Zeman vetoval státní rozpočet

Prezidentovi vadí nižší příjmy státu ● Koalice se chystá veto přehlasovat

Není to úplně běžné, aby prezident republiky vetoval nejdůležitější zákon, který zákonodárci během roku přijímají. Přesto se to stalo!

Miloš Zeman včera vetoval rozpočet pro letošní rok, přesněji jeho novelu, kterou Poslanecká sněmovna schválila v polovině října. Podle prezidentova vyjádření mu vadí, že obsahuje nižší příjmy, než by mohly být. Vrátil by do hry otázku superhrubé mzdy a vyššího zdanění zaměstnanců. Jeho odpůrci míní, že jde jenom o zástupný důvod. A koaliční politici svorně dodávají, že prezidentovo veto přehlasují.

To, že Zeman nesouhlasí s podobou rozpočtu pro letošní rok, který pracuje s deficitem 375 miliard korun, oznámil v dopise adresovaném předsedkyni dolní komory Markétě Pekarové Adamové. Prezident v něm uvádí: „Důvodem mého veta je skutečnost, že příjmová stránka rozpočtu je nižší, než by mohla být, pokud by předložené novele zákona o státním rozpočtu na rok 2022 předcházela novela zákona o daních z příjmů.“

Chybějící novelou se tak podle něj rozpočet ochudil o 90 miliard.

„Přitom se při zrušení superhrubé mzdy předpokládalo, že zmíněná daňová sazba bude vrácena na původní úroveň,“dodal ve svém vyjádření na internetových stránkách Hradu Zeman.

Zrušit superhrubou mzdu a díky nižšímu výběru daní zvýšit příjmy zaměstnanců schválil parlament na návrh vlády v roce 2020. Tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) Zemanovi slíbil, že jde o dočasné opatření – na dva roky.

Nicméně opětovnému zvýšení daní na dřívější úroveň se brání i vláda Petra Fialy (ODS), byť jí to doporučují experti z Národní ekonomické rady vlády (NERV), když poukazují na neudržitelné hospodaření státu.

„Na Hradě by se měli naučit počítat roky,“reagoval včera ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ten poukázal na to, že snížení daní mělo platit v letech 2021 a 2022 a tedy, že prezidentova výhrada by tak byla relevantní pro rozpočet na příští rok. Jak Stanjura, tak předseda vlády Petr Fiala nicméně nepochybují, že Zemanovo veto bez větších problémů přehlasují.

„Mě to nepřekvapuje, máme s prezidentem rozdílné názory na rozpočtovou politiku,“prohlásil včera Fiala s tím, že Zeman má na veto v tomto případě právo.

„Nepochybuji o tom, že vládní většina veto prezidenta přehlasuje, budeme o tom jednat na nejbližším jednání,“dodal Fiala.

Zákon o státním rozpočtu se projednává pouze v dolní komoře parlamentu, proto se vrátí zpátky jen do Poslanecké sněmovny. K definitivnímu schválení tak má vládní koalice pohodlnou většinu 108 hlasů. Pro schválení je potřeba nadpoloviční většina všech poslanců, tedy 101.

Jakmile Hrad zveřejnil Zemanovy výhrady, začalo se spekulovat, zda superhrubá mzda je skutečným důvodem prezidentského veta. Například podle předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové je „veto Miloše Zemana zejména výrazem jeho nespokojenosti se škrty v rozpočtu Lesní správy Lány“. Té poslanci odebrali 30 milionů korun.

„Její ředitel Miloš Balák byl za manipulace s veřejnými zakázkami odsouzen a prezidentem omilostněn. Proto jsme se rozhodli využít peníze smysluplněji,“dodala na Twitteru Pekarová.

I podle politologa Jana Kubáčka může být superhrubá mzda spíše zástupným problémem. „Já to spíš vnímám jako distanc od státního rozpočtu, jako vyjádření nespokojenosti s tím, jak je sestaven,“konstatuje Kubáček.

Nasvícení problémů

Zeman si dle jeho mínění uvědomuje, že ho stejně přehlasují, ale rozpočet se bude dál veřejně probírat a to mu stačí. „Pokud Miloš Zeman chtěl nasvítit problémy rozpočtu, tak se mu to podařilo. Chápu to jako symbolické odmítnutí,“dodává Kubáček. Rozpočet pro rok 2022 počítá s druhým nejvyšším schodkem v historii České republiky. Nejvyšší byl loni, kdy se konečný účet vyšplhal téměř k –420 miliardám. Fialova vláda přitom na začátku roku slibovala, že dokáže pro letošní rok deficit udržet pod hranicí 300 miliard.

To, že se to nepodařilo, Stanjura argumentoval, že za to může „Putinova válka na Ukrajině“, kompenzace vysokých cen energií anebo nákup zásob plynu do státních hmotných rezerv.

Kromě Miloše Zemana má k rozpočtu pro letošní rok výhrady také opozice, která pro něj nezvedla ruku ani při původním projednávání. Vadí jí, že má stejný deficit, jako navrhovala Babišova vláda, která ovšem neměla k dispozici vyšší inflační příjmy.

„Osobně si myslím, že by tato vláda měla připravit konsolidaci veřejných financí, a to se vůbec neděje,“uvedla včera někdejší ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Superhrubou mzdu (a s tím vyšší zdanění) by ale nenavracela ani ona.