Exploze poruch lidské duše

Pokračování ze str. 1

V absolutních číslech není těchto poruch mnoho, celkový nárůst od roku 2010 však činí alarmujících 69 procent (viz graf). Největší přírůstek případů psychiatři odhalili v roce 2020 během covidové pandemie.

Obrovské nárůsty se týkají i poruch psychického vývoje, a to zejména u dětí a mladistvých (o polovinu více než před 12 lety). Sem se řadí vývojové poruchy školních dovedností, specifické vývojové poruchy motorických funkcí či poruchy autistického spektra. O více než třetinu přibylo poruch způsobených užíváním drog a neurotických a stresových poruch.

Podle doktorky Papežové přibývá za poslední roky zejména lidí, které lze léčit ambulantně. „To ale neúměrně zatěžuje ambulance, jejichž kapacita je i přes nárůst počtu psychiatrů, psychologů i sester na hraně únosnosti systému,“říká Papežová.

Přetížení ambulancí souvisí také s takzvanou destigmatizací – za duševní poruchy se lidé už nestydí. „Lidé, kteří by dříve z obavy ze stigmatizace psychiatrickou diagnózou a psychiatrickou péčí nikdy pomoc nevyhledali, se nyní běžně sami k vyšetření objednávají. Jde tedy také o odhalování skryté nemocnosti,“dodává Papežová. Podle ní platí, že včasná léčba je efektivnější a méně nákladná než léčba pacienta s chronickým průběhem nemoci.

Jenomže dostat se k odborníkovi není snadné. „Jsme vystaveni rozhodování, kterého pacienta přijmout a kterého odmítnout,“říká Šolle.

Tlak na lůžka

Nápor zažívají i léčebny. „Přibývá nám pacientů s psychickými potížemi v souvislosti s covidovou pandemií, probíhající hospodářskou krizí a bezpečností ve světě. Nejvíce je úzkostných poruch, poruch nálady, přizpůsobení, posttraumatických poruch,“říká Petr Žižka, ředitel Psychiatrické nemocnice v Dobřanech. Kvůli snížení počtu lůžek v nemocnici dochází i ke snížení počtu hospitalizací. „Není to však proto, že by o ně byl menší zájem, naopak je mnohem větší tlak na lůžka,“dodal.

Paradox úbytku lůžek v kontrastu s rostoucí poptávkou po nich zažívá i Psychiatrická léčebna Kosmonosy. „V tuto chvíli je v Česku zhruba 8 500 psychiatrických lůžek. Většina z nich je v nemocnicích, jako je ta naše. My jsme měli v roce 1989 asi 1 150 lůžek, aktuálně už jen 527 a dále se bude redukovat,“říká Jan Křen, ředitel Psychiatrické nemocnice Kosmonosy. Mizerie psychiatrické péče dle jeho názoru souvisí s financemi. „Vydáváme na péči o duševní zdraví zhruba čtyři procenta zdravotnického rozpočtu, zlomek toho, co je obvyklé v civilizovaných zemích. V Německu, Holandsku či ve Francii je to 10 až 12 procent,“tvrdí Křen.

Podle něj je nápor na nemocnice způsoben i nedostačující sítí ambulantní péče. PN Kosmonosy si proto aktuálně otevírá vlastní Centrum ambulantních služeb v Mladé Boleslavi, kde bude k dispozici pět ambulancí, psycholog či adiktolog.

Velká reforma

Právě Centra duševního zdraví (CDZ) jsou jednou z cest, kterou chce ministerstvo zdravotnictví směrovat budoucnost psychiatrie.

Zatím jich je v republice třicet, postupně by jich měla být stovka. Tato centra poskytují současně zdravotní i sociální služby pacientům se závažným průběhem onemocnění. „Umožňují léčbu doma, se snahou je co nejvíce začlenit do běžného života. Výsledkem je, že i lidé s vážným duševním onemocněním zůstávají v komunitě, tedy nemusejí být vůbec nebo tak často hospitalizovaní,“vysvětluje Papežová.

V rámci reformy psychiatrické péče ministerstvo podpořilo i vznik nového typu služby, takzvané ambulance s rozšířenou péčí (ARP), kde se kromě psychiatra věnují pacientům i další zdravotnické profese (například klinický psycholog). V rámci pilotních projektů jich zatím vzniklo osm.

Ministerstvo zdravotnictví aktuálně připravilo i několik kroků pro podporu psychoterapie. Jedná se například o zavedení takzvaného třístupňového modelu psychoterapeutické péče, který jasně vymezuje kompetence jednotlivých zdravotnických pracovníků pečujících o pacienty s duševním onemocněním.

Podle psychiatrů to ale stačit nebude. „To, že vznikají nové služby, je krok správným směrem. Jenomže rozvoji služeb brání nedostatek psychiatrů, psychologů, psychiatrických sester, terapeutů. Ani 100 fungujících CDZ nezajistí dostatečnou péči, nebudou-li k dispozici dostupná akutní lůžka,“tvrdí Křen. Podle něj by bylo řešením vytvořit hustou síť oddělení psychiatrie při všeobecných nemocnicích.

Žižka si myslí, že další nárůst CDZ je nepravděpodobný, hlavně kvůli nedostatku odborníků. „Ministerstvo i pojišťovny by měly fungování CDZ vyhodnotit včetně zhodnocení finanční nákladnosti a přínosu v péči o duševně nemocné. Samotná péče nepředstavuje náhradu indikované hospitalizace,“říká ředitel dobřanské nemocnice.