Epidemie pokusů o sebevraždu u dětí
Dětská psychika po krizovém období trpí, pomoci může škola.
Krize posledních dvou let si zvláště na těch nejmladších vybírá svou daň. Školy v Česku byly během pandemie nejdéle zavřené z. celé Evropy a Česko je i jedním z největších příjemců ukrajinských uprchlíků včetně dětí.
Jak covid, tak i válka na Ukrajině jsou situace, které jsou pro děti náročné. Školy si tak všímají, že žáci jsou více úzkostní a vyčerpaní, nebo naopak neklidní a nepozorní.
Psychické potíže jsou nejčastějším tématem, se kterým se děti letos obracejí i na Linku bezpečí.
Statistiky ukazují, že stoupá počet dětských pokusů o sebevraždu na úroveň, kterou odborníci označují za epidemii. „Za poslední dva roky se razantně zvýšil počet případů sebepoškozování – zejména u teenagerů a jedinců po neúspěšných pokusech o sebevraždu,“upozorňuje rodinná psycholožka Sylvie Navarová.
A stav dětského duševního zdraví se promítá i v mezinárodních srovnáních vzdělávacích výsledků, kdy si české školy nevedou dobře. Zjednodušeně řečeno, pokud se děti necítí psychicky dobře, často se to odráží i na jejich studiu.
Pohoda ve škole
Partnerství pro vzdělávání 2030+, které tvoří asociace a organizace působící ve školství, proto spustilo koncem minulého týdne kampaň zaměřenou na rodiče. Jejím cílem je informovat je o tom, proč je důležité se ve školách věnovat i takzvanému wellbeingu. Do češtiny by se to dalo přeložit jako vytváření podnětného prostředí školy, kde se žáci cítí v pohodě, nestresují se a do školy se těší.
„Krize, kterými posledních několik let procházíme, kladou vysoké nároky na schopnosti zvládání stresu a adaptace na změnu. I o tom podpora wellbeingu ve školách je – pomáhá dětem zvládat náročné situace a rozvíjet důležité životní dovednosti, díky kterým mohou o své fyzické i duševní zdraví aktivně pečovat,“vysvětluje předsedkyně České společnosti pro inkluzivní vzdělávání Lenka Felcmanová.
Z posledního mezinárodního šetření TIMSS, do kterého se Česko zapojuje už 27 let, se ukázalo, že čeští čtvrťáci navštěvují školu nejméně rádi ze všech zemí OECD.
„Čeští školáci se podle průzkumů do školy těší velmi málo nebo vůbec. V rozsáhlém systému škol tomu tak jistě není plošně, je ale otázka, jaké prostředky máme to co nejdříve změnit,“upozorňuje výkonný ředitel Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu Tomáš Vokáč.
Škola bez zvonění
Podle odborníků přitom zkušenosti ze zahraničí ukazují, že často stačí malé kroky, které dokážou změnit školy a jejich klima. „Takovým příkladem může být to, že se ve školách na výuku a přestávku nezvoní a místo 45minutových hodin je učivo rozděleno do delších bloků,“přibližuje jednu z možností Vokáč.
Psychické potíže jsou nejčastějším tématem, se kterým se děti letos obrací i na Linku bezpečí.
V Česku je podle něj kladen stále velký důraz na výkonnost a na známky. Strach ale dětem prokazatelně „zabržďuje“kognitivní funkce, tedy schopnost se koncentrovat, věci si zapamatovat i se je naučit.
Potvrzují to například i závěry šetření PISA, což je největší světový vzdělávací výzkum. Ty ukázaly, že žáci, kteří pociťují úzkost spojenou se zkoušením a známkováním, dosahují horších výsledků v hodnocených gramotnostech.
Přitom se podle Felcmanové ukazuje, že pokud je škola dobře nastavena, tedy i co se týče atmosféry, tak se může stát takovým sociálním výtahem i pro děti s méně podnětným rodinným zázemím a může jim pomoci dosáhnout vyššího vzdělání, než mají jejich rodiče.
Podle dlouholetého ředitele a člena Asociace ředitelů základních škol Františka Halady je potřeba, aby v tom, jak pohodu ve školách nastavit, byli vzděláváni právě ředitelé. Ti totiž mají zásadní vliv na chod celé školy.
Organizace také zdůrazňují, že školy často mohou být první a důležitý článek, na koho se žáci, kteří mají psychické problémy, mohou obrátit. A pomoci jim.
Podle Asociace klinických psychologů poptávka této profese u dětí dlouhodobě narůstá. Dostupnost odborníků se ale naopak snižuje. Čekací doba trvá většinou tři až čtyři měsíce.