Stát přestane platit za střílení divočáků
„Zástřelné skončí, nálezné ne,“říká šéf veterinární správy
Přestože tuzemské chovy nadále ohrožuje africký mor prasat, stát z ekonomických důvodů nejspíš přestane vyplácet dva tisíce korun za zastřeleného divočáka v honitbách na severu republiky, říká ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád. Nálezné ve výši tří tisíc korun za divočáka se však vyplácet nadále bude.
Správu nyní řídí na vycházkách, a přitom je v pracovní neschopnosti. Před čtyřmi měsíci měl po pádu z kola vážný úraz, poškodil si páteř a čeká ho další operace.
Jak zvládáte řídit Státní veterinární správu?
Na většinu věcí mám zástupce. Ekonomickou náměstkyni na neveterinární věci, jako jsou právní, ekonomické nebo personální záležitosti. A přes veterinární věci je tu doktor Šatrán. Jinak řeším korespondenci, když mám volno mezi rehabilitačním cvičením. Problém není zátěž, ale naopak uvolňování svalů kvůli těm křečím. Chodím také do kryosauny, kde je minus 146 °C. Ale záležitosti, které můžu podepisovat jenom já, například přijímání zaměstnanců, se jinak řešit nedají. Takže za mnou i do nemocnice chodili s papíry. No a jinak věci řeším o vycházkách, podobně jako teď s vámi.
Jedním z problémů, se kterými se potýkáte, je africký mor prasat. Začal v okolí českých hranic poslední dobou oslabovat?
Není to úplně tak, že by oslaboval, ale vzdaluje se od hranic. V minulých měsících byl čtyři až šest kilometrů od „čáry“, jak v Německu, tak v Polsku, teď jsou ty nálezy více posunuté na sever a nepřibližuje se k nám. Každých 14 dní situaci vyhodnocujeme a připravujeme se na to, že by se do Česka vrátil.
Máme světový unikát. Jako prvním se nám povedlo tuto chorobu v krátkém čase vymýtit a potom tytéž principy zavedli v Belgii a stát ozdravili také. Neznamená to, že by se jinak nepodařilo chorobu z některého státu dostat, ale trvalo to třeba deset a více let, nikdy tak rychle.
Použití pachových a elektrických ohradníků, stejně jako využití profesionálních odstřelovačů k lovu, to také předtím nikdo nedělal. Dnes by to ale už nejspíš vypadalo trochu jinak, protože od toho roku 2017 se více začaly používat drony a termovize, takže by to snad bylo jednodušší. Měli jsme i unikátní systém sběru
vzorků od divokých prasat díky placení vysokého zástřelného.
Třítisícové nálezné se platí doposud po celém Česku a dvoutisícové zástřelné na severu republiky v oblasti intenzivního odlovu divokých prasat?
Předpokládáme, že nejpozději od příštího roku bude z ekonomických důvodů pouze nálezné. Budou se muset zrušit mimořádná veterinární opatření pro oblast s intenzivním odlovem.
Doopravdy si ho stát nemůže dovolit?
To není na mém soudu. Jde o jednotky milionů korun. Za celou dobu, co se zástřelné v oblasti s intenzivním odlovem vyplácí, šlo o cca 36 milionů korun. Jsou tady i další náklady na odběr vzorků a jejich laboratorní vyšetření.
Pokud by se k nám ale choroba dostala, tak to dopadne na všechny – na obchod se zvěřinou i na chovy prasat. A nastala by obrovská omezení nejen pro myslivce, ale třeba
i pro provozovatele jatek. K tomu budou povinná vyšetření, i pokud se nemoc nedostane do chovů. Má to pak také dopad na přeshraniční obchod, a to vůbec nemluvím o exportu do států mimo Evropskou unii. V tu chvíli by se nejspíš zakázalo i obchodování s prasečím genetickým materiálem a to pak jde o náklady a ztráty za stamiliony.
Motivovalo zástřelné myslivce k větším odlovům prasat?
Předpokládalo se, že lov bude intenzivnější,
což se ale neprokazuje. Na druhou stranu máme díky tomu zmapovanou celou příhraniční oblast s Polskem a Německem a víme, kudy se prasata pohybují, takže efekt to mělo.
Druhou významnou infekční chorobou, kterou veterinární správa v posledních letech řeší, je ptačí chřipka. Většinou se šířila v zimních měsících, je tomu stále tak?
Ta se nyní vyvíjí úplně jinak, než tomu bylo před lety. Vždycky výskyty začínaly v říjnu a listopadu a končily v dubnu až v květnu, přes léto byl klid. Pak se zase čekalo na migraci ptáků z Asie. Jenže teď už běží nákaza celoročně. Sice v létě v Evropě klesl počet případů, ale zcela nevymizela.
V říjnu bylo v Evropě potvrzeno 63 případů, zejména ve Francii, Německu a Nizozemsku. V chovech ptáků držených v zajetí bylo potvrzeno 43 ohnisek, opět hlavně ve Francii. U volně žijících ptáků bylo zjištěno celkem 146 pozitivních případů, především v Nizozemsku, Španělsku a Belgii. Letos se stejně jako ve druhém pololetí loňského roku šíří hlavně subtyp H5N1, který může být přenosný na člověka. Riziko, že choroba zmutuje a bude mít tento potenciál, je obrovské.
Jedná se i o větších možnostech očkování ptáků?
Ano, řešili jsme to i v rámci našeho předsednictví Evropské radě. Evropské státy jsou vesměs pro očkování, ale ne povinně plošné pro všechny chovy. Samotné očkování je aktuálně zakázané. Může se dělat pouze se souhlasem vlastníka a na základě rozhodnutí kompetentní veterinární autority v případech, jako jsou geneticky vzácné chovy nebo zoologické zahrady. Do budoucna by mohla být vakcinace umožněná u vodní drůbeže nebo u drůbeže v ekologických chovech a je tam větší riziko kontaktu s volně žijícími ptáky.
Za celou dobu, co se zástřelné v oblasti s intenzivním odlovem vyplácí, šlo zhruba o 36 milionů korun.