Donald Trump u konce s dechem?
Republikáni jsou pořád jeho strana. Ale nože jsou už venku
Přece jen se v Americe zvedla červená vlna – republikáni dávají Donaldu Trumpovi ve velkém najevo, že by měl odejít do penze. I konzervativní noviny citují republikánské voliče a politiky, kteří říkají, že Trump „došel na konec cesty“a vyprávějí, že brblání se pod peřinami ozývalo dlouho, ale teď vyhřezlo na povrch. Ke komentátorům Wall Street Journal, který pustil Trumpa po vodě asi před půl rokem, se přidávají i věrní z New York Post, Fox News či americké verze listu Daily Mail. Je to nepříjemné, protože umějí být chytří a mají jazyk jako tomahavk.
Píše se o republikánských těžkých vahách, dárcích a kandidátech, kteří vždy putovali složit hold do Trumpova floridského exilu Mar-a-Lago, ale teď ztratili cestu.
A v New York Times se včera jediný skalní trumpista tamního komentátorského oddělení Marc Thiessen vyznal v otevřeném dopisu Trumpovi z obdivu k tomu, co jako prezident dokázal, dokonce by pro něj viděl Nobelovu cenu za průlom na Blízkém východě (mimochodem, kdyby to nebyl Trump, už by ji měl), ale jádrem je prosba: Please, nekandidujte znovu a ustupte z cesty.
Pár hodin předtím, než měl Trump dnes nad ránem pražského času udělat „zvláštní oznámení“, což všichni chápali jako vyhlášení prezidentské kandidatury, byl v nejslabší politické formě od roku 2015, kdy do politiky vstoupil.
Kongresové volby měly být pro císaře republikánů triumfem i odrazovým můstkem k návratu z exilu a obnovení moci v Bílém domě, ale teď je všechno vzhůru nohama.
Přesně před rokem si 78 procent republikánů přálo, aby kandidoval, teď je to jen 35 procent. Jiný průzkum ukazuje, že kdyby se republikáni měli rozhodovat mezi Trumpem a jeho hlavním soupeřem Ronem DeSantisem, vyhrál by De Santis. To je pád, jako když se horolezci náhle urve skoba.
Jenže tuhle píseň už USA slyšely dvakrát. Poprvé se zdálo, že je Trump zničen, když se měsíc před volbami 2016 zjevilo video, v němž vykládá své rozumy, jak dostat ženy. Podruhé po prohraných volbách, neuznané porážce a po přepadení Kongresu. Vždy se v pádu zachytil, zatloukl novou skobu a lezl vzhůru. Otázka za milion je, zda tentokrát to není něco jiného.
Nevítězství v nynějších volbách, které vypadaly zcela ložené, jde absolutně za ním. Protlačil nezkušené kandidáty volitelné jen pro republikány a ne pro střed, takže demokraté vyhrávali tam, kde měli prohrát. Nakonec to nevydržel a den před volbami prohlásil, že za týden oznámí kandidaturu, čímž do voleb nahnal i ty, kdo by k urnám nešli. Z očekávaného referenda o Bidenových průšvizích bylo referendum o strachu z Trumpa.
Dosud se Trump vždy otřásl a šel dál, ale nyní chce zahájit prezidentskou kampaň v době, kdy řada republikánů chce radši restart strany bez Trumpa.
Není sporu, že Trump má v sobě oheň, energii a bojovnost, ale ukázalo se, že tím nabuzuje jak republikány, tak demokraty. Ti by šli i přes řeřavé uhlí, jen aby proti němu mohli volit. Jenže nedokáže přitáhnout nerozhodnutý střed. Takže nemůže vyhrát.
A republikáni možná pořád milují Trumpa, mohou cítit vděk, může jim ho být i líto, ale taky chtějí konečně zase zvítězit. Kulantně se to opisuje slovy, že voliči jsou otevření alternativám. Znamená to, že se blýskají nože.
Ale i když byl Rocky Trump bit jak žito, nikdy nezůstal ležet. Takže psát jeho politický nekrolog se nedoporučuje, i když republikáni nahoře už by se asi chtěli odstřihnout.
Proto je jedno, co přesně dnes v noci Trump oznámil. V roce 2016 taky neměl podporu republikánských stařešinů a stejně vyhrál. Díky lidem. Podobně i teď ho strana nemůže strčit do příkopu, tohle svedou jen voliči v primárkách.
Takže republikány a jejich prezidentské kandidáty asi čeká drsná jízda, která může i z velkých nadějí nadělat vraky dřív než všechno doopravdy začne.
Demokraté to jistě se zájmem sledují.