Osm miliard: Kam až to zajde?
Populační vrchol přijde zhruba za půl století. Vidle do prognóz může hodit třeba klimatická krize
Někdy krátce před půl jedenáctou dopoledne našeho času se včera kdesi na světě narodil osmimiliardtý človíček. Alespoň podle kvalifikovaných odhadů Spojených národů, jež jsou založené na stovkách mezinárodních statistik a projekčních modelů.
Jistě, jde spíše o symbolický čas. Sama OSN připouští, že přesně spočítat aktuální množství lidí na planetě nejde. Lze však věřit tomu, že těch plus minus osm miliard nás už skutečně je.
Na serveru Worldometer můžete dokonce sledovat přibývání pozemšťanů „v přímém přenosu“na speciálním počítadle. Každou vteřinu se narodí zhruba čtyři děti, dva jedinci zemřou. Přírůstek představuje asi 175 000 lidí denně.
Počet obyvatel planety tedy stále roste, byť už zdaleka ne takovým tempem jako dřív. Na jednu stranu je to důkaz fungování vědy, zlepšení v oblasti výživy, veřejného zdraví a hygieny, na straně druhé se ale lidstvo jeví jako stále víc rozdělené. Teď se navíc musí vypořádat se změnou klimatu, která hrozí, že do všech prognóz hodí vidle.
Stamiliony čelí hladu, rekordní počty lidí jsou v pohybu. „Pokud nepřekleneme propast mezi globálními majetnými a chudými, připravujeme osmimiliardový svět plný napětí a nedůvěry, krizí a konfliktů,“řekl včera šéf OSN António Guterres.
Kam až tedy může bobtnání světové populace zajít?
Nejprve trocha historie: Poté, co se objevil homo sapiens, trvalo podle demografů zhruba 250 000 let, než zeměkouli osídlila první miliarda. Stalo se tak kolem roku 1804, tedy v době, kdy byl Napoleon korunován na francouzského císaře a na trať se vydala první parní lokomotiva s vagony.
Pak už to nabíralo obrátky: k dalším miliardám to lidstvu trvalo 123 a 32 let, poté 14 a 13 let. Od pěti miliard (1987) k šesti (1999) to bylo podle OSN 12 let, stejně jako od šesti k sedmi miliardám (2011). O další miliardu stoupl počet obyvatel za 11 let, tedy za dosud nejkratší dobu.
Nicméně začínáme brzdit. „V roce 2020 kleslo tempo růstu
INZERCE světové populace poprvé od roku 1950 pod jedno procento ročně,“řekl pro časopis Newsweek Bela Hovy z Populační divize OSN.
V řadě oblastí světa – hlavně toho bohatého – se snižuje porodnost, někde až pod kritickou hranici. Dosažení devíti miliard by mohlo trvat 15 let a OSN očekává, že deseti miliard dosáhne Země až v roce 2080.
Ovšem v prognózách toho, kdy přesně přijde populační vrchol, se vědci neshodnou. OSN tvrdí, že to bude v 80. letech 21. století, kdy bude lidstvo čítat 10,4 miliardy a pak pojede pomalu z kopce, tedy lidí bude mírně ubývat. Ovšem třeba prestižní Institut pro metriky a hodnocení zdraví (IIASA) při Washingtonské univerzitě soudí, že k tomu dojde dříve – mezi roky 2060 a 2070 a že maximální počet lidí na Zemi nedosáhne ani deseti miliard.
Je však třeba mít stále na paměti, že se jedná o pouhé projekce založené na řadě faktorů, jež se pochopitelně v průběhu času proměňují. Některé výrazně. Demografové například nečekali, že až natolik poklesne úmrtnost na AIDS. Také dětská úmrtnost v Africe se díky masivním kampaním a boji s malárií snižuje rychleji, než se čekalo. Pak je tu místy šokující pokles porodnosti, například v Jižní Koreji je nyní průměr 0,81 narozeného dítěte na jednu ženu. Číslo nezbytné k udržení populace je přitom 2,1 dítěte na ženu.
Jak nízko to ještě půjde? To je otázka, stejně jako to, které další země se budou s výrazným poklesem porodnosti potýkat. To všechno nutí vědce, aby své modely neustále přehodnocovali. Znepokojující je i značná nerovnováha demografické trajektorie v různých částech světa.
Dříve převládaly obavy z toho, kolik lidí planeta ještě unese a dokáže uživit. Mnozí odborníci spatřovali lék právě v řízeném poklesu porodnosti. Někde to ovšem zašlo do opačného extrému, umělé snižování porodnosti přehnali a teď jim začíná chybět pracovní síla a ti, kteří by vydělávali na důchody rychle stárnoucí populace. Své by o tom mohla vyprávět třeba Čína.
Na populační boom lze hledět jako na riziko, ale i jako na příležitost. Můžeme vidět miliardy dalších úst, které bude třeba nakrmit, nebo miliardy mozků, jež se dají zapojit. Pokud však lidstvo neučiní včasná společná rozhodnutí, může být jeho budoucnost mnohem divočejší, než si ji představujeme dnes.