Náhlý návrat, který dost odhalil
Není to obyčejný kouč. Spíš muž bez kompromisů, zaznívá o něm v hokejové branži. Posledních pár dní to dokonale potvrdilo.
Vyjednávání mezi Václavem Varaďou a slavnou, leč momentálně uzoufanou Spartou doopravdy nabídla cokoli, jen ne obyčejný vývoj.
Ač jej už leckde počátkem týdne představovali jako nového hlavního trenéra a spasitele, včera odpoledne nastal náhlý zvrat. Vedení klubu nechtělo, nebo nemohlo vyhovět Varaďovým požadavkům, a ani on neslevil ke kompromisům.
I proto se na klubovém webu zjevila fotografie jiného uznávaného exreprezentanta ve fešném saku s titulkem: „Do Sparty se vrací Miloš Hořava.“
K předposlednímu týmu extraligy nastoupí zítra, dnešní duel ještě ze střídačky odřídí provizorium složené z funkcionářů Petra Tona a Jaroslava Hlinky, kterým ještě vypomůže z juniorky převelený František Ptáček.
Nejspíš jen šéfové Sparty a Varaďa přesně vědí, proč dnes nenastane jeho pikantní premiéra v Třinci, kterému zařídil tři tituly a kde se sám trenérsky proslavil.
Ono je to vlastně docela fuk. Desetidenní pátrání po novém trenérovi dost odhalilo.
Bezvládí a rozpaky napověděly, že Sparta netápe jen na ledě. Nesoulad je patrný i v kancelářích, což není úplně přívětivý vzkaz pro kabinu i fanoušky.
Zajímavě se jeví i Varaďův pohled. Mohli byste namítat, že v extralize opakovaně vyhrál, co šlo, a dál by si už jen kazil pověst. Pro jeho ctižádostivou povahu byste v tuzemsku stěží vymysleli zajímavější výzvu. Někdejší forvard NHL by navíc setrval doma, přesto by si vyzkoušel cizí prostředí.
Poprvé by poznal trenérskou štaci, do níž by denně nedojížděl z pohodlí domova v Kopřivnici. Nebyl by ani trenérským vládcem, který zásadně promlouvá do složení týmu, chodu mládeže i toho, jaký saponát používají uklízečky. Ano, tušíte, že to poslední je nadsázka. Vykresluje však, jak má rád Varaďa dění pod kontrolou.
Ale i to z něj učinilo nejúspěšnějšího českého hokejového kouče posledních sezon, který už přes půl roku vyhlíží, kde by dál rozvíjel působivě nastartovanou kariéru.
Sparťanskému vedení lze vytknout, že luxusní příležitost nevyužilo. Chyběla kuráž, diplomacie, manažerská přesvědčivost či vize. Ale bylo by snadné svést se s jednoduchou kritikou. Sparta na titul čeká předlouhých 15 let, poslední roky se však usilovně pokouší najít kouče, jenž ji provede ke zlatu.
Neuspěl Němec Krupp, rutinér
Jandač a naposledy ani člen zlaté reprezentační generace Patera, pro něhož byla zjevně práce v mimořádně sledovaném klubu ještě velké sousto.
Kdo po něm? Moc dalších výrazných trenérů se zajímavým potenciálem se na tuzemských zimácích nenachází. Napočítáte jen pár jmen, ale pro většinu z nich představuje strop extraliga.
Ostatně trenérskou nouzi částečně poodhaluje, že se Hořava poohlíží po nejbližším spolupracovníkovi ve Švédsku.
Angažování schopného, ale prchavého experta se po veškerých peripetiích jeví jako osvědčená volba. Hořavův příchod na střídačku už dvakrát v předchozích dvou sezonách Spartě výrazně prospěl. Teď se tam zjeví potřetí.
A v klubu věří, že to tentokrát nebude dočasné řešení.