Z Chersonu na Krym? Až tam mohou Ukrajinci dojít
Ukrajina je podle expertů ve výhodě. Směrů, kam postupovat, má teď několik
KYJEV Osvobození jihoukrajinského města Cherson, které provázely slzy radosti a ukrajinské vlajky v ulicích, je bezpochyby přelomovým vítězstvím Kyjeva. Někteří komentátoři dokonce význam tohoto úspěchu srovnávají s porážkou Němců u Stalingradu během druhé světové války.
Agrese, kterou Rusko před téměř devíti měsíci vůči sousední zemi rozpoutalo, ale zdaleka není u konce. Na místě je několik otázek – předně: co dál? Na kterou část fronty se nyní soustředit? A nenastal už čas na jednání?
Vojenští experti se shodují – iniciativa přetrvává na straně Ukrajinců. Boje sice zpomalí zejména neúprosně blížící se zima, nezastaví se ale úplně. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) na zastavení se či vyjednávání, které se v posledních dnech často zmiňovalo, teď není správný čas. Naopak, Kyjev by podle analytiků měl využít výhodné pozice, v níž je.
Rusové navzdory přípravám na ústup, který oznámili minulý týden, zřejmě při stahování zaznamenali i nemalé ztráty a jejich možnost vrátit se zpět na pravý břeh širokého Dněpru je nyní mimo jiné kvůli případným logistickým problémům prakticky vyloučena. Odchod z Chersonu byl velkou politickou porážkou. Podle pozorovatelů se velitel ruských invazivních sil Sergej Surovikin zřejmě musel zavázat,
že výměnou za to bezpodmínečně udrží Doněckou oblast, potažmo východ okupované Ukrajiny. Právě na to se v příštích dnech nejspíš soustředí Rusové, ať už ti stažení z Chersonu, anebo nově mobilizovaní. Ostatně ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o víkendu
popsal situaci v Doněckém regionu doslova jako peklo, kde se denně tvrdě bojuje. Je to proto jedna z variant, kam může zamířit i část ukrajinských vojáků z Chersonu poté, co upevní obranu na pravém břehu Dněpru.
Jsou tu ale i další směry, kterými se protiofenziva mohla vydat. Ze stejného důvodu jako Rusové se ani Ukrajinci pravděpodobně nepokusí útočit přes Dněpr. Dobytí Chersonu však otevírá možnost zahájit protiútok ze Záporoží dále na jih na obsazený Melitopol, Berdjansk i Mariupol a odtud pak až na Krym. Podle
komentátora ukrajinského webu NV.ua Ivana Jakovyna podmínky jsou ideální – ruská logistika, která spoléhá především na železnice, je právě tady nejvíce problematická. Rusové jsou tam navíc vysíleni a demoralizováni předešlými porážkami, konstatuje.
Podporu postupující ukrajinské armádě by pak případně právě z osvobozeného Chersonu mohly dělat americké raketové systémy HIMARS, které podle odhadů mohou nyní dostřelit až k severu Krymu. Někdejší americký generál Ben Hodges dokonce odhaduje, že Ukrajinci by mohli Melitopol a Mariupol dobýt už v lednu. To by ovšem znamenalo rozpad celé ruské jižní linie.
Další možností je přesunout část ukrajinských vojáků na sever Luhanské oblasti, kde protiofenziva už probíhá. Podle poslední analýzy ISW je i tady situace obtížná a postup Ukrajinců jen omezený. To by se ale při případném posílení jednotkami od Chersonu mohlo změnit.
Každopádně však není na místě jednání, soudí řada odborníků, ačkoliv se v posledních dnech objevila řada spekulací o obnovení rozhovorů a vyzývala k nim i sama Moskva. Jakékoliv pozastavení bojů by jednoznačně hrálo do karet Rusku. Ruská armáda potřebuje čas na zotavení, ale i na výcvik nově mobilizovaných. Vedle toho na rozdíl od Ukrajinců je i nedostatečně vybavena na boj v zimě. Není přitom vyloučené, že i přes nevýhodnou pozici by ruský vůdce Putin požadoval tvrdé ústupky, na které nyní Ukrajinci rozhodně nepřistoupí.