Nosorožcům se zmenšují rohy, kvůli pytlákům

LONDÝN Nosorožcům se za poslední století zkrátily rohy, vyplývá ze studie, o které informoval list The Guardian. Podle autorů výzkumu by změna mohla být důsledkem selekčních tlaků, protože lovci a pytláci dávali přednost zvířatům s většími rohy. „V případě nosorožců lidé v podstatě vždy chtěli co největší roh,“řekl hlavní autor studie Oscar Wilson z Helsinské univerzity. Dodal, že právě ty pytlákům vynášejí vyšší částky.

Podle Wilsona a jeho kolegů studie archivních snímků zvířat naznačuje, že velikost rohu nosorožce v poměru k délce jeho těla se v průběhu času zmenšovala. Podobný trend vědci zaznamenali také u divoce žijících slonů a ovcí.

„Preferenční lovecký výběr jedinců s většími rohy nebo kly vedl k tomu, že jedinci s menšími znaky přežívali a více se rozmnožovali, předávali tyto znaky dalším generacím a výsledkem byla evoluční změna,“píší autoři studie v odborném časopise People and Nature.

Vědci objev učinili na základě zkoumání obrazů a fotografií nosorožců, které má k dispozici charitativní organizace Rhino Resource Center v Utrechtu. Některá z těchto uměleckých děl pocházejí z 15. století. Výsledky ukázaly, že vzhledem k délce těla měli nejdelší rohy nosorožci dvourozí a tuponosí, zatímco nosorožci sumaterští měli rohy nejkratší. U všech pěti druhů se však délka rohu v průběhu času zmenšovala.

Nosorožce stále ohrožují pytláci, které láká vysoká poptávka po jejich rozích. Velký zájem o ně mají především země ve východní Asii, kde z nich podobně jako ze sloních klů vyrábějí většinou šperky, figurky a maličkosti pro turisty. Používají se také v tradiční medicíně. Přestože byl prodej a nákup nosorožčích rohů v roce 1977 v celém světě zakázán, kvůli rostoucí poptávce po rozích je pytláci nadále zabíjejí. (ČTK)