Německo drtí zelená rebelie
Za klima roste. Bavorsko na ně má recept jako na islamisty
Němci si nevědí rady s klimatickými aktivisty. Mladí radikálové ničí vzácné obrazy, blokují dopravu či provoz elektráren. Němečtí policisté si stěžují, že nemají mnoho prostředků, jak proti nim zasáhnout.
Aktivisté si jsou této slabosti dobře vědomi. Už proto vyhlásili svůj záměr klimatické protesty rozšířit, například o blokády letecké dopravy.
Neodradila je ani veřejná kritika, že jejich akce mohou blokovat záchranáře či zasahující hasiče.
„Za žádných okolností se nechtějí nechat odradit od dalších blokád, ukazují na naléhavost svých akcí,“říká o demonstrantech Wolfgang Kraushaar, hamburský expert na levicový extremismus.
Teror jako v 70. letech?
Když se před časem aktivisté ze skupiny Letzte Generation přilepili na Raffaelův obraz Sixtinské madony, stihli poškodit z něj jen rám, škoda šla přesto do tisíců eur. Aktivisté jimi napáchané škody relativizují s tím, že újmy na životním prostředí planety jsou mnohonásobně větší.
Když se ale objevila obvinění, že protesty mohly zdržet pomoc k nehodě smrtelně zraněné cyklistky, vypadalo to ještě hůř.
Šéf poslanců opoziční Křesťansko-sociální unie (CSU) Alexander Dobrindt proto vyzval úřady k razantnějšímu postupu. Obává se, že klimatičtí aktivisté se ještě více zradikalizují
a stane se z nich něco na způsob Frakce Rudé armády, která terorizovala Německo v 70. letech minulého století.
Jeho obavy však nesdílí šéf německé civilní kontrarozvědky Thomas Haldenwang. Podle něj sice aktivisté porušují zákon, ale respektují současně demokratické zřízení země. Proto prý jeho úřad nemá důvod se jimi zabývat.
Politiky ze strany CSU tato reakce příliš neuspokojila. Další radikalizace demonstrací je znepokojuje.
Politolog Wolfgang Kraushaar varuje, že názorový příkop mezi demonstranty a německou veřejností se prohlubuje. Připouští, že se situace může dále vyhrotit. „Může se třeba stát, že nějaký motorista prostě pojede dál a aktivisty přinejmenším vážně zraní,“varoval před jedním z možných scénářů Kraushaar v rozhovoru pro deník Die Welt.
Protesty aktivistů jsou hodně na očích, stejně tak jejich požadavky. Chtějí mimo jiné obnovení celostátní levné jízdenky za devět eur měsíčně či zavedení maximální povolené rychlosti 100 kilometrů za hodinu na dálnicích. Mluví také o potřebě odpuštění dluhu třetímu světu. Jejich stoupenci upozorňují, že vše se odehrává spíše poklidnou formou, nedochází k fyzickým útokům.
Je ale otázkou, zda to bude platit i nadále. Podle německých médií totiž aktivisté začínají chápat konfrontaci s úřady jako vítanou součást své taktiky, jak na sebe i své požadavky upoutat pozornost. Protesty musí „dráždit“, aby se o nich mluvilo.
Patrné to bylo při nedávném soudním líčení ve východoněmecké Chotěbuzi. Dva obžalovaní aktivisté, kteří v září vtrhli do braniborské elektrárny Jänschwalde a způsobili škody v řádu milionů eur, pojali líčení jako velké divadlo, v němž byli hlavními hrdiny. Své výpovědi berou jako šanci na obsáhlá pojednání o povodních a vlnách veder způsobených změnou klimatu. Když se dočkali trestu čtyř měsíců nepodmíněně, dali najevo zklamání.
Přísněji postupují vůči demonstrantům v jihoněmeckém Bavorsku, kde mohou policisté využívat proti zadrženým až dvouměsíční vazbu. Opatření bylo původně namířeno proti radikálním islamistům.
Klimatičtí aktivisté se nejen nebrání zatčení, využívají ho k hlasité propagaci své věci. Argumentují tím, že podle Spolkového ústavního soudu je nedostatečná ochrana klimatu porušením zákona, takže na pranýři by podle nich měli stát vlastně politici.
Podle politologa Kraushaara musí stát v takové situaci důsledně trestat porušování zákonů, ale současně nesmí spor příliš vyhrotit. Zkušenosti ze studentských bouří, které hýbaly Západem v roce 1968, podle něj ukazují, že tvrdší tresty konfrontaci policistů s demonstranty jen prohlubují.