Návyky se pomalu mění, říkají sportovní kluby
Pražané se sportu navzdory zvýšeným cenám a sníženému komfortu nevzdávají. Kluby se však obávají, že další
sezony nezaplatí.
PRAHA Řeporyjským fotbalistům se v úvodu sezony nedařilo, prohráli první tři zápasy a vedení klubu se tak rozhodlo, že fanouškům nabídne „na usmířenou“sto piv zdarma na příští zápas. Ten už hráči zvládli a nyní se pomalu blíží středu tabulky. Hřiště na okraji Prahy je pro místní důležitou součástí života, obden se tu na tréninku kromě mužů sejde i více než stovka dětí.
„Za energie jsme letos zaplatili o sto tisíc korun více. Museli jsme tak zdražit členské příspěvky o pětistovku. Teď platí hráči půlročně dva a půl tisíce. Rodiče dětí s tím ale nemají problém a oceňují kvalitní práci, kterou naši trenéři odvádějí,“říká Petr Vosmík, řeporyjský hráč a místopředseda klubu.
MF DNES oslovila více než pět desítek sportovišť a klubů s otázkou, jak Pražané v novém školním roce chodí sportovat a jestli jejich chování ovlivňuje energetická krize. Většina se shodla na tom, že lidé v metropoli mají chuť se hýbat, mění se však některé jejich návyky. Pražané se nyní podle slov klubů nebojí za sport připlatit. Více si však vybírají, kam vyrazit. To potvrzuje i nejnovější
průzkum MultiSport Index. „Je očividné, že zájem o pohybové aktivity a větší nabídku sportovišť tady je. Problém je však v nedostačující sportovní infrastruktuře, která nedokáže pokrýt poptávku sportovců,“komentuje situaci Miroslav Rech, CEO společnosti MultiSport Benefit. Nejvíce do sportu podle indexu investují právě obyvatelé Středočeského kraje a Pražané, a to v průměru 860 korun měsíčně.
Kluzišť bude zřejmě méně
Během dvou let pandemie si Češi oblíbili zejména jógu, a jak ukázal průzkum, oproti roku 2020 během lockdownů vzrostla poptávka po jógových centrech o pět procent. Ta však lidem v jejich okolí chybí. „Dalším problémem je nastávající zimní sezona, během které budou chybět kluziště, jejichž provoz je s dramatickým růstem cen energií neudržitelný,“doplňuje Rech.
To potvrzují i redakcí oslovené kluby. S problémem drahých energií se potýká prakticky každý, nárůst cen je leckde několikanásobný. I Pražany oblíbený plavecký stadion Podolí, jehož provozovatel Česká unie sport (ČUS) v říjnu hrozil, že bude příští rok muset bazén uzavřít. Podolí totiž nespadá do vládního zastropování cen energií. O zařazení do této skupiny tak ČUS tento týden jednala na ministerstvu průmyslu a dopravy.
Podolí žije
„Došlo k doplnění vládního nařízení o další sportovní organizace a zařízení. Zastropování by se mělo týkat také Sportovního centra v Nymburce
i Plaveckého stadionu v Podolí. Zatím však návrh této změny nařízení nevyšel ve Sbírce zákonů, proto čekáme, zda bude skutečně v této podobě účinný,“sděluje předseda ČUS Miroslav Jansta.
Podpora státu prostřednictvím Národní sportovní asociace je pro sportovní prostředí nezbytná. Obzvlášť v časech krizí. Zatím se to ale podle slov Jany Havrdové, prezidentky České komory fitness, tolik neděje. Sportoviště aktuálně drží nad vodou spíše zájem lidí.
„Od sportovišť máme zprávy, že se vracejí na předcovidovou návštěvnost v plné sezoně. Díky tomu se jim zatím daří růst cen energií zvládat a zdražují co nejméně. Podpora sportovišť by ale neměla stát jen na jednotlivcích. Má na ní zájem i stát, pro který je důležité jak udržení pracovních míst, tak zdraví populace,“míní Havrdová.
Pražané na kroužky mají
Inflace ani krize zatím tolik neovlivnila zájem o sportování u dětí. Alespoň tedy u těch, které se pravidelně hýbaly i dříve. Potvrzuje to i Jakub Reindl, ředitel skupiny Kroužky, která organizuje dětské aktivity v České republice. „Z letošního počtu přihlášených dětí vyplývá, že i v aktuální době ovlivněné vysokou inflací, rostoucími cenami energií a válkou na Ukrajině rodiče na své děti nezanevřeli,“říká Reindl.
V Praze dokonce od podzimu stoupl průměrný počet dětí v jednom sportovním kroužku z osmi na deset dětí. „V ostatních krajích jsou počty kroužků i průměrný počet 9 dětí na jeden kroužek na stejné úrovni jako v loňském roce,“dodává Reindl.