Poznejte svoje sousedy: nechte si nabourat auto

Sbezpečným odstupem mezi auty je problém. Je jasné, že je nutný. Je ale těžké přesně určit, jak velký odstup je ještě bezpečný a jaký už ne. A také, jak to kontrolovat a vymáhat, že. Podrobně o tom MF DNES píše v tomto vydání o několik stránek dříve.

Jsou ovšem případy, kdy je odstup tak zjevně nedostatečný, že o tom není nejmenších pochyb. A sice v případě, že odstup není deset metrů, ani pět metrů, ani metr – ale je to čistá nula.

Naše auto tohle zažilo zrovna včera. A bylo, chudák, oběť.

Nedělní dopoledne, rodina dosnídala, žena se chystá vyrazit do nákupního centra na nějaké ty předvánoční nákupy. Přichází k autu, které parkujeme na ulici. A vůz, který parkuje za tím naším, je nějak blízko. Nějak podezřele blízko. Vždyť ona ta mazda do nás nabourala! A zůstala tak. Opřená o náš kufr.

Žijeme v klidné ulici, takže i taková drobná autonehoda bez újmy na zdraví znamená mimořádnou událost. Zatím jsme u toho se ženou dva, ale to se rychle změní. Rozumujeme, jak sehnat pachatele, řidiče mazdy. Odjet nemůžeme, mazda se o nás opírá, je to trochu z kopce, nejspíš by se rozjela.Voláme policii.

A přichází první soused, bydlí o dva domy od nás. Taxikář, chystá se vyrazit na šichtu.

Taxikář, to je člověk s fůrou dopravních zkušeností. A jak rád je sdílí! Společně spekulujeme, zda řidič mazdu špatně zabrzdil a ta pak sjela na naši škodovku. Anebo zda do nás už při parkování bohorovně bouchl a odešel, zanechav to tak.

Překvapivě brzo, vlastně už za pár minut, přijíždějí policisté. Dva ochotní, milí chlapíci v dobré náladě – jejich čtyřiadvacetihodinová šichta teprve začala, tak jsou ještě čerství. I našemu vcelku banálnímu případu věnují veškerou péči. Vše přeměřují, dokumentují, lustrují si majitele a jdou jej shánět – trvalé bydliště má za rohem.

Blikající policejní dodávka přitahuje další pozornost. Z protější kavárny přichází bodrý muž. I s hrníčkem voňavého espresa v ruce. Bydlí jen o blok dál, navíc dělá v autoservisu. Cokoli se děje s auty, budí jeho profesionální zájem. Odborně obhlíží nabouraná auta a odhaduje škody. A sype z rukávu všechny bouračky a ťukance, které se v naší čtvrti staly za posledních několik let. Taky o tom něco víme. Auto na ulici trpí, nás už tady taky nabourali několikrát. Jeden vůz nám před lety v podstatě zničili.

Dorazí i místní pobuda, nehodě se pochechtává, tak ho vypoklonkuju trochu stranou.

Policisté se vracejí, majitel mazdy nezastižen. U nehody je nás už hlouček. Probíhá policejně-sousedská porada, co dál. Pán s espresem je muž činu – postaví si kafe na transformátor, vyndá z kufru svého auta pracovní rukavice a přinese odněkud veliký kámen. Podloží mazdě přední kolo, aby neujela. A my můžeme opatrně poodjet. Všichni si vyměňujeme kontakty, policisté odjíždějí, sousedé se rozcházejí.

Nás čekají spíš mrzutosti, zařizování opravy, jednání s majitelem mazdy a jeho pojišťovnou a tak dále. Ale poznali jsme pár lidí z okolí, o to jsme tedy bohatší.

Chcete se lépe znát se sousedy? Kdepak akce jako Zažít město jinak, Den bez aut nebo Ukliďme Česko! Nejlepší způsob, jak se blíže seznámit se sympatickými lidmi z vaší ulice, je jasný.

Nechat si nabourat auto.