Přímotopy v kostelních lavicích vychladnou
PRAHA Doba vánoc je tradičně spojena se slavením rorátů neboli ranní adventní mší. Do kostelů proto chodí více lidí, letos se tam ale před zimou schovat nepůjde. S energetickou krizí se totiž potýká i církev. Fary se ochladí a chtějí investovat do zateplení, v některých kostelech se přestane topit úplně.
Do kostela v péřovce
Přestože se ve většině katolických kostelů netopí, existuje několik výjimek. Nicméně letos se přitápění značně omezí, ne-li zastaví. „V kostele svaté Rodiny u sester boromejek na Malé Straně, který si naše farnost pronajímá, budeme omezovat vytápění na nezbytné technologické minimum,“říká Řehoř Žáček, správce farnosti u kostela sv. Martina v pražských Řepích. Ten se letos už také vyhřívat nebude. „Komfort se sníží, ale bude to snesitelné,“dodává. Přímotopy v lavicích už nepoběží ani v bazilice sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.
Značné množství energií spotřebovává také osvětlení. Z provozních důvodů se ale omezovat příliš nemůže, a tak se alespoň vyměňují žárovky. „Nainstalovali jsme úsporná LED svítidla. Vypínání světel by se projevilo zanedbatelně,“říká Žáček.
Jinde více investují do oprav. Náboženská obec Církve československé husitské (CČSH), která sídlí v bývalé synagoze v Michli, se snaží vysoké náklady za elektřinu řešit postupným zateplováním nebo třeba opravou střechy. Náboženská obec v Dejvicích pořizuje tepelné čerpadlo. Hana Tonzarová, farářka CČSH, připouští i možnost přesunutí
bohoslužeb z kostelů do jiných modliteben. „Zvláště v měsících s největšími mrazy by se mohly bohoslužby uskutečnit jinde a šetřily by se tím náklady za vytápění a osvětlení,“dodává.
Problematické fary
Pražské arcibiskupství trápí hlavně budovy sloužící k pastoraci. U těch
je výraznější snižování teploty problematické. „Fara je místem, kde se scházejí farníci, často se tu pořádají kroužky pro děti, učí se tu náboženství, fungují zde mateřská centra,“vysvětluje generální vikář Arcibiskupství pražského Jan Balík.
Celkové vyúčtování přijde většině farností až na začátku příštího roku. Pokud by se ale spotřeba přepočítala na aktuální ceník, náklady na energie by se až ztrojnásobily.
„U našeho kostela by to vzrostlo ze 113 tisíc na děsivých 288 tisíc korun za rok,“říká Jakub Berka, farář z baziliky sv. Ludmily na Vinohradech. Pomoct by nicméně mělo zastropování cen energií. V případě ekonomické nouze pomoc farářům slibuje i Pražské arcibiskupství.
Některé farnosti a náboženské obce řeší finančně náročnou situaci také částečným pronájmem církevních prostor nebo třeba dobrovolnými příspěvky členů a věřících. Mnozí ale doufají, že zefektivnění hospodaření s energiemi a úsporná opatření pomohou a v budoucnu už nebudou topit Pánu Bohu do oken. (haa)