Češi šetří energií, odběr plynu klesl o čtvrtinu

K úsporám přispělo počasí. Říjen byl nejteplejší za pět let.

Česko v říjnu spotřebovalo o 27 procent méně plynu a o sedm procent méně elektřiny než za stejné období minulého roku, vyplývá z dat analytické společnosti Amper Meteo. K úspoře přispívá nadstandardně teplé počasí. Jenže i po očištění o jeho vliv činí úspora u plynu 7,3 procenta a u elektřiny šest procent. Je tak jasné, že lidé s energiemi šetří, nehledě na to, jak jim zrovna přejí venkovní teploty. Kvůli neustále rostoucím účtům za energie hledají cesty, jak spotřebu omezit.

Návrat k tuhým palivům

„Do dřeva se mi nechtělo jít, z krbu se práší a smrdí to, ale nakonec jsem musela ustoupit, když jsem viděla ceny za plyn,“říká Anna Vavríková z Jihomoravského kraje. Loni na podzim koupila s partnerem starou chalupu. Celý dům začali vytápět až v lednu po kompletní rekonstrukci. Už v létě si nicméně Vavríková spočítala, že ročně dům spolkne zhruba 25 megawatthodin (MWh) plynu. Cenu mají zafixovanou na 1 502 korunách za MWh, takže by ročně za plyn platili zhruba 37 tisíc korun. Rozhodli se tedy, že musí spotřebu omezit. A příští rok by to mohl být dvojnásobek.

„Když jsme přes den v práci, temperujeme dům plynem, a když přijdeme domů, zatopíme v krbu,“uvádí Vavríková. „Muž navíc přišel s tím, že když nám běží plyn a máme jen běžné termostatické hlavice na radiátorech, tak to nejde vůbec regulovat a topíme hrozně moc. Proto nakoupil čidla do každé místnosti, které spravujeme přes aplikaci v chytrém telefonu,“říká Vavríková.

Hlavní termostat se řídí podle teploty v ložnici. Když je tam 18,5 stupně Celsia, topení sepne a vypíná se v moment, kdy se teplota dostane na devatenáct stupňů. „Když je v ložnici devatenáct stupňů, tak víme, že v obýváku máme 19,5 a v koupelně necelých dvacet. Ale to je maximum. Nikde v celém domě není víc,“popisuje Vavríková. Když přijde večer domů, přitápí si zmíněným dřevem. Teplota v obýváku tak může vystoupat až na 23,5 stupně. Zdali zvolená opatření dopomohou k výrazně nižším účtům, ukáže až topná sezona. „Problém je, že vylétly i ceny dřeva. Loni stál metr krychlový 700, teď jsme ho nakupovali za zhruba 1 600 korun. Takže vlastně ani nevím, jestli nám dřevo nějakou výraznou úsporu udělá,“uvažuje Vavríková.

„Topení v krbu může lidem pomoci uspořit na topné sezoně i několik desítek tisíc korun, úspora ale při zastropování cen plynu a elektřiny už nebude tolik markantní,“říká energetický analytik webu Ušetřeno.cz Jan Béreš. Nejvíc lze podle něj ušetřit při vytápění hnědým uhlím, které na rozdíl od dřeva téměř nezdražilo. Jde nicméně o jednu z nejméně ekologických variant.

Jiří Matoušek ze společnosti Centropol upozorňuje, že do výpočtu úspory vstupuje řada proměnných – třeba to, že krb může pořádně vytopit jen jeden pokoj. Možnou úsporu znázorňuje na příkladu domku s výměrou 100 metrů čtverečních a krbem umístěným v obýváku. „Naše modelová domácnost by ušetřila zhruba 7 500 korun na zemním plynu, ale za dřevo by zaplatila 3 405 korun. Celková velmi orientační úspora tak bude činit 4 000 korun za rok. Jde o zjednodušený příklad,“říká Matoušek.

Zařídit se ještě před krizí

Petr Fojtík sleduje spotřebu energií svého baťovského domku v Otrokovicích už od roku 2007. Aby nyní, v době drahých energií, spotřebu snížil, vyměnil před pár týdny patnáct let starou lednici za novou, úspornější a plánuje další opatření, například termoizolační fólii za topení. Tu největší změnu má už ale úspěšně za sebou – před šesti lety nechal dům zateplit a vyměnil okna. „Předtím jsme spotřebovali zhruba 1 100 až 1 200 kubíků zemního plynu ročně. Co jsme pořídili zateplení a nová okna, máme spotřebu poloviční, zhruba 600 metrů kubických,“uvádí Fojtík.

Díky záznamům o vlastní spotřebě mimo jiné vidí, jak se mu nyní do odběru propisuje teplé počasí.

„Vloni v říjnu jsme protopili 37 kubíků plynu, letos to bylo 25 metrů kubických, tedy zhruba o třetinu méně,“říká Fojtík.

Počasí je letos k domácnostem, které se potýkají s drahými energiemi, laskavé. Podle společnosti Amper Meteo je letošní říjen nejteplejší za posledních pět let. Z dat Českého hydrometeorologického ústavu navíc vyplývá, že první tři kvartály letošního roku byly zhruba o 0,8 stupňů Celsia teplejší, než je průměr za posledních třicet let.

Teploty, ať už vysoké či nízké, se nejvíce propisují do spotřeby zemního plynu, a to proto, že se tato komodita využívá zejména na vytápění domácností.

„Plynem se hlavně topí, díky čemuž je daleko jednodušší něco ušetřit. Můžete teplotu v domě snížit o pár stupňů a úspora je významná,“komentuje to analytik společnosti Amper Meteo Kamil Rajdl.

Od začátku roku se v Česku meziročně spotřebovalo o 19,4 procenta méně zemního plynu než minulý rok, po očištění o vliv počasí jde o úsporu téměř dvanáct procent. Spotřeba byla nižší i v porovnání se všemi posledními čtyřmi roky.

„Letošnímu říjnu byl teplotně nejblíže říjen roku 2018, který byl chladnější pouze o půl stupně, a přesto se spotřebovalo o 24 procent více plynu než letos,“uvádí Rajdl.

Úspora se v průběhu roku 2022 postupně zvětšovala, tento trend ale zřejmě přes zimu pokračovat nebude.

„Ještě v září lidé dokázali oddálit začátek topné sezony. I přesto, že byl říjen teplý, tak chladnější noci udělají své a lidé již prostě topit občas musí, i když v menší míře než za stejných podmínek v minulých letech,“říká Rajdl.

Naopak u elektřiny byly úspory v měsíci říjnu nejvyšší za celý letošní rok a stále se zvětšují. Jejich procentuální výše nicméně není tak vysoká jako v případě plynu – pohybuje se v jednotkách procent. V případě elektřiny je totiž šetření těžší. Dochází k němu například díky výměně starých spotřebičů za nové. K celonárodní úspoře podle Rajdla přispívá i boom střešních fotovoltaických elektráren.

„Výrazně narůstá počet používaných fotovoltaických panelů, díky čemuž je odběr ze sítě menší,“uvádí analytik. Podle Solární asociace se za první pololetí roku 2022 nainstalovalo více fotovoltaických elektráren než za celý loňský rok.

U plynu stačí snížit teplo v domě a úspora je značná. S elektřinou je to těžší.

Některé firmy propouštějí

Dalším významným faktorem snížení spotřeby elektřiny a plynu jsou úspory v průmyslu.

„Firmy na vysoké nárůsty cen musí reagovat a není to jen o klasických opatřeních na úspory energie, jako jsou investice do lepšího vytápění, zateplení, úspornějšího osvětlení nebo vlastní fotovoltaiky, v některých případech podniky musí i omezovat výrobu,“komentuje to Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.