Jak omezit cancel culture
Se učí svobodně diskutovat. Kvůli panující netoleranci odvykli otevřené debatě
Na slovutné univerzitě v britské Cambridgi podle všeho dospěli k názoru, že to s levicovým pokrokářstvím na univerzitní půdě trochu přepískli.
Tamní posluchači se tak dočkají nových seminářů, které je mají naučit svobodně mluvit. Podle londýnských Timesů mají tyto kursy, vedené dvěma předními akademiky, napravit škody napáchané netolerantní vlnou „cancel culture“, ve které si její stoupenci uvykli zadusit debatu s jakýmikoli jim nepohodlnými názory.
Tento postup se nebývale rozšířil. V loňském roce zaznamenali v Cambridge rekordní počet zrušených akcí. Znepokojení nad tímto vývojem projevili i absolventi, kteří školu pomáhají dotovat. Obvykle se jednalo o přednášky osobností, které podle názoru levicových lobbistů pronášejí „urážlivé“názory, jež studenty „zraňují“.
Takovou hrozbou pro studenty měla být například publicistka, bývalá novinářka z prestižního týdeníku The Economist, Helen Joyceová. Její diskuse o genderové ideologii se nakonec konala, ale za krajně problematických podmínek.
Profesorka Pippa Rogersonová z vedení Gonville and Caius College, čtvrté nejstarší školy v Cambridgi, považovala za nutné studenty dopředu upozornit, že názory Helen Joyceové jsou velmi „polemické“. Studentům se škola rovněž omluvila, že musí čelit takové „znepokojivé“situaci.
Následně debatu doprovodila demonstrace přibližně stovky studentů, kteří za doprovodu hlasitých bubínků upozornili, že „genderová práva jsou i lidskými právy“.
Není to poprvé, kdy se na uznávané univerzitní půdě řeší podobné problémy. Už před dvěma lety proběhlo v Cambridgi ostře sledované hlasování, ve kterém akadamici nakonec podpořili názor, že je třeba zachovat svobodu projevu. Odmítli nátlak levicově ortodoxních aktivistů, kteří se snažili sešněrovat univerzitní pravidla pro svou vlastní potřebu.
Podle magazínu The Spectator šlo o hru se slovy „tolerance“a „respekt“. Zvítězil tehdy názor, že opačné názory je dobré „tolerovat“. To znamená, že za jiný názor nemá být nikdo trestán. Výrazem „respekt“už by naopak pravidla vstoupila na hodně kluzkou půdu. Povinností „respektovat“jiný názor by totiž svobodná debata hodně utrpěla. Panovaly obavy, že takto by byla z debaty vyloučena třeba feministka, která by odmítla „respektovat“transženy. Či ateista, který neuznává náboženská dogmata.
Podle Rosse Anderssona, jednoho z profesorů na Cambridgi, se stává škola často místem ideologicky a osobně zaměřených půtek. „Liberalismus je terčem útoků autoritářských tendencí zleva i zprava,“konstatoval Andersson.
Jedním z lektorů, kteří mají vrátit studentům Cambridge chuť svobodně diskutovat, bude filozof Arif Ahmed. „Ať už studujete jakýkoli předmět, nezbytnou součástí univerzitního vzdělání je, abyste pochopili potřebu tolerance široké škály názorů, dokonce i těch, které považujete za šokující nebo urážlivé,“řekl Ahmed deníku The Sunday Telegraph.
Odpůrci krajně levicových konceptů připomínají slova jednoho z nejslavnějších absolventů Cambridge, myslitele Johna Miltona. Ten promoval na tamní Christ’s College v roce 1629 a ve své Areopagitice, slavné obraně svobody projevu a kritice vší cenzury, napsal: „Dejte mi svobodu znát, vyslovovat a svobodně argumentovat podle mého svědomí.“Toto požadoval filozof, známý svým odporem k prázdným samoúčelným debatám.
Po nějakých čtyřech stoletích je najednou jeho odkaz znovu aktuální.