Zpět pod Korunou českou
Muzeum města Prahy připravilo novou expozici, diváky zve na cestu do středověké Vratislavi
STARÉ MĚSTO Perlou Koruny české bývala po čtyři staletí Wroclaw neboli Vratislav. Slezskou metropoli na Odře v její středověké podobě lze nyní projít i v Domě U Zlatého prstenu. Muzeum města Prahy (MMP) s polskými archeology a historiky zde ode dneška otevírá výstavu Den na tržišti – život obyvatel středověké Wrocławi.
„Jde o mimořádné setkání Prahy a Wroclawi. Expozice představí bohatý soubor nálezů získaných během záchranných archeologických výzkumů na Nowem Targu v letech 2010–2012,“sdělila ředitelka MMP Zuzana Strnadová. Nowy Targ tvořil jedno z centrálních prostranství středověkého města, kde se křížily komunikační trasy mezi Západem a střední Evropou. A také nepřímo také mezi Evropou severní a východní.
Z tohoto prostranství o rozloze desítek arů badatelé během výzkumu získali součásti oděvů, šperků či předmětů denní potřeby. Od kladiv a sekyr si tak lze prohlédnout kupříkladu fragmenty nádob, ale třeba i proutěných košťat. Exponáty umožňují nahlédnout do zařízení měšťanských domácností či do objektů, jejichž vlastníci se věnovali obchodu. Nechybí ani zbroj nebo hry pro malé i velké.
„Exponáty pocházejí z období 11. až 16. století. Výjimečný nález představují třeba voskové psací destičky. Zlatý hřeb tvoří též poutní odznaky pocházející z cest do Santiaga de Compostella, Trzebnice, Kolína nad Rýnem, Cách a dalších dobových proslulých kultovních míst,“sdělila kurátorka archeologických sbírek MMP a také komisařka výstavy Miroslava Šmolíková. Pravděpodobně bohatou patricijskou středověkou domácnost zdobily pozoruhodné plastiky. Jedna z nich znázorňuje rytíře v plné zbroji, další bájného tvora.
Lišil se také terén, v němž vratislavští archeologové na rozdíl od svých pražských kolegů pracovali. „Jejich nálezy pocházejí z organických materiálů. Je to dáno rozdílem podloží. V Praze máme propustnější štěrkopískové vrstvy, ve Vratislavi jsou z nepropustnějších naplavenin,“vysvětlila Šmolíková.
Cesta pamětí
Výstava poskytuje také neopakovatelnou cestu proti proudu času. Někdejší bloky historických domů na středověkém půdoryse na Nowém Targu vzaly zasvé během tvrdých bojů o „Pevnost Breslau“, kterou německé jednotky úporně hájily na konci druhé světové války v roce 1945 proti Rudé armádě. „Tehdy za oběť bojům padlo 70 procent města,“uvedl historik Jerzy Piekalski.
Válečné jizvy na Nowém Targu dominovaly ještě v 60. letech a obnova historického města a soutoku Odry a Olawy, které se namísto Pruska stalo v létě 1945 součástí Polska, nebyla jednoduchá. „Chyběl dostatek prostředků na obnovu, přednost dostalo Hlavní náměstí,“uvádějí polští historici. Na tomto prostranství proto postupně nahradily historické objekty panelové novostavby jako v mnoha dalších pamětihodných slezských městech.
Expozice Den na tržišti – život obyvatel středověké Wrocławi ve staroměstském Domě U Zlatého prstenu doplňuje stálou výstavu Praha Karla IV. – středověké město. Právě oba první Lucemburkové na českém trůnu, král Jan a jeho syn císař Karel IV., se ve 14. století výrazně zasloužili o přivtělení Wroclavi a dalších slezských knížectví do svazku zemí Koruny české. Karel IV. ve Vratislavi založil v roce 1351 klášter augustiniánů-eremitů, na jehož půdě vyrostl impozantní kostel sv. Doroty. Ten nese též zasvěcení českému patronovi sv. Václavu. Příslušnost
k české koruně symbolizuje dodnes lev na průčelním znaku chrámu.
Tribut i kříž
Prahu a Vratislav však spojuje historie ještě dávnější. Zakladatelem města na Odře se měl stát v druhé polovině 11. století český kníže a první český král Vratislav II. Ten se honosil i polským královským titulem a pobíral odtud i tribut, poplatky ve zlatě a stříbře.
Pozoruhodná kapitola se ve Vratislavi odehrávala na počátku v husitských válek. V předjaří 1420 zde z rozkazu císaře Zikmunda našel potupnou smrt usmýkáním a upálením pražský měšťan Jan Krása. Císař tímto divadlem zřetelně demonstroval, že s rebelujícími husity v rukavičkách jednat nemíní. „V žádné jiné vedlejší zemi Koruny české nebyl na jaře a v létě 1420 větší zápal pro boj s kacíři nežli ve Slezsku,“uvedl historik Jan Michálek Bartoš. Poté ryšavý Lucemburk ve Vratislavi vyhlásil I. křížovou výpravu, která v létě 1420 gradovala debaklem před Prahou.
Cesty Prahy a Vratislavi coby součásti jednoho soustátí se definitivně a dramaticky rozešly v roce 1742. Město a Slezsko ve válkách s královnou Marií Terezií dobyl pruský král Fridrich Veliký. Od něj Vratislav získala označení Královské hlavní a sídelní město.