Lidé uměli vařit kapry už před 780 000 lety

TEL AVIV Předkové moderních lidí žijící před 780 000 lety rádi jedli dobře propečené ryby. Zjistil to tým archeologů z Izraele, podle kterých se jedná o nejstarší důkaz použití ohně k vaření potravy – v tomto případě kapra.

Odborníci ale předpokládají, že tepelná úprava, díky které je jídlo stravitelnější a lépe se žvýká, výrazně přispěla k rozmachu lidského druhu. Doposud nejstarší jasné důkazy o tepelně zpracovaném jídle pocházely z doby před 170 000 lety. Nová studie, která tuto hranici posunula o více než 600 000 let, je výsledkem 16 let dlouhé práce archeoložky Irit Zoharové ze Steinhardtova přírodovědného muzea při Telavivské univerzitě. Ta katalogizovala tisíce rybích pozůstatků z naleziště na severu Izraele nedaleko břehů řeky Jordán.

První vodítko archeologové našli na místě, kde nebyly téměř žádné rybí kosti, ale jenom jejich zuby. To poukazuje na vaření ryb, protože jejich kosti se na rozdíl od zubů při teplotách nižších než 500 stupňů Celsia rozpadnou. Jeden z kolegů Zoharové pak ve stejné oblasti našel důkazy o tom, že zde bylo ohniště. Většina zubů patřila jen dvěma obzvláště velkým druhům kaprů, z nichž někteří měli i přes dva metry. Rozhodující důkaz pak přinesl výzkum zubní skloviny, při kterém vědci zjistili, že nalezené zuby byly vystaveny teplotě mezi 200 až 500 stupni Celsia. Právě v tomto rozmezí se rybí maso nejlépe propeče.

Fosilní nálezy neukázaly, zda si naši předkové kapry pekli, grilovali, vařili nebo smažili. Podle studie ale pravděpodobně využívali nějaký typ zemní pece. Předpokládá se, že oheň si osvojili zástupci druhu Homo erectus před zhruba 1,7 milionu let. (ČTK)