Pravý český karas je zpět
Rybníku ve vinořském parku.
Velký návrat slaví ohrožený karas obecný. Stovka rybek se rozkoukává v novém domově,
VINOŘ Svědkem mimořádné události se včera odpoledne stal rybník U Kamenného stolu na okraji Vinoře na severovýchodě metropole. Experti z pražské zoo, Biologického centra Akademie věd (AV ČR) a dalších institucí včera z východního břehu vypustili do nádrže sto drobných rybek. Začala tím cesta karase obecného do jeho přirozeného prostředí. „Jde o významný krok pro návrat tohoto kriticky ohroženého druhu zpět do české přírody,“sdělil Filip Mašek, mluvčí pražské zoo.
Nádrž ve Vinoři odborníci nevybrali náhodou. „Rybník U Kamenného stolu neslouží ke komerčnímu chovu ryb. Naopak. Dlouhodobě zachovává ekologickou hodnotu průtočné nádrže,“vysvětlil ředitel pražské zoologické zahrady Miroslav Bobek volbu lokality. Tato vodní plocha, pocházející z počátku 19. století, je podle expertů cenná také pro svou celkovou biodiverzitu. Znamená to mimo jiné také to, že se zde tento druh šupináče bude rozmnožovat například vedle několika druhů obojživelníků.
„Problém by mohl nastat, kdyby sem někdo chtěl vypustit třeba osvobozeného vánočního kapra, anebo zlatou rybičku,“upozornil Miroslav Bobek. Na zákaz vysazování jakéhokoliv tvora do vod rybníka proto bude na březích upozorňovat varovná cedule.
Potvrzená DNA
Karas obecný se rozmnožil v zoo v Troji. Jeho poslední exempláře našli v Polabí na severu Čech na Litoměřicku v jednom ze zanikajících rybníků. O tom, zda se jedná opravdu o tento vymizelý originální český druh, ale panovaly mezi odborníky pochybnosti. „Že jde o karase obecného potvrdila naprosto bezpečně zkouška DNA,“dodal k tomu Petr Velenský, kurátor plazů, obojživelníků a ryb pražské zoo, který se projektu záchrany věnuje.
Ve Vinoři jde o premiérové, nikoli ale poslední místo, kam budou karasi obecní vypouštěni. Další lokality hledají a navrhují i desítky dobrovolníků v rámci projektu Zachraň karase. Jejich návrhy odborníci nyní zkoumají. „Po vytvoření záložní populace našeho původního karase obecného v areálu Zoo Praha by mělo následovat jeho vypouštění do dalších vod,“uvedl Miroslav Bobek. Kromě lesních rybníčků by se tento druh mohl objevit i třeba ve mádržích na návsích.
Škodí i odolává
Ještě před pár desítkami let se s karasem obecným mohli lidé potkat prakticky kdekoliv. Mizet začal s tím, jak ztrácel zarostlé tůně, slepá ramena řek a jiná přirozená útočiště. Pohromou se pro něj definitivně v 60. letech stal karas stříbřitý – jeho asijský příbuzný, jenž postupně okupoval tuzemské vody. „Spolu s karasem obecným obývalo tůně několik druhů obojživelníků, po obsazení karasem stříbřitým tyto druhy zmizely,“uvedl Petr Velenský.
Karas stříbřitý představuje jeden z nejodolnějších invazivních druhů domácích vodních toků. „Samice karase stříbřitého se vytřou s jakoukoliv kaprovitou rybou, třeba s cejnem, ploticí. Spermie spouští vývoj jikry, ale genetický materiál je odhozený. Následné potomstvo vzniká pouze z genetické informace jikernačky. Tento způsob rozmnožování tak vytváří klony matky,“upozornil Marek Šmejkal z Biologického centra AV ČR. Karas štříbřitý představuje nesmírně houževnatý druh i proto, že dokáže přežít mimo jiné také zamrznutí v ledu. Navíc nemá mimořádné nároky na kvalitu vody či potravu.
Zoo Praha ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR na záchraně karase obecného pracuje dlouhodobě. Loni vypustili 166 jedinců do bývalého mlýnského náhonu v areálu zoologické zahrady. Ten předtím pracovníci zoo vyvápnili a následně osadili vodními rostlinami tak, aby poskytl ideální místo pro život a tření karasů. Bližší informace o akci na záchranu původního druhu lze nalézt na adrese www.zachrankarase.cz.