„Úředník? Ten je škodná“
Obce na Křivoklátsku se spojují proti záměru státu vyhlásit zde národní park
Starostové čtyřicítky obcí z Kladenska, Rokycanska a Rakovnicka vymýšlejí způsob, jak překazit záměr vlády vyhlásit zde Národní park Křivoklátsko. S jeho zřízením od počátku nesouhlasí a kritizují, že stát chce svou vůli prosadit navzdory jejich odporu. Podle nich je zdejší příroda chráněna dostatečně již teď formou Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace UNESCO. Obávají se nárůstu turistiky, odpadů i byrokracie. Chtějí též zachovat hospodaření v místních lesích. Stát naopak tlačí, aby zdejší cenné a rozmanité lesní ekosystémy byly ochraňovány více než nyní.
Tlak na ministerstvo životního prostředí má nyní vytvořit nová platforma – Svazek obcí Křivoklátska. Ten zakládají zdejší samosprávy. Svazek by měl podle nich být víc slyšet a měl by být důraznějším oponentem vládní myšlenky.
„Rozjetý vlak ministerstva životního prostředí musí narazit na zeď starostů, kteří jsou proti národnímu parku. Doufáme, že se nám to podaří zvrátit,“líčí starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová. Její obec by v případě zřízení parku ležela celým svým katastrem uvnitř.
Do Svazku obcí Křivoklátska aktuálně vstupuje 20 z nich, další se chtějí přidat v průběhu přelomu roku, kdy to schválí jejich zastupitelstva. Celkem jich má být 30.
„V podstatě již dnes fungujeme po vzoru svazku, ale bez právního základu. Vhodnou komunikací se nám podařilo získat důvěru většiny obcí v regionu. Organizujeme společný postup a předávání důležitých informací,“zmínil starosta Bělče a jeden z iniciátorů vzniku svazku obcí Lukáš Kocman.
Námitky jen do konce roku
Starostové ale musejí spěchat. Záměr o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko stihla exministryně Anna Hubáčková zveřejnit již 27. září, jen pár dní po volbách. Starostům ten den začala běžet 90denní lhůta, kdy mohou podávat své námitky. Stihnout to musí do konce prosince 2022. Ustavující nová zastupitelstva se přitom podle zákona směla konat nejprve 14. října. Mnohá ani ještě nezasedala. Tím se starostům zúžil čas na reakci.
„V každé obci se po volbách změnilo zastupitelstvo, někde i starosta, který o problematice národního parku neví vůbec nic. Opravdu je fér konfrontovat je s takovým rozhodnutím hned v prvních dnech jejich funkcí?“ptá se Iveta Kohoutová. Například v Křivoklátě je z devítičlenného zastupitelstva sedm nováčků. V Bělči je to pět nových zastupitelů ze sedmi. Podobné je to i v jiných obcích.
Čím urputněji ministerstvo záměr vyhlášení národního parku tlačí kupředu, tím více se starostové semkli. „Ministryně Hubáčková může být pyšná na to, že se jí podařilo spojit celé Křivoklátsko v jednotný celek. Ministerský úředník je tu brán jako škodná,“uvedl Kocman. „Jednota je obrovská, dnes tu máme již 40 rozezlených obcí. Platí to, že společný nepřítel spojuje, a pokud kdokoliv v dnešní době dopustí i přes nesouhlas občanů a zastupitelstev obcí a proti jejich vůli vznik nesmyslného státního aparátu, dojde zcela jistě k podrytí základních principů zastupitelské demokracie,“zdůraznil.
Bojí se kůrovce
V odporu proti ministerské myšlence stmelil zastupitele i nedávný požár v Národním parku České Švýcarsko. Třebaže podíl smrků náchylných k uschnutí a napadení kůrovcem je na Křivoklátsku menší, místní se obávají požárů a kalamit. Změna systému hospodaření v národním parku totiž umožňuje vyhlásit bezzásahové zóny, kde se nekácí. „Kůrovcová kalamita na Šumavě a požár v Českém Švýcarsku budiž pro nás mementem,“varuje místostarosta Branova Roman Pálek.
Je vůbec něco, co by pro starosty obcí na Křivoklátsku bylo přijatelné a co by mohlo naplnit ministerskou myšlenku o větší ochraně zdejší přírody? Překvapivý návrh přinesl Robin Ambrož, ředitel Lesní správy Zbiroh, soukromého lesního majetku šlechtického rodu Colloredo-Mannsfeld, který má podstatnou část svých majetků také na Křivoklátsku. Podle něj by stačilo vytvořit Lesní závod Křivoklát, zaměřený na ochranu přírody.
Lesní závod by vznikl organizační změnou z místní Lesní správy Křivoklát, kterou provozují Lesy ČR. Nová organizační složka by například mohla svůj zisk investovat do ochrany lesa. „Rovněž by nebyla tolik svázána zákonem o veřejných zakázkách, neboť by měla vlastní zaměstnance a techniku, a byla by tak mnohem flexibilnější při řešení mimořádných kalamit,“zmínil Ambrož. Nový lesní závod by podle něj ani nemusel žádat náhrady újmy za znemožnění hospodaření v chráněných územích, kterou dnes Lesy ČR uplatňují. Stát tím kompenzuje ztráty sám sobě. Oslovené obce s jeho návrhem souhlasí.