Blbůstka, nad níž svět žasne
Říká se tomu Michigan. Dočká se ho extraliga?
Jen co se objevil v kabině, hradečtí spoluhráči si ho hned dobírali: „Kdyby se ti to povedlo, klidně jsi mohl ukončit kariéru!“Oliver Okuliar ale kouzelnou fintu gólem nezakončil. A extraliga propásla možnost být zase světová. Tedy ve smyslu, že by se šot z nejvyšší domácí soutěže rozletěl do všech koutů hokejové planety. „Byl jsem smutný, ke gólu chyběl kousek,“posteskne si dvaadvacetiletý Okuliar. I po víc než týdnu slovenského útočníka zamrzí, když na to přijde řeč. Efektní trefu mu zhatil pohotový přesun libereckého gólmana Petra Kváči.
Okuliarův pokus by za mořem nazvali lakrosovou fintou, v Evropě spíš florbalovou. Univerzálně se pro trik užívá pojem Michigan, kde originální zakončení „vynalezli“. Jako první ho v soutěžním utkání v roce 1996 předvedl jistý Mike Legg.
Akci z univerzitní NCAA tehdy vyhlásili gólem roku, jeho hůl vystavili v Hokejové síni slávy v Torontu.
V čem unikátní fígl spočívá? Existují různé způsoby provedení, ale ve zkratce jde o to, že hokejista za brankou nabere na čepel puk, který rychlým a povoleným pohybem vhodí do sítě.
O „The Michigan“pojednával i nedávný článek ve Washington Post, v němž si průkopník Legg liboval: „Je skvělé, že takových gólů přibývá. Nastupující generace to využívá a dál vylepšuje.“
V předchozích sezonách NHL po úchvatném manévru skórovali Filip Forsberg, Trevor Zegras nebo Andrej Svečnikov, který při jedné ze svých dvou parád překonal Davida Ritticha. A spojitostí Michiganu s Českem naleznete víc. Ve švédské lize se s ním blýskl Adam Brodecki, který nyní hraje v Kladně. V Třinci ho před necelými třemi lety při juniorském šampionátu zvládl Švéd Nils Höglander. Loni v prvoligovém play off zase Fin Markus Korkiakoski – toho času forvard ve službách Poruby. V extralize ani po důkladném bádání na podobný trik paradoxně nenarazíte. Jasně, pelíškovskou rétorikou by se dalo říct „přitom taková blbost“. Kouzelná blbůstka ale může vypovídat o úrovni soutěže
a šikovnosti jejích účastníků. V kejklířském kousku se snoubí zručnost, drzost i kreativita.
Obdiv i kritika ze staré školy
Elitní domácí liga dosud eviduje jen nepovedené pokusy. V lednu 2019 se hecl Petr Holík, ale při manipulaci s holí mu sjel puk z čepele. „Asi na ní bylo moc sněhu,“prohodil brněnský centr.
Hned třikrát nebyl úplně daleko od ojedinělé branky Viktor Ujčík. Třeba ve čtvrtfinále v roce 2009 už současný šéf extraligové disciplinárky překonal gólmana, jenže pak puk mrskl „jen“do břevna. „Nejdůležitější je dostat ho hnedka na lopatu, aby vznikl moment překvapení,“ vysvětloval Ujčík. „Taky musí být čistá, aby kotouč dobře seděl.“
Do výčtu připište hradeckého Okuliara, který návod pro zdárné provedení doplňuje. Vhodné podmínky prý nastávají v úvodu třetin, kdy se ještě na ledě nekupí sněhové hrudky. „Nebo když máte nově obalenou hokejku,“poví Okuliar. „Není to ale nutnost. Já to zvládl minutu před koncem třetiny, když jsem měl pásku zničenou a hokejka byla mokrá.“
Co dál? Sebevědomí. Um. Pohoda. Žádný strážce v dosahu. „A taky štěstí, že se gólman v daný okamžik podívá na opačnou stranu a vy mezitím stihnete zakončit.“
Rodák z Trenčína se o Michigan pokoušel už v minulé sezoně, kdy hrál finskou ligu za tým SaiPa. Úspěšně jej provedl v mládežnických slovenských soutěžích.
Fintu mu poprvé ukázal spoluhráč v kabině na videu. „Byla to novinka a zajímavost. Začali jsme to napodobovat,“líčí Okuliar. „Od juniorky znám už dost kluků, kteří před a po tréninku podobné hovadinky zkoušejí. Je to zábava, ale pak vás to napadne i v zápase.“
Asi nejvíc kulišárnu proslavil Markus Granlund, který s ní před jedenácti lety nasměroval Finy do finále mistrovství světa. Jeho trefa vzbudila obdiv, ale částečně i kritiku. Tehdejší trenér české reprezentace Alois Hadamczik ji označil jako velkou finesu. Pak ale přísně dodal: „Já bych to neuznal. Víc se mi líbí góly po nějaké střele nebo blafáku. Představte si, že to tam všichni budou házet jako zednickou lopatou.“
V NHL troufalé trefy nelichotivě komentoval legendární kouč John Tortorella: „Je hezké se na to dívat, ale naše hra se dostává daleko od toho, jaká by měla být. Tedy hlavně tvrdá a poctivá – ne jenom show.“
Na druhou stranu jeden z úspěšných drzounů z NHL Andrej Svečnikov nabádá: „Proč se toho bát? Když máte možnost, udělejte to! Kvůli takovým klipům navštěvujete sociální sítě.“
Možná i proto hradecký Okuliar – Svečnikovův vrstevník a člen hokejově oraženější generace – vzkazuje: „Když bude šance, zkusím to znovu!“