ČNB drží úrok na sedmi procentech. Jde proti trendu

Bankovní rada České národní banky (ČNB) včera ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Na této úrovni je sazba už od června, kdy úrok naposledy zvýšila předchozí bankovní rada. Sazba tak zůstává nejvýše od roku 1999.

„Na příštím zasedání vyhodnotíme data a rozhodneme, zda sazby zvýšíme, nebo je necháme stabilní. Tak budeme pokračovat každé další zasedání,“avizoval guvernér ČNB Aleš Michl s tím, že sazby ještě nějakou dobu zůstanou na relativně vysoké úrovni. Doplnil, že podmínkou dlouhodobé cenové stability jsou umírněné požadavky na mzdy a zodpovědná rozpočtová politika. Trh práce ale citelně neochlazuje, Michl tak nevyloučil riziko mzdově inflační spirály.

Na brzké snížení sazeb to tak zatím nevypadá. „Základní úroková sazba podle naší prognózy zůstane na sedmi procentech až do srpna příštího roku, kdy by mohla začít postupně klesat. Ještě na konci roku 2023 by se ale měla pohybovat poblíž pěti procent a hladiny tří procent by měla dosáhnout až v závěru roku 2024,“očekává Martin Gürtler, ekonom Komerční banky.

Proinflační hrozby trvají

Vzhledem k stále aktuální hrozbě vyšší inflace by podle Vratislava Zámiše, analytika Raiffeisenbank, ČNB by ještě do konce roku mohla sáhnout po vyšších sazábch. „Stále v ekonomice zůstávají proinflační hrozby, při jejichž zhmotnění by bankovní rada mohla na konci roku přistoupit ke krátkodobému zpřísnění měnové politiky,“vysvětlil. Michl také ujistil, že centrální banka bude nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

„V posledních týdnech byla aktivita centrální banky na devizovém trhu umírněnější a podle předběžných dat v říjnu nemusela být aktivní vůbec,“uvedl Zámiš s tím, že ale další intervence očekává.

Centrální banka zároveň představila novou makroekonomickou prognózu. V ní zhoršila výhled tuzemské ekonomiky. V příštím roce banka čeká pokles ekonomiky o 0,7 procenta. Za letošek odhaduje růst HDP o 2,2 procenta. V předchozí prognóze přitom letos počítala s růstem o 2,3 procenta a příští rok o 1,1 procenta. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.

ČNB zároveň snížila odhad inflace. Letos podle ní vystoupá v průměru na 15,8 procenta. V srpnu odhadovala její růst na 16,5 procenta. V příštím roce počítá s poklesem spotřebitelských cen na 9,1 procenta, ještě v srpnu odhadovala snížení na 9,5 procenta. Do konce roku ČNB očekává inflaci pohybující se kolem 20 procent. Do roka a půl by mohla klesnout k úrovni kolem žádoucích dvou procent. „Naše kroky budou dostatečné k tomu, aby obnovily cenovou stabilitu,“ubezpečil guvernér Michl.

V zahraničí to dělají jinak

ČNB jde sázkou na stabilitu proti tomu, jak konají jiné centrální banky. Například Americká centrální banka ve středu zvedla úrokové sazby již počtvrté za sebou o 0,75 procentního bodu na nejvyšší úroveň za téměř 15 let. Její šéf Jerome Powell zároveň nevyloučil další růst. Připustil ale, že příště může být navýšení menší. Úroky by i tak ve výsledku mohly být výše, než se dříve předpokládalo.

Základní úrok navýšila koncem října také Evropská centrální banka, která stejně jako její americký protějšek přidala 0,75 procenta. Sazba je tam ale stále nízko, a to jen na dvou procentech. ECB totiž boj s inflací komplikuje předlužené jižní křídlo, na které při svém rozhodování bere ohled. Šéka ECB Christine Lagardeová ale další zvýšení nevyloučila.

Do třetice o srovnatelných 0,75 procentního bodu zvýšila sazby i Bank of England. Přikročila tím k nejvýraznějšímu zvýšení úroků za 33 let. Základní úroková sazba se tak vyšplhala na tři procenta a je na nejvyšší úrovni od roku 2008. Centrální banka zároveň uvedla, že britská ekonomika už vstoupila do recese, která by mohla trvat až do poloviny roku 2024.