Domy budou bezemisní. To znamená dražší
Pokračování ze str. 1
Kromě základní myšlenky, že by od roku 2028 neměly školy nebo třeba nemocnice, o dva roky později i bytové domy produkovat emise, zatím mnoho parametrů nového evropského závazku známo není. To připouští i ministerstvo průmyslu, jehož resortní šéf Josef Síkela nápad za Českou republiku podpořil.
Určitá vodítka pro stavební firmy a zájemce o bydlení však existují. Do bezemisních budov se nebudou počítat emise při jejich výstavbě, protože bezemisní výstavba technologicky nelze provést, a pak emise ze zdrojů, které sice oxid uhličitý fakticky produkují, EU je ale chápe jako čisté.
Podle mluvčího ministerstva průmyslu Davida Hluštíka nebudou moci být budovy vyhřívané z lokálních zdrojů na fosilní paliva, ale třeba ze solárů, tepelných čerpadel, nebo komunitní energetiky. Zatím EU akceptuje rovněž kotle na biomasu.
Snadné to nebude ani v situaci, kdy bude dům napojený na rozvodnou síť. „Donedávna se do novostaveb dodávaly jako zdroj vytápění elektrokotle. Česko má energetický mix hodně založený na uhelných elektrárnách,“upozorňuje Pavel Heinrich, který má ve společnosti Heluz na starosti byznys spojený s vystavováním energetických štítků (PENB).
Zelený a černý elektron
Už dnes je možné za mírně zvýšenou sazbu pořídit čistě zelenou energii z rozvodné sítě. Samozřejmě není možné vést elektrony vzniklé ze slunce a z větru odděleně od těch pocházejících z turbín uhelných elektráren, používá se ale jednoduchý trik.
„Zelené certifikáty původu znamenají, že poskytovatel nedodává více zelené elektřiny, než kolik se jí u nás vyrobí,“uvedl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Nezpochybnitelné zelené elektřiny je ale v Česku jen asi kolem dvanácti procent. Přes 36 procent pochází z jádra. To sice EU jako bezemisní zdroj nakonec uznává, ale Německo a Rakousko kvůli tomu hrozí Bruselu soudy. Bezemisnost jádra je v Evropské taxonomii ještě podmíněna výstavbou jaderného úložiště. Úložiště přitom Česko zatím nemá a není ani rozhodnuto o tom, kde by mělo vzniknout.
Není ani příliš mnoho budov, které by bezemisní standard splňovaly. Příkladem je nedávno zrekonstruovaná budova školy v Českobrodské ulici v Praze. Jde o komplex budov původně ze sedmdesátých let, který dostal zelené střechy a fasády, dvojici tepelných čerpadel země–voda a fotovoltaické panely o špičkovém výkonu 147 kilowatt. „Pasivní budova a chytré technologie chrání třídy před přehříváním a snižují požadavky na chlazení.
„Škola je nyní energeticky a uhlíkově pozitivní, protože se díky tepelným čerpadlům a fotovoltaické elektrárně vyrobí více energie, než spotřebuje,“vysvětlil mluvčí Prahy Vít Hoffman. Rekonstrukce budovy vyšla na 250 milionů korun, z toho bezmála sto milionů tvořily evropské dotace. Podle zřizovatele se ale tyto peníze kvůli úsporám za energie vrátí za 14,5 roku.
Vizionáři z Žehrovic
Podmínky bezemisního vytápění nicméně nebudou podle plánů výhradní doménou novostaveb. V roce 2050 by měly být bezemisní všechny budovy. Podle ministerstva průmyslu budou existovat výjimky – budou je mít budovy využívané pro náboženské účely. Památky ale obecně z nařízení zcela vyňaté nebudou. „Požadavky na ně mohou být upraveny tak, aby se zachoval jejich historický a architektonický ráz v souladu s legislativou a pokud se tím nezmění charakter budovy,“uvedl Hluštík.
Ostatní trvale obývané stavby ale podle nynějšího prohlášení transformace na bezemisní čeká. Zřejmě se tak budou opakovat případy úprav budov, jako byl před pěti lety hodně probíraný případ úpravy sto let staré školy v Kamenných Žehrovicích na Kladensku. Tu radnice nechala zateplit tak, že polystyrenovými deskami překryla původní fasádu včetně soch po obou stranách průčelí.
Rozhodnutí se promítne do cen nemovitostí, které se mohou prodražit v jednotkách tisíc na metr čtvereční.