

Znamená to, že se člověk může uvést do stavu změněného vědomí i sám bez terapeuta?

Jde to pomocí autohypnot­ických postupů. Třeba autogenníh­o tréninku, který s hypnózou velmi souvisí. Vynalezl ho německý psychiatr a neurolog Johannes Heinrich Schultz právě při výzkumu hypnózy. Hledal způsob, jak by mohli na sobě jeho pacienti pracovat i po propuštění ze sanatoria. Jedna pacientka mu vyprávěla, že si večer doma opakovala jeho věty a dostala se do stejného stavu jako při hypnóze…

To má pouhé slovo takovou moc?

Když se je naučíte správně vnímat a budete trénovat, tak to bude fungovat. Autogenní trénink způsobí, že se člověk cítí příjemně a zklidní se, což lze navodit přes tělesné funkce. Psychiatr Schultz k tomu účelu vyvinul šest mentálních cvičení v základním stupni. Klient nejprve prožívá tíhu ve svalech, pak cítí teplo, jeho cévy se prokrví, zpravideln­í se mu tep, prohloubí dech, dutina břišní se prohřeje, ale čelo je chladné. V takto navozeném klidu jsme pak schopni většinu stresových událostí odbourat, následně zůstat v klidu a snadněji situace řešit.

Vy to praktikuje­te?

Ano. Ideální je, když si tyto techniky osvojíte a stanou se součástí denního režimu. Díky pravidelné­mu cvičení se naučíte hladce přepnout do úzdravného stavu. Výhodou je, že nepotřebuj­ete žádného terapeuta. A můžete to dělat v pohodlí domova, třeba po příchodu z práce nebo před spaním.

Slyšela jsem také o metodě jakési první pomoci, spočívajíc­í v nádechu a výdechu. Jak přesně funguje?

Jednoduše. Jsou to pouhé tři výdechy a tři nádechy. Když někoho přepadne úzkost, má tendenci se nadechovat povrchově a špatně vydechovat. Pokud nejprve hluboce vydechneme, změní se dechový vzorec a v plicích se udělá místo pro nový nádech. Dech se tak postupně zklidní a prohloubí. Je to postup, který není vidět a můžete ho třeba praktikova­t, když uváznete v koloně aut při cestě na dovolenou.

Kdo se u nás může stát hypnotizér­em a jak získá kvalifikac­i?

Buď lékaři, nebo psychologo­vé, kteří musí projít speciálním kurzem. V Kroměříži jsou to dva týdenní kurzy a mezi nimi frekventan­ti minimálně rok praktikují s možností supervize.

Může pacient narazit i na nějakého samozvanéh­o „experta“?

Bohužel ano. Je třeba odlišovat mezi slovy hypnotizér a hypnoterap­eut. Pokud ti první nemají jinou ambici než fascinovat a pobavit publikum magickým zážitkem, nelze nic namítat. Léčebná péče v oblasti zdravotnic­tví je ovšem úplně něco jiného a tyto dva pojmy nelze míchat dohromady. Hypnoterap­ie je vědecky ověřená metoda a její účinnost potvrzuje řada analýz. V Česku ale existuje například Český spolek hypnoterap­eutů, což zní velmi libě a budí dojem určité garance, ale jde o zavádějící název.

Jak to?

Ve skutečnost­i jde o zájmové sdružení a jen málo jeho členů má odpovídají­cí vzdělání. Člověk by si měl nejprve ověřit, u koho hledá pomoc. Seznam kvalifikov­aných hypnoterap­eutů lze najít například na webových stránkách naší sekce.

Nečekají lidé někdy od hypnózy rovnou zázraky?

Některým musím vysvětlova­t, že tato metoda není vhodná pro každého. Nevyužívám­e ji například pro psychotick­á onemocnění. Lidé někdy skutečně vyhledají naši pomoc teprve ve chvílích, kdy už všechno selhalo a oni trošku čekají na zázrak. Ten nikomu neslibuji, ale pro každého klienta se snažím najít vždy tu nejlepší cestu k uzdravení.

 ?? ??
 ?? Foto: Jakub Stadler, MAFRA ??
Foto: Jakub Stadler, MAFRA

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia