Tečku čeká nový život
Rozhovor s náměstkem ministra zdravotnictví o covidu a nadstandardech
Pirátský náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic v rozhovoru pro iDNES.cz promluvil o plánech s nadstandardní péčí či aplikaci Tečka, která by měla příští rok začít fungovat jako očkovací průkaz. „Co se týká dvourychlostního zdravotnictví, tak to bychom určitě nepodpořili,“říká Pavlovic coby pirátský politik. Podle něj nyní záleží, jaký návrh předloží TOP 09 ministra Vlastimila Válka.
Začala bych nedostatkem léků. Řeší nějak ministerstvo tento problém? Je především na straně výrobců potažmo dodavatelů?
V tuto chvíli mohu říct, že je to jedna z našich priorit pro následující roky. A nikoliv jenom nás, ale celé Evropské unie. Protože tím, že ne všechny léky se vyrábějí na území EU, tak jsme závislí na jejich dovozu do České republiky a samozřejmě také do Evropy. Je zapotřebí se tedy podívat na celý distribuční řetěz.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek o víkendu řekl, že by si pacienti opět mohli připlatit za nadstandardní péči. Mluvili jste o tom spolu?
Chtěl bych říct, že to padlo na interní konferenci TOP 09, kde se bavili o programu. To znamená, že žádný konkrétní návrh není na stole. My jsme o tom s panem ministrem ještě nemluvili. Pochopil jsem, že je to pouze na úrovni TOP 09, kde diskuse probíhá a pravděpodobně přijde s nějakým konkrétním návrhem. Zatím to ale mezi stranami diskutováno nebylo.
Máte nějaký časový horizont, kdy by k tomu mohlo dojít?
Já bych se podíval do tiskové zprávy TOP 09, kde opravdu tvrdí, že to bylo pouze na stranické diskusi. Takže tím pádem bych řekl, že je to interní věc strany. Musíme počkat, s čím vlastně přijdou.
Vy byste s tím souhlasil?
My máme v programu dobrovolné připojištění k některým záležitostem. Tak na tom spolupracujeme. Co se týká dvourychlostního zdravotnictví, tak to bychom určitě nepodpořili. Samozřejmě ale nějakou větší formu spoluúčasti jsme představovali už v minulém volebním období formou takzvaných samosprávných pojišťoven, které by mohly nabízet odlišný zdravotní produkt od nějakého standardu. V tuto chvíli to ale není na stole a není to v programovém prohlášení současné vlády.
Odbory totiž nápad pana ministra označily za asociální. Řešili byste změnu i s nimi?
Očekávám, že takto zásadní otázku bychom diskutovali se všemi.
Odbory v pátek opět poukázaly na snižování počtu zaměstnanců na hygienických stanicích. Tohle téma se diskutuje už delší dobu, jak to tedy je?
Zrušili jsme 134 míst, která byla obsazena z důvodu covidu a trasování. S tím, že se příští rok optimalizuje struktura zaměstnanců. Současně bych chtěl říct, že i tak zůstane na hygienických stanicích přes dva tisíce zaměstnanců. Jedná se o dostatečné množství lidí. Samozřejmě jsme pracovali s tím, že jsme primárně rušili místa, která nebyla obsazená. Nepropustili jsme tedy 134 lidí. Kolik jich bylo přesně, to nejsem nyní schopen říci. Jedná se ale o optimalizaci státního rozpočtu.
Je to podle vás moudré rušit místa na hygienách? Co když opět přijde covid? Nebo jiná nemoc.
My jsme díky armádě, hygienikům a NAKIT (Národní agentura pro komunikační technologie) vybudovali celkem robustní systém digitálního řešení, kdy máme monitoring napříč celou Českou republikou. Je k tomu dispečink národní lůžkové péče. Trasování může do velké míry probíhat přes call-centra. To znamená, že máme připravená řešení i do budoucna. V tuto chvíli si myslím, že máme řešení, které ministerstvo zdravotnictví přejmenovalo na Národní systém pro zvládání zdravotních hrozeb a pod jeho hlavičkou jsme schopní zvládat konkrétní situaci.
Jak to bude s pozicí hlavní hygieničky? Tam se taky čeká změna?
Myslím, že v žádném návrhu se neuvažuje o jejím zrušení. Vždy tam bude muset být někdo, kdo bude mít jednoznačnou odbornou garanci a soustředí se na hrozby, případně jejich vliv do budoucnosti. Například je předvídat a činit kroky dříve, než bude nemoc aktuální. To znamená, že v žádné novele, kterou jsem viděl já, se nepočítá s rušením této pozice. Jediné, co se řešilo, byla optimalizace struktury tak, aby případně všechny hygieny reagovaly stejným způsobem. Například,
aby se jim také umožnilo lépe se specializovat na konkrétní problém. Hledáme nějakou optimální strukturu pro fungování hygien. V tuto chvíli ale není ještě žádný konkrétní návrh na stole.
Samozřejmě mám ještě na vás dotaz ohledně covidu. Nyní jsou počty nově nakažených nízké. Ani v nemocnicích není tolik pacientů. Očekáváte, že až přijde větší zima, tak se situace změní?
Z předchozích dat a predikcí Ústavu
pro zdravotnické informace a statistiku odhadujeme, že můžeme v následujících týdnech a měsících vidět mírný růst. Neočekáváme, že by ta vlna byla vysoká. Očekáváme, že spíše uvidíme několik vln právě během zbytku podzimu a zimy. V tuto chvíli máme k dispozici základní nástroj, kterým je očkování. Teď jsme rozjeli kampaň, aby se maximum lidí došlo naočkovat. Máme poměrně dobrou odpověď. Očkuje se nám průměrně asi 13 tisíc lidí denně. Lidé si primárně chodí pro druhou posilující a první posilující dávku. Také máme další léky, které můžeme proti covidu použít. Proto doporučujeme každému, kdo je nemocný a vidí u sebe nějaké příznaky, aby kontaktoval svého praktika a řešil s ním léčbu. On zná nejlépe jeho zdravotní stav.
Pokud by počty nakažených opět stoupaly a opět by jich byly řádově tisíce, je ministerstvo rozhodnuté učinit nějaká opatření? Nejvíce odborníci obhajují roušky v MHD, které i lidé sami dobrovolně nosí. Je tohle jedna z cest, jak by se případně mohlo postupovat?
V tuto chvíli platí nadále doporučení ministerstva, které se týká nošení roušek ve zdravotnictví a sociálních službách. Právě tam se nachází nejohroženější skupiny. Takže pokud jdu do nemocnice nebo do nějaké sociální služby, tak si vezmu respirátor. Chráním tím i ohrožené skupiny, kdybych byl nakažený, ale ještě bych o tom nevěděl. Vedení nemocnic a krajské hygienické stanice mohou v případě zhoršení epidemiologické situace nařídit nošení roušek. My to máme zatím v rovině doporučení.
Takže by si o tom rozhodovaly hygieny ve svém kraji?
Ano.
Nyní je málo nakažených. Není to tím, že se málo testuje? Nebylo by vhodné mít zase nějaký preventivní test zdarma?
Pokud jste nemocná nebo máte nějaké problémy, tak máte vyhledat svého praktického lékaře. Ten vám může na místě udělat antigenní test, který se běžně zapisuje do ISIN, což vede k vystavení certifikátu. Stejně tak vás může praktický lékař poslat na PCR test, pokud ho potřebuje k nějaké další diagnostice. S tím, že už nemáme certifikáty po prodělání, tak v tuto chvíli není společenský
Nevidíme úplně důvod k plošnému testování. Pominul společenský dopad z hlediska certifikátů.
Tím, že ne všechny léky se vyrábějí v EU, tak jsme závislí na jejich dovozu.
důvod dělat testy. Proto to zůstává v rukou lékařů, kteří podle toho mohou nasadit léčbu. Nevidíme úplně důvod k plošnému testování, jelikož tam pominul společenský dopad z hlediska certifikátů. Nikdo ale nechce, aby nakažení propadávali evidencí a nikdo je neměl pod kontrolu.
S covidem souvisí i Chytrá karanténa. Má ji již ministerstvo plně pod sebou?
Postupně jsme převzali veškeré systémy, které armáda provozovala. Nyní znovu soutěžíme jednotlivé dodavatele, protože ne u všech služeb byli vybráni v běžném režimu. Přesoutěžení by mělo být hotové do konce roku. Co vy nazýváte Chytrou karanténou, to je nyní Národní systém pro zvládání zdravotních hrozeb. Je to proto, aby se systémy daly použít pro překonání další krize, nejenom covidu.
Co bude nyní s Tečkou? Dlouho se mluví o tom, že by mohla fungovat jako očkovací průkaz. Kdy to bude?
To předpokládáme na jaře či v létě příštího roku. To budeme mít nějaké první testovací verze. V tuto chvíli ale musím říct, že to nebude hned automatické. Pokud lékař očkování nahlásí online, tak tu informaci samozřejmě máme. Pokud to máte zapsáno u sebe v kartě, tak my tu informaci nemáme. V takovém případě to bude delší doba, než ty informace budou postupně doplněny. Co se týká informací, kterými ministerstvo disponuje, tak to bychom rádi představili příští rok.
Takže by to do konce příštího roku mělo už fungovat?
Ano. Ono tam je zapotřebí vyřešit pravidla pro ochranu osobních údajů.