Král Bibi je zpět, bude ještě král?
Benjamin Netanjahu uspěl už pošesté, ale skutečným vítězem je v Izraeli krajní pravice
Itamar Ben Gvir proslul už jako 19letý. Pár týdnů před vraždou premiéra Jicchaka Rabina v televizi mával znakem, který ulomil z kapoty cadillacu ministerského předsedy, a křičel: „Dostali jsme se k jeho autu, i k němu se dostaneme.“ Bylo to před 27 lety, mladická nerozvážnost?
Teď Ben Gvir bude ten, na němž podle dosavadních výsledků bude záviset vláda Benjamina Netanjahua, přezdívaného svými stoupenci „král Bibi“. Středopravicový Likud sice ve volbách sklidil nejvyšší počet hlasů a slaví velkolepý návrat, ale bez koaličních partnerů to nepůjde. A je to právě Náboženský sionismus, krajně pravicové uskupení, který se se 14 křesly stal skutečným vítězem a drží třetí místo.
Stoupenec rabína Kahany, jehož strana Kach byla v 80. letech postavena kvůli rasismu mimo zákon a označena za teroristickou, Ben Gvir své postoje příliš nezměnil, byť list Jerusalem Post konstatoval, že trochu zmírnil. Například si ze zdi v obýváku sundal fotografii Barucha Goldsteina, který kdysi v Hebronu zavraždil 29 Palestinců.
Ben Gvir coby právník hájí rasisty. Bránil otevřeně rasistickou organizaci Lehava, která rekrutuje mládež z problémových rodin, aby napadala smíšené páry, neboť Židé se podle nich nesmějí mísit s těmi, kdo nejsou Židy. Celkem 46krát byl obžalován a osmkrát odsouzen: za výtržnictví, podněcování k rasismu, podporu teroristické organizace... Už sice nechce z Izraele vyhánět všechny, kdo nejsou Židy, ale chce je zbavit politických práv a deportovat jen „nepřátele státu“.
Jak se tam dostal?
Své síly do voleb spojil s Becalelem Smotričem, rovněž právníkem. I v jeho případě označení krajní pravice není jen nálepka za odlišný názor. Smotrič sám sebe označuje „za hrdého homofoba“, prosazoval segregaci Židovek a Arabek v porodnicích, aby se židovské děti nerodily vedle arabských. Chce víc osad na palestinských územích.
Teď chce být ministrem obrany, když s náboženskou Šas, v jejímž čele je několikrát souzený Arije Deri, byť za finanční delikty, a Jednotným judaismem tóry, podpoří Bibiho. Jde o strany, které více či méně prosazují stát podle náboženských židovských zákonů. Nejsou nakloněny
dvoustátnímu řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Ben Gvir chce dokonce Izrael, kde plná práva budou mít jen Židé, a tedy ti, kdo mají židovskou matku.
Něco shnilého ve státě Izrael
Netanjahu byl ještě před lety symbolem modernizace Izraele, díky kvetoucí ekonomice měl podporu řady sekulárních Izraelců. Korupční skandály a vyhýbání se procesu ho zatáhly do spolupráce se stranami zastupujícími ultraortodoxní Židy. Už tehdy sílilo napětí se sekulárními, asi desetiprocentní menšina tak diktuje většině, jak má žít, přitom se službě v armádě vyhýbá a mnohdy žije z dávek.
Teď to vypadá, že Bibi, který se dokázal domluvit s Ruskem, USA a za jehož vlády byly podepsány dohody se SAE či Bahrajnem, přijde o svůj glanc i v zahraničí.
Organizace zastupující britské Židy Smotričovi při jeho letošní cestě vzkázala, ať se radši vrátí do Izraele. Američtí Židé jsou tradičně více liberální, pnutí, které mezi nimi a Izraelci je, kvůli krajní pravici ještě vzroste. Pokud Smotrič a Ben Gvir budou prosazovat své nápady, poškodí to navázané vztahy i s arabskými státy.
Co se stalo? Asi 80letá Telavivanka Orli pro Smotriče hlasovala, loni ji vyděsily útoky Arabů na židovské domy a živnosti ve smíšených městech. Jenže mnohdy za nepokoji byla i krajní pravice. Padesátiletý Uri zase doufá, že Ben Gvir srovná situaci v Negevu, ze které si beduínské gangy udělaly „Divoký západ“. Pravda je, že krajní pravici volili podle zveřejněné mapy více v oblastech, kde jsou bezpečnostní problémy. Až symbolicky zrovna v den voleb se v luxusním nákupním centru v Tel Avivu porvaly desítky mladých Izraelců.
„Pravice má velmi organizované voliče, my ne,“konstatuje Telavivan Gery. Levici vyčítá neschopnost spojit síly. Uklidňuje se tím, že vláda se bude bát mezinárodní izolace, armáda se nenechá vtáhnout do rizik a v mnoha případech tak zůstane jen u vizí a slibů.
Média však trefně upozornila, že se řeší náboženský stát, nikoli však problémy, které zhoršují životní a ekonomickou situaci Izraelců.