Jak vysoko vaří „Putinův kuchař“
Zakladatel wagnerovců Prigožin si prý buduje pozice v Kremlu. Jeho skutečný vliv je ale sporný
Vruských věznicích osobně verbuje trestance, které posílá bojovat na Ukrajinu společně s paramilitárními wagnerovci. Otevřeně kritizuje chyby ruského armádního velení a prý i o nich donáší tamnímu vůdci Vladimiru Putinovi. A nevybíravě se vyjadřuje na adresu těch, kteří podle něj nedostatečně podporují ruské válečné tažení na Ukrajině.
Ruský oligarcha a zakladatel soukromé paramilitární Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, kterému se přezdívá Putinův kuchař, nemá žádnou oficiální politickou funkci. Do začátku invaze se držel spíše vzadu. O jeho vlivu v Kremlu a vztahu s Putinem se čas od času spekulovalo především kvůli neoficiálnímu působení wagnerovců v zájmu Ruska v zahraničích misích.
V posledních měsících je ale Prigožin více vidět i slyšet. A zahraniční média a experti diskutují o tom, do jaké míry je podnikatel ve skutečnosti vlivný, o co mu jde a kam až může po politickém žebříku vyšplhat.
Do vrcholné politiky se Prigožin dokázal vypracovat doslova od píky, do elitních pater se totiž probojoval z vězení. Za mřížemi skončil jako dvacetiletý počátkem 80. let za napadení, loupež a podvod. Odseděl si devět z uložených 13 let. Po propuštení byl ve stánku s rychlým občerstvením a z této pozice postupně budoval síť luxusních restaurací, které si oblíbila petrohradská smetánka včetně Putina. To Prigožinovi vyneslo vedle přezdívky také státní zakázky na zajištění cateringu pro oficiální události, školy, nemocnice anebo vojenská zařízení.
V roce 2014 spoluzaložil nechvalně známou Wagnerovu skupinu, která jeho politický růst zpečetila. Žoldáci pomáhali anektovat ukrajinský Krym a podporovali proruské separatisty na Donbasu. Bojovali ale i v Sýrii, Libyi nebo Mali.
Podle jedné z nedávných analýz amerického Institutu pro studium války se teď podnikatel snaží zlepšit svou pozici mezi ruskou elitou.
INZERCE
Autoři studie si všímají jeho záměru založit v Petrohradu Wagnerovo středisko, které prý má posílit obranyschopnost Ruska. A také sporu s petrohradským gubernátorem Alexandrem Beglovem, kterého se Prigožin snaží už delší dobu kvůli vzájemným podnikatelským sporům vystrnadit z úřadu.
Zvýšené aktivity Prigožina si podle televize CNN všímají i západní výzvědné služby, podle nich je jeho cílem právě posílit svůj vliv v Kremlu. Někteří západní analytici si myslí, že se Prigožin snaží především odstranit z funkce ministra obrany Sergeje Šojgua a pozvednout svoji roli v armádním resortu.
Rozklíčovat Prigožinovu pozici je ale obtížné, jelikož skutečné rozložení sil uvnitř Kremlu, ostatně jak přiznávají i sami zpravodajci, zůstává stále spíše šedou zónou. Ruští komentátoři naopak skutečný vliv Prigožina spíše zpochybňují.
Podle ruského politologa Abbase Galljamova hlavním je cílem Prigožina zopakovat úspěch ukrajinské skupiny Azov, která na začátku války na Donbasu doslova zachránila ukrajinskou armádu před významnou porážkou a postupem času se stala její regulérní součástí. To by oligarchovi zřejmě zajistilo i vysoké politické postavení. Problém ovšem je, že Prigožin má velké spory právě s ruskými silovými složkami, míní politilog. Jejich podpora je přitom v Rusku pro případný politický růst klíčová.
Zjevné spory má podnikatel s ministerstvem obrany. Údajné osobní neshody přímo se Šojguem se během války ještě prohloubily. Wagnerovci například před mobilizací přebírali armádě dobrovolníky, doteď přitom mají jen polooficiální status. Soukromé vojenské skupiny totiž jsou v Rusku nezákonné.
Významný politický růst Prigožina mimo jiné právě kvůli sporům se siloviky i některými vysoce postavenými politiky vylučuje také zpravodaj ruské redakce BBC Andrej Zacharov. Soudí, že Prigožinovým cílem je spíše posílit postavení wagnerovců v rámci armády a získat pro ně další zdroje i zakázky.
„Nezveličoval bych jeho reálný význam. Je to narcista, který si libuje v tom, že ho na Západě démonizují,“řekl Zacharov v rozhovoru s webem Novaja Gazeta Evropa.